Bez koncernu už by Barum neexistoval, tvrdí pamětník prodeje firmy Němcům

  15:20aktualizováno  15:20
Otrokovická pneumatikárna Barum se před 25 lety stala součástí německého koncernu Continental. Bez něj by dnes nebyla na tak vysoké technologické úrovni a neprodukovala by tolik osobních a nákladních plášťů. A dost možná, že by továrna založená v roce 1932 firmou Baťa už vůbec neexistovala.

Den otevřených dveří v otrokovické pneumatikárně Continental Barum. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

„S ohledem na to, jakou techniku, kvalitu pracovníků a rozsah prodejní sítě jsme tehdy měli, byla pravděpodobnost přežití samostatného Barumu blízká nule. Intenzivně jsme hledali kvalifikovaného partnera, který nemá jen peníze, ale i know-how, obojí jsme nutně potřebovali,“ popsal situaci ze začátku 90. let minulého století tehdejší ředitel pro oblast strategie v Barumu Petr Zítek, který se na prodeji otrokovické továrny podílel.

Podnik zaostával po desítkách let socialismu za evropskou konkurencí po všech stránkách, patřilo mu pár desetin procenta na celosvětovém trhu s pneumatikami.

„Chtěli jsme moderní technologie. To byla stejná motivace, která je dnes významná pro Čínu. Stejně jako Čína jsme tehdy ve vývoji kopírovali všechno, co se nám dostalo pod ruku, ale stejně jsme viděli, že nám ujíždí vlak, že potřebujeme větší výzkumné a vývojové zázemí a více vědět o tom, co bude za deset let,“ uvedl Jiří Jabůrek, který býval ředitelem kvality a výroby Barumu.

Ozývala se i kritika

Vedení Barumu sondovalo situaci u velkých světových pneumatikáren. Postupně se ukázal jako nejvýhodnější Continental, přestože jednání nebyla jednoduchá a končila někdy i odchodem od stolu jedné ze stran. Dohoda se připravovala tři roky.

„Viděli jsme firmy v Rakousku či Portugalsku, které zkrachovaly a Continental je postavil na nohy. Důležité bylo i to, že jsme si opakovaně prohlédli mateřskou firmu v Hannoveru,“ přiblížil Zítek.

Barum slaví 70. výročí své známé značky

Přesně před sedmdesáti lety bylo zaregistrováno typické logo s okřídleným B na začátku. Značka vznikla spojením názvů podniků Baťa, Kudrnáč-Rubena a Matador/Mitas.

V padesátých letech se podnik přejmenoval na Rudý říjen Gottwaldov, později Otrokovice, v osmdesátých letech to byl Barum – Rudý říjen Otrokovice, po roce 1990 Barum.

První nákladní pláště v Otrokovicích v roce 1932 vylisoval průmyslník Tomáš Baťa. Velice rychle následovaly i osobní pláště a Baťova společnost dokázala v několika letech změnit poměry na československém trhu s pneumatikami.

Její výrobky se prodávaly levněji než konkurenční z dovozu, takže zatímco v roce 1932 se do Československa dovezlo 522 600 pneumatik, roce 1935 klesl tento počet na 40 tisíc.

Podle výsledků průzkumu společnosti Continental Barum provedeném v roce 2017 na vzorku 1920 aut v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Liberci, Olomouci, Českých Budějovicích a Zlíně používá pláště Barum 18 procent tuzemských řidičů.

„Vzpomínám si, jak zástupci koncernu při jednání prosazovali rozvojovou stránku podniku, což směřovalo k ceně firmy. Jestli totiž zdůrazním, co všechno se tam musí zmodernizovat, tak snižuju kupní cenu,“ všiml si.

Vybavuje si také, že ministerstvo průmyslu a obchodu si tehdy nechalo zpracovat dvě odborné studie, z nichž vyplynulo, že strategický partner pro tuzemské pneumatikárny v zahraničí neexistuje.

Přesto však dohoda s Continentalem byla na konci roku 1992 podepsána a vstoupila v platnost o čtvrt roku později.

Tehdy to byl poměrně odvážný krok, protože kromě automobilky Škoda v Mladé Boleslavi ještě žádný větší tuzemský podnik pod křídla zahraničního koncernu nepřešel. Nikdo přesně netušil, co bude dál. A ozývala se i kritika.

„Samozřejmě, že šlo o ‚rodinné stříbro‘ a my jsme ho zaprodali, takže jsme byli zločinci. Takové hlasy se objevovaly,“ říká dnes už s úsměvem Zítek.

Z komunistického dělníka zaměstnanec kapitalistické firmy

Budoucnost ale záhy ukázala, že šlo o správný krok, byť přechod na nový model fungování podniku nebyl úplně jednoduchý.

„Investice do nejnovějších technologií nám dával Continental opatrně a postupně. Hodně nás zpočátku podceňovali. Museli jsme se snažit a ukázat, že to zvládneme,“ přiblížil Jabůrek.

Ale nešlo jen o technologie. Podle pamětníků bylo nejdůležitější změnit přístup zaměstnanců: od prvního po posledního.

„Lidé se museli poměrně rychle pod tlakem změnit z komunistického dělníka v zaměstnance prosperující kapitalistické firmy, která tiká jak švýcarské hodinky. V tom byl největší přínos koncernu,“ je přesvědčený Zítek.

Měnilo se celé řízení podniku a začaly se opět uplatňovat i baťovské způsoby.

