Jaké si dáváte šance?
Podle průzkumů by náš výsledek měl být kolem patnácti procent. Bude to ale složitější, protože přibyly dva nové subjekty, mezi něž se některé hlasy budou dělit. Nebudou to ale naše, my máme stabilní voličskou základnu.
Ivan MařákJedničku kandidátky KSČM znají především lidé na Slovácku. Pochází z Nedakonic, do KSČM vstoupil po vzoru otce v roce 1990 ve svých 27 letech. Zastupitelem Zlínského kraje je od roku 2008, byl také v zastupitelstvu Uherského Hradiště. V minulosti pracoval ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti i jako ekolog Povodí Moravy. |
Kolik máte členů ve Zlínském kraji?
Přes dva tisíce. Obecně počet klesá, ale není to tak zásadní jako před osmi lety. Pozitivní je, že máme na kandidátce mladé lidi, a s těmi počítáme i do budoucna. Už v příštích volbách by mohli být v čele kandidátky.
Čím chcete oslovit mladší voliče?
Naší prací, odborností, vystupováním, korektností, komunikativností. Z tohoto pohledu na tom nejsme tak špatně, jak se prezentuje navenek. Ty důvody proti nám jsou čistě ideologické a pořád se vytahují věci z minulosti, se kterými se strana už vyrovnala. Mladí lidé na naší kandidátce nejsou touto ideologií zatížení natolik, aby nás odmítli.
Máte pocit, že na slušnost a pracovitost voliče přitáhnete?
Myslím, že ano. Mě třeba nikdy nezajímaly politické půtky. Na kraj jsem šel pracovat, a ne dělat vysokou politiku, která se sem bohužel prostřednictvím opozice často zatahuje, což je ke škodě. Každý zastupitel na začátku slibuje, že se kraj bude rozvíjet. A tento slib má plnit, ať je v koalici, nebo v opozici. To má být společný cíl, který je i dnes vidět také na programech stran, kdy všichni chtějí, aby se tady lidem dobře žilo. Takto by mělo pracovat i zastupitelstvo, ale asi je to z mé strany idealismus a naivita.
Řada stran dnes tvrdí, že do koalice s komunisty by v žádném případě nešla. Věříte jim po zkušenostech z posledních voleb?
Někdy v roce 2006 byly parlamentní volby a byl velký problém vytvořit vládnoucí koalici. Tehdy byl šéf lidovců Kalousek ochotný přistoupit i na to, že bude menšinová vláda s podporou KSČM. Ale veřejně s námi lidovci asi nepůjdou.
A co tichá podpora?
Nic takového neexistuje a osobně bych na to ani nepřistoupil. Buď jsme lidé a chceme spolupracovat, nebo jsme demagogové a spolupracovat nechceme. Setkal jsem se i s názorem, že kdybychom se jmenovali jinak, tak bych tady nikomu nevadil.
Rozhovory s lídry pro Zlínský kraj
|
Máte pocit, že pozice KSČM je po čtyřech letech ve vedení kraje silnější?
Máte-li na mysli ohlas na naše fungování v koalici mezi veřejností, tak není špatný.
Myslíte, že jste byli dost vidět?
To není o tom, že musím být u každého stříhání pásky nebo předávání cen. Záleželo mi na tom, že když někdo bude mít problém, tak se ho budeme snažit vyřešit. Nejsem typ, který by chtěl být pořád v novinách. Musí za mnou být vidět práce. Třeba v oblasti rozvoje venkova, kterou jsem měl na starosti.
Co se změnilo?
V některých předvolebních materiálech se objevují informace, jak kraj s obcemi nekomunikuje, jak je to složité, jak někomu něco kraj nařizuje. Přitom to není pravda. Starostové třeba dřív věděli velice málo o dotačních projektech a na peníze většinou nedosáhli. My jsme hned v roce 2013 rozeslali dotazník do všech obcí, vrátila se nám asi polovina, a tam si starostové mohli sami vybrat, na co by peníze potřebovali. Takže peníze z dotačních titulů už jdou přesně na to, co si sami starostové vybrali.
Ale třeba se stavbou D49 jste nepohli, přitom ji v programu znovu máte jako jednu z priorit. Není to trochu populismus?
To je absurdní proces, který je snad možný jen v Česku. Stavební povolení na úsek z Hulína do Fryštáku už bylo vydané, ale propadlo, protože se objevili křečci a další věci. Zásadní ale je, že už se na ni nemusí dělat nová EIA a příští rok by se mělo začít stavět.
To přece ale není zásluha kraje, ne?
Kraj veřejně říká, že má na stavbě dálnice zájem. A to je také důležité. Naší prioritou je spokojený občan Zlínského kraje.
Můžete to konkretizovat?
Spokojený občan je ten, který tady bude mít práci, díky silnicím do ní dorazí bez problémů, vydělá si odpovídající odměnu, dostane vzdělání, může jít za kulturou a sportem a navštívit zajímavé turistické destinace. V tom je všechno.
Jak chcete ovlivnit třeba výši mezd?
Můžeme nabízet stipendia na řemeslné obory, které jsou potřeba, a přesvědčovat žáky, aby tam šli. Velké firmy teď třeba odmítají zakázky, protože na to nemají lidi. Když je mít budou, budou ochotné jim i více zaplatit.
