Významné rozšíření čeká v příštích letech farmu v Těšnovicích, které jsou místní částí Kroměříže. V největším zařízení svého druhu ve Zlínském kraji je dnes ustájeno kolem 20 tisíc prasat.
Úpravami naroste kapacita vepřína až na 35 tisíc zvířat. Místní se obávají zvýšeného zápachu, nárůstu dopravního zatížení i prašnosti.
K zemi půjde hned deset současných hal, které nahradí nové, modernější. Ty budou disponovat výrazně vyšší kapacitou chovaných zvířat.
„Pokud skutečně přibude téměř dvakrát tolik prasat, je jasné, že po fialkách to tu rozhodně vonět nebude,“ řekla Simona Schindlerová, jedna z obyvatelek Těšnovic.
Společnost SZP, která farmu provozuje, ale momentálně odmítá celou věc komentovat.
„Zatím se pro média nehodlám nijak vyjadřovat,“ sdělil pouze jednatel firmy Marek Dluhoš.
Zápach zachytí nové pračky vzduchu
Podle dokumentace EIA, jež vyhodnocuje vliv rozšíření farmy na životní prostředí, by se však současný stav zhoršit neměl.
Aby lidi neobtěžoval především zápach amoniaku, který v podobných chovech vzniká, budou součástí výkrmových hal nové pračky vzduchu. Zachytit mají 70 až 85 procent nežádoucích výparů.
„Mělo by to pomoct. Právě ze smradu mají lidi největší obavy. Už teď tu občas nemůžeme ani otevřít okno,“ přiznal předseda těšnovického osadního výboru Josef Jelšík.
Společnost SZP už byla v minulosti za překročení hygienických či jiných limitů několikrát pokutována.
„Firma ale vždy spolupracovala a zjištěné závady odstranila,“ připomněl kroměřížský starosta Jaroslav Němec.
O polovinu více nákladních aut
Naopak jisté je už nyní, že do Těšnovic bude zajíždět o poznání více nákladních aut než dosud. Zatímco dnes z areálu a do něj jezdí přes čtyři tisíce nákladních aut ročně, po rekonstrukci to bude bezmála šest tisíc.
Velká část aut odváží především kejdu, zajišťují i dopravu prasat, krmiva nebo syrovátky.
Vzhledem k tomu, že vepříny stojí na okraji obce ve směru na Kroměříž, neznamená podle Jelšíka zvýšení dopravní zátěže výraznou komplikaci pro obyvatele. „Přes dědinu náklaďáky vůbec jezdit nebudou,“ poznamenal.
Místní neskrývají obavy také z hluku a prašnosti, které s sebou bourání starých hal a výstavba nových logicky ponese. Ani to by však podle Jelšíka nemělo znamenat zásadnější potíže.
„Haly nejsou zděné, ale postavené z plechu. Při jejich demolici by se proto nemělo tolik prášit. Když před časem jednu z nich bourali, nikdo si toho ani nevšiml,“ je přesvědčen.
Pokud pro investora dopadne dobře řízení EIA, bude k zahájení stavby ještě potřebovat změnu integrovaného povolení, územní rozhodnutí a stavební povolení. Půjde-li vše bez potíží, první stavební práce odstartují už v příštím roce. Kompletně hotovo by mohlo být do konce roku 2025.
„Nové provozy budou pod zvýšenou ekologickou kontrolou,“ dodal Němec.