Fotogalerie

„Například systém řízení výroby byl vybudován podle některých Baťových myšlenek,“ připomenul Jabůrek, jehož otec byl dlouholetým předsedou Klubu absolventů Baťovy školy práce.

„Důraz byl kladený na budování důvěry, což je něco, co lze těžko měřit, ale má to největší hodnotu. Manažeři, kteří zajišťovali privatizaci, nemysleli na svůj prospěch, ale na prospěch podniku; byla tam velmi morální, až náboženská atmosféra,“ vzpomíná Jabůrek a při této příležitosti připomněl tehdejšího ředitele Barumu Pavla Pravce, který je po smrti.

V řízení podniku ale měli hlavní slovo lidé z vedení Continentalu. Otrokovičtí šéfové museli poslouchat. Svoboda rozhodování byla ta tam. A je stále omezená. Což je jeden z handicapů začlenění do koncernu. „Když jste součástí většího celku, tak je restrikcí více,“ potvrdil Zítek.

Produktivita vzrostla osmkrát

Čísla ale jasně ukazují, že šlo v roce 1993 o správný krok. Ať už jde o zisky, produkci, nebo investice v areálu Continentalu Barum v Otrokovicích. Oproti roku 1993 došlo k sedminásobnému navýšení produkce osobních plášťů (dnes se jich vyrobí ročně 21 milionů), a dokonce čtrnáctinásobnému v nákladních pláštích (dnes 1,6 milionu).

Za poslední čtvrt století se v Otrokovicích vyrobilo přes 400 milionů nákladních a osobních plášťů. Produktivita a efektivita výroby vzrostla osmkrát.

„Spojení s koncernem Continental v roce 1993 patřilo k významnému strategickému rozhodnutí, které přineslo zvýšení produktivity a efektivity výroby. Během uplynulých 25 let bylo v Otrokovicích investováno 35 miliard korun do moderních výrobních technologií, výstavby a rozšíření výrobního areálu,“ poznamenal současný jednatel Continentalu Barum Libor Láznička.

Koncern Continental má v současné době 22 pneumatikáren po celém světě a otrokovická je mezi nimi největší, pokud jde o počty vyrobených plášťů. V případě osobních plášťů se podílí skoro sedmi procenty na evropském trhu, u nákladních jedenácti procenty.

Continental Barum se zabývá výrobou forem na pneumatiky, jejichž produkce také roste. Dnes už části forem tisknou laserové stroje z vysokopevnostní oceli (viz též V Barumu si začali sami tisknout části ocelových forem na výrobu plášťů).

Předloni firma otevřela novou halu za miliardy, v níž výrobu hlídají koloběžkáři:

Autor:

Výsledky voleb 2018

Výsledky voleb do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Zlínský kraj:

Volby do Senátu

Ve druhém kole voleb do Senátu 2018 ve Zlínském kraji vyhrál v obvodu 80 - Zlín: Patrik Kunčar, v obvodu 77 - Vsetín už v prvním kole obhájil mandát Jiří Čunek.



Nejčtenější

Jak vyzrát na mlsného a drzého medvěda, lámou si hlavu na Valašsku

Ilustrační snímek

Odborníci z moravských Beskyd chystají opatření, která použijí v případě, že by se medvěd vyskytující se na Valašsku a...

ANO chtělo ve Zlíně vládu s králem hazardu Valentou, šéf divadla ji zhatil

Dva nově zvolení zlínští zastupitelé Ivo Valenta (Soukromníci) a Petr Michálek...

Vítězné ANO musí ve Zlíně dál hledat partnery do koalice. Ve čtvrtek sice oznámilo dohodu na společném vládnutí s...



Vysázet 80 procent listnáčů? Vlastníci s návrhem obnovy lesů nesouhlasí

Zdejší listnatý les je plný nádherných vzrostlých dubů letních nebo jírovců s...

Ministerstvo životního prostředí navrhuje pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj, aby se v lokalitách zasažených...

Soud snížil trest guru Járovi, část kauzy „odháčkování“ žen vrátil

Jaroslav Dobeš alias Guru Jára a Barbora Plášková v detenčním zařízení na...

Za znásilnění studentek esoterické školy Poetrie vrchní soud opět snížil trest Jaroslavu Dobešovi, takzvanému guru...

Na medvěda na Valašsku chystají klec. Dobré řešení neexistuje, ví odborník

Medvěda zachytila v úterý ráno fotopast opět na vrcholu kopce Skalica u...

Medvěda tuláka, který škodí na valašských samotách, zřejmě čeká odchyt. Stále víc se přibližuje k lidem, ztrácí...

Další z rubriky

Baťova nemocnice staví nový centrální příjem, pacientům zkrátí čekání

Vizualizace nové podoby úrazovky ve zlínské nemocnici T. Bati.

Pacienty ve zlínské Baťově nemocnici čekají změny. V tomto týdnu totiž startuje rekonstrukce budovy číslo 23, ve které...

Z Břestecké skály padá kamení, místo bude až do jara uzavřeno

Břestecká skála.

Kvůli nebezpečí pádu kamenů je uzavřená Břestecká skála v Chřibech. Turisty i horolezci oblíbená lokalita, která je...

Máme devět hlasů potřebných pro koalici, tvrdí zlínský primátor Adámek

Zlínský primátor Miroslav Adámek se svými nejbližšími sleduje výsledky...

Situace kolem koalice ve Zlíně je stále nejasná, byť STAN jako její potenciální člen slibuje, že sehnal chybějící hlas....

Najdete na iDNES.cz