Nejdříve museli několik měsíců řešit, že v trase plánované dálnice D49 z Hulína do Fryštáku žije chráněný křeček polní. Silničáři pro něj koupili speciální pozemek, který osázejí vojtěškou, vyvrtají v něm nory, a křečka, pokud na něj při výstavbě dálnice narazí, na nové plochy přestěhují (o předražené studii k výskytu křečka čtěte zde).
Pak zase loni při průzkumu území pro dálnici narazili na více než deset druhů chráněných tvorů – vydru říční, raka říčního, rosničku nebo čmeláka. Museli si tak na krajském úřadě vyřídit další výjimku.
Tu sice získali, ale ekologické organizace Egeria a Děti Země se proti ní odvolaly. Silničáři teď netrpělivě čekají na konečný verdikt ministerstva životního prostředí. A úpěnlivě doufají, že ministerstvo výjimku potvrdí.
„Je to poslední doklad, který potřebujeme pro vydání stavebního povolení, o které jsme už zažádali. Když výjimku doložíme, měli bychom ho dostat,“ naznačil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Karel Chudárek.
Pokud to ale na ministerstvu nevyjde? Pak by se opakovala anabáze s křečkem, kterého silničáři řešili přes rok a vypracovali si kvůli němu předražený posudek.
Prakticky by to znamenalo další několikaměsíční zdržení a letošní termín výstavby by opět vzal za své. I proto Chudárek považuje odvolání za ekologů účelové.
„Jde jim jen o to, oddálit výstavbu,“ říká naštvaně.
Ekolog, který blokuje D49
Za sdružením Egeria stojí Miroslav Mach, který opakovaně napadá nejrůznější rozhodnutí ohledně D49. S MF DNES nekomunikuje, redakce má však k dispozici jeho 13 stran dlouhé odvolání. Upozorňuje v něm, že silničáři si o výjimku na vydru či raka žádali už dříve, ale nedostali ji.
„Když výjimku neobdržel (stavebník, tedy ŘSD), předstíral, že tyto druhy se v dotčeném území nevyskytují, realizoval záměr a od roku 2016 opět žádá o výjimku na tyto druhy. Po dobu 7 let pak prováděl manipulace se zeminou, stavební práce a kácení dřevin nelegálně,“ píše Mach.
Jaká je reakce silničářů? „V řízení byl doložen řádným způsobem aktuální průzkum – biologické hodnocení. Historický exkurz do geneze správních rozhodnutí, jakož i nesmyslné a nepravdivé fabulace odvolatele (Macha), nemohou mít na věc žádný vliv,“ uvedlo ŘSD.
Podobná slovní přestřelka se mezi silničáři a aktivisty odehrává už několik let. A stavba, která má výrazně zlepšit spojení kraje se zbytkem republiky a později i se Slovenskem, vázne.
Mach navíc před časem poslal Evropské komisi dokument, v němž kritizuje i dálnici D49.
„Do málo narušené a dosud čisté krajiny zbytečně zatahuje tranzitní dopravu,“ stojí ve stížnosti. Ta však nemá odkladný účinek, takže příprava může pokračovat dál (více zde).
Podívejte se na vizualizaci stavby:
Dokončení obchvatu Otrokovic začne letos v říjnu
Silničáři tak stále počítají s tím, že by v září mohli začít konečně stavět. A dálnici za zhruba 9 miliard korun by měli dokončit v roce 2020. Zatím se však pořádně nekoplo do země. Nejprve scházely peníze, potom stavební povolení. Až letos by konečně mohlo být obojí.
„Zářijový termín je pořád reálný,“ konstatoval Chudárek. „Začali bychom skrývkou ornice, násypem na mosty a pak bychom pracovali přímo na tělesu dálnice. Peníze problém nejsou, máme je od státu přislíbené,“ doplnil.
Dálnice D49 je na seznamu nejdůležitějších státních dopravních zakázek, na něž půjde letos ze Státního fondu dopravní infrastruktury 80 miliard korun.
„Už třetí rok za sebou dáváme do dopravní infrastruktury rekordní finanční prostředky, abychom rozhýbali výstavbu, která v minulosti postupovala velmi pomalu nebo úplně stála,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.
V letošním roce chtějí silničáři rozjet také dostavbu obchvatu Otrokovic, který je součástí D55. Nyní ale ještě vyvlastňují dva poslední pozemky, po nichž cesta povede.
„Pak požádáme o stavební povolení a stavbu bychom mohli zahájit v říjnu,“ doufá Chudárek.
V co nejdřívější zahájení dostavby obchvatu věří v Otrokovicích, protože přes centrum teď kvůli chybějící části obchvatu jezdí příliš mnoho aut.
