Znovu po desítkách let mohou jejich jména zaznít společně. Záleží jen na rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana, jestli připomene příběh vynálezce, továrníka, starosty a odbojáře Josefa Sousedíka ze Vsetína, jehož zastřelilo gestapo, a tří parašutistů z výsadkové skupiny Clay-Eva, kteří operovali v okolí Bystřice pod Hostýnem.
Jisté je, že ve Zlínském kraji zůstává jejich příběh stále živý. Do průběhu války zasáhli tito stateční muži společně, ale i každý zvlášť.
"Je nejvyšší čas ocenit jejich odvahu a skvělou zpravodajskou práci," uvedl bystřický starosta Zdeněk Pánek, který sepsal žádost o vyznamenání pro muže z výsadku Clay-Eva, v němž působil Antonín Bartoš, Čestmír Šikola a Jiří Štokman.
Na jedno z nejvyšších státních vyznamenání, Řád T. G. Masaryka, je Sousedík navržen už potřetí. Dříve to udělala jak radnice, tak po dohodě s rodinou i senátor Jiří Čunek.
Letošní dvojité kulaté výročí
Letos to s vyznamenáním pro parašutisty zkouší i vedení Bystřice. To přitom nežádá o konkrétní ocenění.
"Jde hlavně o to, aby stát ty muže ocenil a uznal. Jakou formou to udělá, to necháváme na prezidentovi," objasnil Pánek.
Jedna z možností však je právě Řád T. G. Masaryka, který hlava státu uděluje každý rok 28. října.
Dosavadní neúspěchy neznamenají, že by prezidentská kancelář tato jména z nějakého důvodu odmítla či zpochybňovala. Pouze dala přednost jiným. A důvody svých rozhodnutí v případě udělení řádů nevysvětluje.
Známí nositelé Řádu TGM ze Zlínského krajeRudolf Firkušný (1912 - 1994). Světoznámý klavírista se narodil v Napajedlích. Od roku 1948 žil ve Spojených státech, po roce 1989 chystal návrat do vlasti, toho se však nedožil. Záviš Kalandra (1902 - 1950). Český divadelní a literární kritik, historik a novinář. Mládí prožil ve Vsetíně, kde je i pohřben, studoval ve Valašském Meziříčí. V roce 1950 v procesu s dr. Miladou Horákovou odsouzen k smrti a popraven. Ocenění dostal in memoriam. Tomáš Baťa mladší (1914 - 2008). Syn zakladatele zlínského obuvnického impéria. V roce 1939 odjel do USA, později do Kanady. Od roku 1948 do 80. let řídil z kanadského Toronta firmu Bata Shoe Organization s více než stovkou závodů v desítkách zemí celého světa. Štěpán Trochta (1905 - 1974). Katolický biskup, jeden za zakladatelů české provincie salesiánů. Podporoval protinacistický odboj. V 50. letech byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 25 let, v roce 1960 propuštěn na amnestii. Byl tajně jmenován kardinálem. Ocenění dostal in memoriam. Jan Haluza (1914 - 2011). Atlet, běžec a trenér Emila Zátopka. V padesátých letech se stal obětí komunistické perzekuce, byl vězněn a mučen a později po propuštění mu bylo znemožněno vykonávat právnické povolání. |
Letošní šance jsou o to vyšší, že se pojí k významným výročím. Uplyne totiž sedmdesát let od seskoku paraskupiny Clay-Eva i od násilné smrti Sousedíka při výslechu na služebně gestapa. Zároveň si ve Vsetíně připomenou 120 let od jeho narození.
"To by mohlo rozhodnout. Jsem jednoznačně přesvědčený, že by řád získat měl," uvedl Čunek.
Slušný a odvážný vynálezce
Pokud by se to podařilo, Sousedík by se stal v pořadí druhým jeho nositelem ze Vsetína. Už v roce 1991 byl udělen Záviši Kalandrovi.
"Doufáme. Loni v září, když byl prezident Zeman ve Vsetíně, jsem mu věnovala knihu o Josefu Sousedíkovi, takže už jistě ví, co všechno dokázal," dodala starostka města Iveta Táborská (povídání s autory knihy o Sousedíkovi čtěte zde).
Vysvětlení, proč právě Sousedík, je jednoduché. "Snoubí se v něm slušný podnikatel, schopný vynálezce i velmi statečný člověk, který dokázal čelit zlu," vyjmenoval Čunek.
Velmi podobně se o něm vyjadřují i další lidé. Nejčastěji padají slova slušnost a odvaha.
"I když tady během 20. století, především za druhé světové války, bylo víc výrazných osobností, které se vyznačovaly mimořádnou odvahou, Sousedík je přece jen převyšoval," domnívá se historik Pavel Mašláň z Muzea regionu Valašsko.
Sousedíkovi se přezdívá valašský Edison, ve své době totiž dokázal posunout hranice elektrotechniky. Kromě toho však vyučený strojní zámečník a elektromontér proslul i jako osvícený podnikatel, politik a vlastenec.
Je podepsán pod 129 patentovými přihláškami, z nichž 45 úřady uznaly. Řeč je přitom o strojích, jako je třeba elektromobil s hybridním pohonem, který zkonstruoval už v roce 1927. Nebo návrh letadla s kolmým vzletem, který vznikl o šest let později.
Podílel se také na vývoji pohonu Slovenské strely, jednodílného vlaku, kde vagon byl zároveň lokomotivou. V době, kdy se běžně využívaly parní lokomotivy, dokázal jet rychlostí 130 kilometrů v hodině.
"To byl skutečný přelom. Uhlí v té době začínalo být drahé a navíc na obsluhu parní lokomotivy bylo zapotřebí dvou lidí. Proto se hledaly nové způsoby," potvrdil Martin Šůstal, odborník na historii i současnost železnice.
Jedna z nejúspěšnějších odbojových skupin
Ke spolupráci s muži z Clay-Eva přivedlo Sousedíka působení v protinacistickém odboji. Trojice výsadkářů Bartoš, Šikola a Štokman seskočila v noci na 13. dubna 1944 u obce Hostišová a hlavní základnu pak vytvořila v Bystřici pod Hostýnem (přečtěte si reportáž z každoročního vzpomínkového pochodu z Hostišové do Bystřice).
Vzpomínkový pochod |
Jejich úkolem bylo vybudovat zpravodajskou síť a informovat exilovou vládu v Londýně o stavu německých vojsk, skladech munice či pohybu jednotek gestapa. A to se jim mimořádně dařilo.
Z historického hlediska je skupina Clay-Eva hodnocená jako jedna z nejúspěšnějších. Pokryla velké území od Hranic na Moravě přes Frenštát, Rožnov, Meziříčí a Vsetín až po Bystřici pod Hostýnem a Přerov. Úzce spolupracovala s odbojáři z ilegální organizace Obrana národa.
Celkem odeslali na 800 depeší, několik desítek z nich pocházelo právě od Sousedíka a jeho spolupracovníků. V roce 1990 udělilo vedení Bystřice čestné občanství všem třem členům výsadku. Velitel Antonín Bartoš a radista Čestmír Šikola jej tehdy převzali osobně, šifrant Jiří Štokman se však ocenění nedožil.
