Vzhledem ke vztahu, jaký k prvnímu československému prezidentovi měl, je udělení jeho řádu víc než symbolické.
„Narodil jsem se do čtvrtého měsíce Masarykovy republiky, ona byla můj sourozenec. Chodil jsem do školy, která se jmenovala Masarykova, a osobně jsem jej viděl v Lánech jako devítiletý kluk,“ vzpomínal legendární cestovatel.
Když Masaryk zemřel, měl Zikmund rok před maturitou. „Byl jsem svědkem toho, jak celá země truchlila. Jediné, s čím se to dá srovnat, byla situace po smrti Václava Havla,“ upozornil Zikmund.
Na vyznamenání jsou navrženi i Sousedík a Köhler
Společně s ním jsou na seznamu ještě další dvě jména lidí spojených se Zlínským krajem.
Josefa Sousedíka opakovaně navrhovala na řád T. G. M. radnice jeho rodného Vsetína, i senátor Jiří Čunek (více zde). Právě ten osobnost vsetínského vynálezce a odbojáře představil kolegům v Senátu.
„Návrh prošel naprosto hladce, nikdo jej nezpochybňoval,“ popsal po hlasování kolegů v Senátu Čunek.
Mezi 38 schválenými osobnostmi je i výtvarník Jano Köhler, který by mohl získat medaili Za zásluhy. Vytvořil obrazy z řezané keramické mozaiky, jež zdobí zastavení Jurkovičovy křížové cesty na Hostýně.
Ještě ve 30. letech minulého století se jí říkalo Jurkovičova a Köhlerova křížová cesta. Vyzdobil i bystřický kostel. Obě práce patří mezi jeho vrcholná díla.
Státní vyznamenání předává prezident země tradičně 28. října, v den vzniku republiky.
