Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Kryštof Kratochvíl, MF DNES

Šelmy mají přednost, rozhodli úředníci a odmítli stavbu obřího ovčínu

  • 6
Velkokapacitní stáje pro ovce ve Vidči na Valašsku nebudou. Přednost dostaly šelmy, nové stavby by totiž přerušily jejich trasy. Ovčí farma, která zaměstnává lidi z obce, se tím dostává do problémů.

Letos budou mít 1 200 ovcí a musí rychle vymyslet, kam je ustájí na příští zimu. Farma Vidče, kterou provozují manželé Randusovi, totiž nesmí postavit nad valašskou obcí velkokapacitní haly, jak plánovala. Mimo jiné proto, že by tím ohrozila putování rysů, medvědů a vlků.

„Místo je součástí dálkového migračního koridoru, který je nutné zachovat,“ stojí v rozhodnutí, pod nímž je podepsán vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Alan Urc a které má MF DNES k dispozici.

Stáje by totiž z volné plochy mezi obcemi Vidče a Střítež nad Bečvou ukrojily 1 435 metrů čtverečních, šest hal by mělo na délku přes třicet metrů.

„Okolní místa už jsou zastavěná a neumožňují volně žijícím živočichům průchod,“ doplnil Urc.

Spor o atraktivitu místa pro šelmy

Velké šelmy tak pomyslný spor s ovcemi vyhrály. Ačkoliv medvědi a vlci sem v posledních letech jen výjimečně zabloudí, populace rysů v Beskydech se ustálila zhruba na počtu deseti kusů.

Rozhodnutí navíc přišlo v době, kdy se Valašskem prokazatelně toulá rysí samec Ľubo. Opakovaně jej zachytily nastražené fotopasti, které dokazují, že volně přechází hranici se Slovenskem a zachází do Javorníků (více zde).

Konkrétně o prostor u Vidče se ale odborníci přou.

„Stavby měly stát přímo v ose migračního koridoru velkých šelem. Beskydy jsou pro ně přitom klíčovým územím,“ upozornil Miroslav Kutal z organizace Hnutí Duha.

Naopak ekolog Milan Macháček, který posuzoval vliv stavby na lokalitu Natura 2000, míní, že místo není pro šelmy atraktivní.

Stáje nad Vidčí nebudou, proti rozhodnutí není odvolání

V tuto chvíli už je jisté, že stáje nad Vidčí nebudou. Proti rozhodnutí krajského úřadu není možné se odvolat. Špatně pro farmu dopadlo i posouzení vlivu na životní prostředí, tedy EIA.

„Tato varianta zkrátka padla. Řešení do budoucna samozřejmě hledáme, nechci to ale medializovat. Jak se ukázalo, v našem případě je to vždy jen ke škodě,“ reagovala Lenka Randusová.

Připomněla tak nevoli obyvatel obce, kteří se báli především zvýšeného zápachu. Ve Vidči se dokonce kvůli tomu konalo veřejné zasedání (více zde).

„Více ovcí znamená více hnoje. Co s ním bude? Při západním větru, který je tu často, půjde zápach na obec,“ varoval místní obyvatel Jan Vaculín.

Přesto farma musí najít řešení. Během dvou let se má chov rozrůst z osmi stovek zvířat až na 1 400, aby vyhověl nařízení vlády. Počty kusů se odvíjí podle hektarů půdy, které farma obdělává.

„Ve Vidči už však není jiné místo, kde by mohli stavět, ani to neumožňuje územní plán. Netuším, jak věc vyřeší,“ podotkl starosta Pavel Drda.

Na farmě navíc pracují místní lidé. Pracovních příležitostí je tam necelá desítka, i to je ale v místě s tradičně vysokou nezaměstnaností citelný počet.

Přímo ve Vidči je aktuálně bez práce 7,36 procenta obyvatel, celokrajský průměr je přitom jen 6,21 procenta.

Projekt měl i další chyby

Šelmy ovšem nejsou jediný důvod, proč projekt na ovčín padl. Zástupci kraje v rozhodnutí vyjmenovali i další podstatné věci - nedostatečně řešený vliv na povrchové i spodní vody, půdu a ráz krajiny. Obří haly totiž měly stát na kvalitní ornici.

„V dokumentaci chyběly reálné návrhy, které by omezení koridoru a dopady na krajinu zmírnily, například zalesnění nebo odstranění ohradníků,“ potvrdil Macháček.

Podobné problémy řeší ve Zlínském kraji i další zemědělci. Na odpor lidí proti navyšování chovů narážejí aktuálně v kroměřížské části Těšnovice. Desítky let tam funguje vepřín, momentálně jde o takzvaný uzavřený chov, tedy s mimořádně přísnými hygienickými pravidly.

Majitelé ale chtějí navýšit počet prasat z 22 tisíc na 35 tisíc kusů a zároveň stavby vybavit novými technologiemi a filtry, které eliminují zápach. Ten je, podobně jako ve Vidči, hlavním argumentem proti změnám, který obyvatelé blízkého okolí mají (více zde).

Na pondělí 22. února je kvůli tomu naplánováno veřejné setkání, koná se od 15 hodin na kroměřížské radnici.