„Na investice budeme mít k dispozici ještě více než čtvrt miliardy díky přebytku z roku 2017. Přesná částka se ukáže po uzavření hospodaření za tento rok,“ sdělil náměstek primátora Bedřich Landsfeld (STAN), který má na starosti ekonomiku města.
Rozpočet ve čtvrtek schválili zastupitelé. Mezi zásadními investicemi je rozšíření parkování a úpravy ulic Česká, Slezská a Moravská na sídlišti Jižní Svahy za 50 milionů korun (viz též Zlín upraví tři ulice na Jižních Svazích, přibude sto parkovacích míst). Vznik odpočinkové a relaxační zóny s whirlpoolem v padesátimetrovém bazénu v lázních za více než 30 milionů. A stavba nového sportoviště u ZŠ Křiby za 10 milionů korun.
Proti rozpočtu nebyl nikdo a jen 12 z 36 přítomných zastupitelů se zdrželo, opozice však měla řadu připomínek. Podle ní scházejí zásadní, takzvané „prorůstové“ investice, které by Zlín postrčily vpřed, a většina peněz jde do údržby stávajícího stavu. A to i v posledním roce volebního období, které končí příští rok.
Rozpočet Zlína na rok 2018Krajské město Zlín příští rok hospodařit s mírným přebytkem. Rozpočet počítá s příjmy 1,510 miliardy korun a výdaji 1,505 miliardy korun. Na investice je v rozpočtu vyčleněna částka téměř 244 milionů korun a k dispozici bude ještě více než 250 milionů korun díky přebytku z letoška. Na splátky úvěrů půjde 64,8 milionu korun. Město splácí dva úvěry, za jeden dá 20 milionů a za druhý 44,8 milionu korun. Dluh města ke konci listopadu činil 445 milionů korun. |
„V rozpočtu nejsou investice do úprav tržiště Pod Kaštany nebo do oprav Velkého kina. Nejsou tam investice do něčeho smysluplného, co by mohlo stát místo zbouraného torza obchodního centra na Jižních Svazích,“ kritizoval lidovec Michal Cholek.
„Pokud to bude tak dál pokračovat, tak bude nejzásadnější investicí právě demolice torza. A z toho je mi smutno,“ doplnil.
Torzo obchodního centra nechala koalice STAN a ANO zbourat loni, avšak s tím, že nechá až na příštím vedení města, aby rozhodlo, co vyroste místo něho. Zásahy do tržiště Pod Kaštany a Velkého kina má magistrát v plánu už delší dobu, jenže přípravy se prodlužují.
„Rozpočet je od toho, aby zajistil chod města. Podstatné jsou peníze na to, aby fungovaly školy či dopravní podnik. Nejsou to jen investice,“ reagoval Landsfeld s tím, že další investice budou zastupitelé schvalovat na začátku roku.
„S tím, že zůstane jen zbourané torzo, bych nesouhlasil. My slyšíme od občanů jiné reakce,“ dodal Landsfeld.
Argumentoval i tím, že koalice opravila za zhruba 50 milionů Mostní ulici a že nebude dělat tak velké akce jako výstavba Kongresového centra za půl miliardy korun, které vybudovalo dřívější vedení města ODS, ČSSD a KDU-ČSL v roce 2010.
Město investuje hlavně do oprav
Za ČSSD nejvíce mluvil Tomáš Šenkeřík, podle něhož současné radě města schází vize, kterou by naplňovala. „Máme jiný názor než koalice, proto rozpočet nemůžeme podpořit,“ prohlásil Šenkeřík.
Chtěl, aby se radnice pustila do výstavby bytů, které by za lepší ceny nabízela mladým rodinám či svobodným matkám.
„Ve Zlíně scházejí stovky dostupných moderních bytů. Město v tomto dlouhodobě neplní jednu ze svých základních funkcí,“ prohlásil Šenkeřík.
Přestože kritika byla značná, diskuse nesklouzávala do osobních útoků. A postupně do ní vstupovalo stále více zastupitelů.
„Návratnost bytů je 25 až 30 let. A když vezmeme v úvahu, že podle studie univerzity má mít Zlín za pár let jen 60 tisíc obyvatel, tak se nabízí otázka, jestli by těch bytů potom nebylo příliš,“ ohradil se primátor Miroslav Adámek (STAN).
„Skoro bych navrhoval, abyste jako koalice vydali memorandum, v němž by bylo uvedené, že nechcete ze Zlína udělat velké město, ale měl by zůstat maloměstem. Vaše výroky na to ukazují,“ poznamenal Aleš Dufek (KDU-ČSL), podle něhož se naopak prokazuje, že Kongresové centrum byla dobrá investice.
V podobném, i když ne tak konfrontačním duchu, se nesly debaty také při schvalování minulých rozpočtů (debatu o tom pro loňském čtěte v článku Ve Zlíně stačí k úspěšnému vládnutí lepší chodníky a žádné skandály). Současné vedení města totiž investuje od začátku svého vládnutí hlavně do oprav.
„Spravujeme majetek za 10 až 11 miliard korun a jen jeho prostá obnova stojí 300 až 400 milionů ročně,“ hájí filozofii radnice Landsfeld.
„Musíme udělat investice do oprav, které nejsou tak populární a líbivé. A teprve až doženeme všechny resty, tak mohou jít peníze na velké věci,“ bránil se i náměstek primátora Patrik Kamas (ANO). Opozici však nepřesvědčili natolik, aby rozpočet podpořila.
