Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ten, kdo dobře řídí obec, by se měl posunout dál, říká lídr Starostů

  15:35aktualizováno  15:35
O co hraje hnutí Starostové a nezávislí v letošních parlamentních volbách? Proč nevyšlo spojenectví s lidovci? A proč by Starostové nešli do koalice s hnutím ANO? Na tyto a další otázky odpovídá volební lídr strany ve Zlínském kraji Petr Gazdík.

Petr Gazdík je poslancem, krajským radním a volebním lídrem hnutí Starostové a nezávislí ve Zlínském kraji. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Původně plánovali společnou koalici s KDU-ČSL, ale nakonec jdou do voleb sami. Krajskou kandidátku hnutí Starostové a nezávislí vede poslanec a krajský radní pro školství Petr Gazdík, který patřil k velkým zastáncům spolupráce obou stran.

„Pořád si myslím, že je to škoda. Podle průzkumu ČT je náš volební potenciál 13 procent, lidovci mají přes 11. Dohromady to mohla být třetí síla, která je na české politické scéně potřeba. Mrzí mě, že kolegové z KDU nakonec neměli odvahu do toho jít,“ říká Gazdík.

Rozhovory s lídry pro Zlínský kraj

MF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vycházet budou každý pátek a středu. Následně se objeví také na webu zlin.iDNES.cz.

Jako první odpovídal lídr Pirátů Giuseppe Maiello: Chceme, aby si lidé mohli z domova vyřídit občanku

Krajským lídrem Starostů a nezávislých je Petr Gazdík, který se narodil v roce 1974 v Uherském Hradišti. V letech 1996 – 2002 učil na Základní škole v Bánově, v letech 2002 – 2010 byl starostou obce Suchá Loz. Od roku 2008 je krajským zastupitelem, loni na podzim se stal krajským radním pro školství. V letech 2009 – 2014 a opět od roku 2016 je předsedou hnutí Starostové a nezávislí. Od roku 2010 působí jako poslanec. Zastával funkci předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a STAN, od prosince 2013 je místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Můžete s odstupem času popsat, proč to tedy nevyšlo?
Zbytečně jsme ztratili čas. Původní rozhodnutí padlo v únoru a mělo být pevné, ale místo prezentování koalice navenek se čekalo na květnový sjezd lidovců. Výsledek je ovšem důkazem toho, že nejsme firma, ale demokratické strany, kde platí vůle většiny členské základny. Důležité je, že jsme to aspoň zkusili. I mnozí lidovci mi ve Sněmovně říkali: Škoda, že se nám to nepodařilo.

Do parlamentních voleb jste šli dvakrát s TOP 09, teď budete kandidovat sami za sebe. Nebudou to volby, ve kterých se hraje o budoucnost celého hnutí?
To si nemyslím. Dnes máme 1200 starostů a místostarostů, 86 krajských zastupitelů, 11 senátorů a jednoho europoslance. I kdyby to nevyšlo, na politické mapě zůstaneme. Navíc šanci uspět rozhodně máme. Při průměrné volební účasti k zisku pěti procent stačí 220 tisíc hlasů. My měli v loňských krajských volbách při účasti 35 procent 250 tisíc hlasů, a to se nevolilo v Praze.

Jasně, jenže krajské volby přece nejsou to samé jako sněmovní. Řada voličů volí na hejtmanství starosty a další komunální politiky, které ale zároveň nechtějí „ztratit“ tím, že by je poslali do Prahy.
Starostové a nezávislí fungují už skoro čtrnáct let a ukazuje se, že tohle není problém. Lidé si uvědomují, že pokud někdo výborně řídí jejich obec, tak by se měl posunout na další level. U nás se o národní hrdosti mluví zejména v souvislosti se sportem, ale v každém z nás je. Chceme, aby země vzkvétala. I když se teď máme ekonomicky nejlépe, jak jsme se kdy měli, pořád jsou věci, které by šlo dělat lépe. A to změní jen konkrétní lidé, za nimiž jsou vidět výsledky z jejich předchozí práce v civilním nebo politickém životě.

