Kolem křečka polního, který nyní prospává zimu v norách u Třebětic a Alexovic, začíná být živo. Pobývá totiž v trase plánované rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku a vzhledem k tomu, že je chráněný, budou ho muset silničáři na jaře přestěhovat.
Už to je hodně nezvyklé, byť zřejmě nezbytné. Jen málo pochopitelné však je, že studie mapující jeho výskyt stála dva miliony korun, přesně 2 382 248 korun s DPH.
Ceník prací, který silničářům za monitorování křečka vykázala firma Ekoteam.
Materiál, který má MF DNES k dispozici, přitom čítá jen 60 stran, z nichž 50 zabírá teorie, v níž autoři řeší rozšíření křečka v Evropě, jeho rozmnožování či fosilní nálezy. Samotné monitorování, které měl tým odborníků zpracovávat tři měsíce, má pouhých devět stran, na nichž je i několik map. Součástí studie je ještě žádost o udělení výjimky k zásahu do území chráněných živočichů s fotkami nor.
Biologický průzkum si u firmy Ekoteam objednalo Ředitelství silnic a dálnic ČR a v poměru rozsah a odvedená práce versus cena nevidí problém.
„Postupovali jsme standardně jako řádní hospodáři. Studie obsahuje exkurz do řešení v jiných státech i návrh řešení v našem případě. Nemyslím si, že bychom udělali něco špatného,“ tvrdí mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Reálná cena podle odborníků? Desítky tisíc korun
Ovšem odborníci, které MF DNES oslovila, mají jiný názor: jde o závratně předraženou práci.
Psát o přesunu křečka, to bylo jako příběh od KafkyKolem rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku, která měla být podle plánů už několik let hotová, ale zatím se nekoplo do země, začíná být šero jako kolem Zámku Franze Kafky. Když se loni ozvali ekologové, že v trase silnice, jež má zlepšit spojení kraje se zbytkem světa, žije chráněný křeček polní, bylo třeba situaci řešit. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si objednalo studii, která výskyt hlodavce zmapovala a navrhla ho přestěhovat. Krajský úřad udělil silničářům výjimku k zásahu do území chráněných živočichů. Nedlouho poté ale ekologové zveřejnili devět stran studie, která mapuje výskyt křečka v okolí Třebětic a Alexovic. Její cena byla dva miliony korun, což se odborníkům zdálo příliš. Proto jsem se obrátil na šéfa zlínské buňky ŘSD Karla Chudárka, který mě odkázal na mluvčího společnosti Jana Rýdla do Prahy. Ten odmítl, že by byla studie tak útlá, a mluvil o několika stech stranách. Ekologové o tom pochybovali. Říkali, že vyjádření silničářů je třeba brát, mírně řečeno, s rezervou. „Dokud studii nepředloží, nedá se jim věřit,“ řekl mi Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Začal jsem tedy shánět samotnou studii o křečkovi. K mému velkému překvapení ji ve Zlíně údajně neměli a byla jen v Praze. Ale podle Rýdla ne v elektronické podobě, aby ji mohl hned odeslat. Navrhoval cestu ze Zlína do Prahy a prostudování na místě. Nebo žádost podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Tu jsem odeslal. Do dvou týdnů přišla studie elektronickou poštou. Byla obsáhlejší, ale o stovkách stran nemohla být řeč. Čítala šedesát stránek, z nichž padesát byla teorie. Samotný výzkum byl skutečně jen na devíti stranách. Rýdl bránil ŘSD frázemi o poctivosti, ale další informace už obstarat nedokázal. „Dáme si vědět v pondělí,“ navrhoval v pátek. Před časem se ukázalo, že křeček žije v celé trase cesty, proto bude zřejmě třeba další studie. Bude zajímavé sledovat, jaká bude její cena. Milan Libiger, redaktor MF DNES |
„Ta částka je hrůzostrašná,“ zděsil se náměstek hejtmana Ivan Mařák, který má v kompetenci životní prostředí.
„I kdyby měla studie 150 stran, tak na monitorování křečka nic víc nevymyslíte,“ doplnil Mařák, který dříve pracoval v Povodí Moravy a s podobnými studiemi má zkušenosti.
Ačkoli výstavbu rychlostní silnice R49 coby politik prosazuje, cenu strávit nedokáže.
„Když jsme na Povodí Moravy kvůli protipovodňovým opatřením káceli sto stromů, zpracovali jsme si posudek, který u každého z nich řešil výskyt chráněných živočichů. Studie měla 80 stran a stála zhruba 80 tisíc korun,“ popsal Mařák.
Odborníci odhadují cenu materiálu, který mapuje výskyt křečka u Třebětic a Alexovic, na několik desítek tisíc korun.
Nepozdává se jim ani to, že měl průzkum autorům trvat od července až do září. Podle vedoucí správy CHKO Bílé Karpaty Jiřiny Gaťákové by se taková práce dala zvládnout za dva až tři týdny.
„Nejedná se o práci, která by musela být zpracovávána dva měsíce. V případě, že by ji prováděla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, stála by desítky tisíc korun,“ odhadla Gaťáková, která četla studii bez teoretické části. Ani ta ale podle ní nemohla průzkum tolik prodražit.
800 korun za hodinu
Řeč čísel je ještě výmluvnější: odborníci z Ekoteamu objevili 73 křeččích nor, z toho pětačtyřicet aktivních. Jedna nora tedy vyšla na zhruba 50 tisíc korun.
A jak je možné, že může být práce tak drahá? Jednoduše – pokud si autoři počítají 800 korun za hodinu práce jako Ekoteam. Ze smlouvy s Ředitelstvím silnic a dálnic vyplývá, že samotný monitoring křečka dělali 320 hodin a vyšel na čtvrt milionu.
I další položky v tabulce ocenění služeb jsou neuvěřitelné: stanovení počtů a umístění nor 128 tisíc korun, zjištění struktury zemědělských plodin v místě a okolí 121 tisíc, stanovení fází křečka během roku v lokalitě vyšlo na více než 200 tisíc. Za návrh odchytu hlodavce si Ekoteam naúčtoval 166 tisíc a za opakované vypracování žádosti o výjimku k zásahu do území chráněných živočichů ke krajskému úřadu závratných téměř 400 tisíc.
Šéf Ekoteamu Vladimír Ludvík odmítl pro MF DNES studii komentovat.
A mluvčí Ředitelství silnic a dálnic k ceně studie také uspokojivý komentář nenabídl. Podle něj se ovšem stěhování křečka v Evropě prodraží ještě víc.
Argumentuje tím, že když v německé Mohuči připravovali v roce 2004 stavbu veletržního centra, koupili pro křečka polního, který žil v místě plánované výstavby, nový vhodný pozemek, kam ho přestěhovali. Celá anabáze kolem hlodavce údajně vyšla na 2,7 milionu eur (přes 70 milionů korun).
Ve Francii zase měli při obchvatu Štrasburku vybudovat pro křečka speciální podchody pod cestou a prostor střeží kamerový systém. Navíc farmáři z okolí pěstují vojtěšku, aby měl co jíst.
„Křeček je v Evropské unii už delší dobu velké téma,“ tvrdí Rýdl.
