„Někdy se ženy rozhodnou už během těhotenství, že dítě dají k adopci. Pak jsou další, které toto rozhodnutí udělají až v porodnici. V některých případech jde o ženy závislé na alkoholu nebo drogách nebo ty, které žijí na ulici a nejsou na dítě nijak připravené,“ naznačila Marie Semelová, vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) zlínského magistrátu.
Ve zlínské porodnici takových případů napočítají kolem pěti za rok, v ostatních bývá číslo o něco menší. K ženám, které se rozhodnou dítě hned po porodu opustit, ale vždy přistupují jinak než k ostatním rodičkám.
„Je to přece jen velmi trýznivá zkušenost a my ji nechceme ještě zhoršovat,“ vysvětlila mluvčí Nemocnic Zlínského kraje Dana Lipovská.
Sociální pracovnice matce vysvětlí další postup, v porodnici jí nabídnou psychologickou pomoc a případně přemístí na poschodí, kde nejsou matky s novorozenci. Pokud chce, domů je propuštěná co nejdříve.
„Dítě zůstává v péči sester novorozeneckého oddělení a s jeho propuštěním čekáme na rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče,“ upřesnila Lipovská.
OSPOD už v té době hledá rodinu, která se miminka ujme. Nejdříve se obracejí na rodinu a nejbližší příbuzné. V okamžiku, kdy rodina odmítne zajistit dítěti péči, začíná sociální pracovnice hledat náhradní řešení. Tím je v posledních letech umístění na přechodnou dobu u profesionálních pěstounů zařazených do evidence Krajského úřadu Zlínského kraje.
Kojenecké ústavy jsou zrušené
V letošním roce se do této formy náhradní rodinné péče dostali ve Zlínském kraji čtyři novorozenci, v minulém roce jich bylo celkem šestnáct.
Předtím se děti dostávaly do kojeneckých ústavů. Teď je situace zásadně jiná. Domovy pro děti do tří let byly ve Zlínském kraji před dvěma lety úplně zrušené (viz též Zlínský kraj je půl roku bez kojeneckých ústavů, děti se od pěstounů vracejí domů).
„Teď je to tak, že všichni novorozenci, o které biologická rodina nejeví zájem, jsou umístěni do pěstounské péče na přechodnou dobu v rámci kraje. Žádné z nich nekončí v ústavní péči,“ ujistila Semelová.
Ve dvou porodnicích Zlínského kraje, v Uherském Hradišti a ve Zlíně, teď s sebou takto opuštěná miminka dostávají kufříky, které jim v budoucnu připomenou první okamžiky života.
„Kufříky mají pomoci k tomu, aby děti měly nějaké uchopitelné vzpomínky,“ vysvětlila Iva Říhová, spoluzakladatelka Nadačního fondu La Vida Loca, který kufříky do nemocnic dodává.
Děti v něm najdou základní výbavičku s památníkem, do kterého sestry napíší informace o dni narození, vloží tam jeho první fotografii nebo otisk nožiček a ručiček a drobné osobní věci.
S tímto kufříkem může z porodnice odejít i novorozenec, o kterého matka sice stojí, ale z různých důvodů není schopná se o něj postarat. Například nemá vlastní bydlení, odmítá jít do azylového domu pro matky s dětmi a nespolupracuje při vyřizování sociálních dávek, které při péči o dítě nutně potřebuje. Nebo v případě, že trpí psychickými obtížemi a podle lékaře není schopná se o novorozence postarat.
I v těchto situacích je miminko na základě rozhodnutí soudu umístěné do pěstounské péče. Pokud se životní podmínky na straně jeho biologické rodiny změní, může soud své rozhodnutí zrušit.
Maximální délka pobytu dítěte v pěstounské péči na přechodnou dobu je jeden rok. Během té doby má rodina dostatek času na to, aby vytvořila pro dítě vhodné životní podmínky, případně se pokusila najít náhradní rodinu.
„Ze zkušenosti sociálních pracovníků víme, že ve většině těchto případů končí děti v náhradních rodinách,“ doplnila Semelová.