Takže se nebojíte, že pokud ve volbách neuspějete, dostane značka STAN citelnou ránu?
Volby jsou samozřejmě souboj. Někdo říká: Mě tady všechno štve, takže asi dám hlas extremistům. Od jiných zase slyším: Nevím, koho volit, uvažuju i o vás. Každému opakuju – když vyšlete do Poslanecké sněmovny komunálního politika, který už teď odvádí skvělou práci, máte jistotu, že tam neudělá ostudu. Naopak u extremistických stran těch ostud za uplynulé čtyři roky bylo až dost.

Nechtěli jste právě kvůli tomu více využít zlínského primátora Miroslava Adámka, který kandiduje z poslední příčky jako symbolická podpora kandidátky?
Určitě bych si přál, aby takový člověk seděl v parlamentu, ať už jde o Sněmovnu nebo Senát. Nicméně o tom se musí rozhodnout on sám. Ve Zlíně je oblíbený, během kampaně na něj lidé reagují pozitivně.

Na co vůbec chcete voliče nalákat?
Řekl bych to trochu jinak – něco jsme lidem slíbili a také splnili, navíc poslední čtyři roky z opozice. Šel jsem do politiky s tím, že zlepším financování obcí a měst. Díky zákonu, který jsem prosadil, dostaly samosprávy za období 2012–16 navíc 34 miliard korun, teď se díky naší iniciativě podařilo prosadit pro příští rok dalších 8,5 miliardy. Zásadní je pro nás boj s korupcí, kolega Farský proto prosadil registr smluv. Změnili jsme jednací řád Sněmovny, kdy už nejde dávat pozměňovací návrhy anonymně a lhůta mezi 2. a 3. čtením již není jen 48 hodin, což byly hodně prokorupční podmínky.

Jaké jsou hlavní problémy Zlínského kraje, které chcete do budoucna řešit?
Od loňského podzimu působím i jako krajský radní pro školství a o to více si uvědomuji, že region začíná silně zaostávat ve vzdělanosti. Nemáme tady technickou vysokou školu, a i proto jsou místní mzdy tak nízké. Mladí lidé vystudují v Praze, Brně nebo Ostravě a po škole tam zůstanou. Výrazně větší zaměření na školství je základem budoucí prosperity kraje. A neméně důležitý je další tlak na zlepšení dopravní infrastruktury v kraji. Tady jsme zajedno všichni poslanci z regionu napříč stranami.

Zmínil jste funkci ve vedení hejtmanství. Zvenku to vypadá, že pokud ve volbách neuspějete, máte práci nadále zajištěnou.
Kvůli tomu jsem na kraj rozhodně nešel. (úsměv) Dělám tady neuvolněného radního za osm tisíc korun měsíčně. Brzy jsem však zjistil, že tato pozice se s rolí poslance doplňuje. Vylobbovali jsme více peněz na propojení firem se školami, máme také třeba nový systém investic do jednotlivých středních škol, aby se předešlo politickému ovlivňování. Nebude se tak stávat, že když je Gazdík od Uherského Brodu, budou se opravovat hlavně tamější školní budovy, jak tomu bývalo dříve u jiných radních a „jejich“ měst či obcí.

Šlo by STAN do koalice s hnutím ANO Andreje Babiše, kterého Sněmovna vydala k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo?
Ne. Hnutí ANO chtělo zlepšit politickou kulturu v zemi, ale v minulosti odstupovali premiéři a ministři za daleko menší prohřešky. S ANO navíc máme programové rozpory. Chtějí řídit stát odshora a co nejvíce věcí centralizovat na ministerstvu, zatímco naším heslem je vrátit stát občanům a rozhodovací pravomoci přenést na nižší stupeň. Za ANO rovněž přibylo 23 tisíc nových úředníků, to je šílené číslo. My chceme naopak byrokracii snižovat.

Kandidátky do voleb podle krajů

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Kolem ohnisek výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích je stanoven téměř...
Za lesy u muničních skladů dostanou vlastníci tři roky po výbuších zálohu

Po třech letech konečně první vstřícný krok. Vláda pošle do Vlachovic na Zlínsku alespoň částečnou náhradu za pozemky, k nimž nemají jejich majitelé po...  celý článek

(ilustrační snímek)
Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva

Zlínská radnice slaví dílčí vítězství ve snaze o kontrolu hospodaření Bytového družstva Podlesí. Jeho předseda Pavel Sekula tvrdí, že tato kauza je jen...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.