U osmadvaceti profesionálních pěstounů ve Zlínském kraji je momentálně hodně živo. Dalších pět je sice volných, ale telefon, který znamená, že dostanou do péče ohrožené dítě, se může ozvat už v příštím okamžiku.
Zároveň se několikanásobně větší počet lidí stará o to, by se děti mohly co nejdříve vrátit zase domů. Ideálně všechny. S jejich rodinami pracují lidé v terénních službách i specificky zaměření odborníci.
„Cíl je mít takové služby, které dokážou stabilizovat podmínky přímo v rodině. Ideální stav je, když se pomoc dostane k dítěti dřív, než se problémy vyhrotí natolik, že je pro ně bezpečnější odejít,“ vysvětlila krajská radní odpovědná za sociální služby Michaela Blahová.
Uzavření kojeneckých ústavů nastalo přirozeně
Loni měli přechodní pěstouni v péči 28 dětí. Situace 16 z nich už je vyřešená – zpět do rodiny se jich zatím vrátilo šest, další jsou u dlouhodobých pěstounů či osvojené a tři děti potřebovaly odbornou péči psychiatrické léčebny, respektive diagnostického ústavu.
Dalších 12 dětí zůstává u přechodných pěstounů, což mohou až rok. Předloni se podařilo vrátit domů celkem 41 procent dětí.
Zlínský kraj – společně s Pardubickým – je v tomto ohledu o kus dál než ostatní regiony. Systém péče o ohrožené děti se tady začal od základu měnit v roce 2015 a pěstouni už zcela nahradili oba kojenecké ústavy, které v kraji byly. Ty dál slouží dětem, ale jako krizová zařízení pro okamžitou pomoc.
„Systém funguje dobře. Jsem v kontaktu s okolními kraji a sleduji, jestli náhodou nějaké dítě ze Zlínského kraje nepřijali v zařízeních jinde. Nicméně nestalo se to,“ uvedl Marek Mikláš, ředitel Dětského centra Zlín, které vzniklo z bývalého kojeneckého domova ve Zlíně na Burešově.
Jejich uzavření nebylo naplánované na konkrétní datum. Nastalo přirozeně poté, co se rozšířila síť podpůrných služeb a profesionálních pěstounů.
Inspiraci hledají v zahraničí
Dětmi do tří let to ale nekončí. Do pilotního projektu, který má nastavit pravidla, podle nichž budou postupovat další kraje, je zapojený také Dětský domov v Liptále, tedy zařízení pro starší děti.
I tato zařízení se mají v budoucnu zmenšit na minimum a přeměnit na ambulantní a terénní služby.
Zlínský kraj na to dostal téměř 10 milionů korun převážně z evropských peněz, za které rozšířil síť služeb a dovzdělal pracovníky.
Inspiraci mohl čerpat v zahraničí, třeba v Nizozemsku či na Islandu, kde je v těchto dnech dvanáct lidí z úřadu i z domovů, které změna čeká.
„Stejně tak se jezdí ze zahraničí dívat k nám, jak to děláme. Nedá se převzít všechno, ale výměna zkušeností pomáhá předcházet chybám,“ podotkla Blahová.
