Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nizozemec byl u Bati většinu života. Ta práce mi otevřela celý svět, říká

  8:31aktualizováno  8:31
Gerard Janssen většinu profesního života strávil prací pro Baťu. Vypracoval se do vysokých pozic a podílel se na chodu továren obuvnického koncernu v různých částech světa. Nyní devětaosmdesátiletý Nizozemec přijel na dva dny navštívit Zlín, coby Baťovo rodiště.

S obuvnickým koncernem Baťa spojil Gerard Janssen celý svůj profesní život. Šéfoval například pobočkám v Súdánu a Jihoafrické republice. Teď se přijel podívat do Zlína (na snímku při prohlídce Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati). | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Boty od Bati nosil už jako malý, stejně jako většina jeho vrstevníků. „Do školy v nich tehdy chodil snad každý,“ zavzpomínal Gerard Janssen na své dětství v meziválečných letech v Nizozemsku, odkud pochází.

S obuvnickým koncernem přitom později spojil celý svůj profesní život. Teď se přijel podívat do Baťova rodiště.

Pro firmu začal pracovat v roce 1947, ještě předtím však absolvoval studium na Baťově technické škole v nizozemském Bestu.

„Šlo o podobné přípravné studium pro budoucí zaměstnance, které fungovalo i ve Zlíně,“ podotkl dnes devětaosmdesátiletý Janssen.

„Měnili jsme svět bot“

Právě u vesnice Best totiž vznikla v době hospodářské krize Baťova továrna s obytnou kolonií. Ze strany vedení společnosti šlo o reakci na zákaz dovozu bot do Nizozemska.

První léta pracoval Janssen jako mistr v gumárenském závodě. „Museli jsme plnit plány, jinak by zaměstnanci nedostali výplatu. Byla to velká zodpovědnost. Každý měl ale v podniku svou nezastupitelnou roli, cítili jsme se jeho nedílnou součástí,“ popsal.

Díky šikovnosti a svědomitosti se Janssenovi velice brzy podařilo na firemním žebříčku vyšvihnout na významné pozice.

Jako jeden z prvních nečeských manažerů pomáhal zakládat továrnu na Srí Lance. Od roku 1960 pracoval v ředitelství firmy v Londýně, odkud se zanedlouho přesunul do Kanady, kde dodnes žije.

Šéfoval také pobočkám v Súdánu a Jihoafrické republice, později se stal regionálním koordinátorem firmy pro Střední Ameriku a Karibik. V 80. letech byl viceprezidentem zodpovědným za provoz poboček ve velké části Ameriky a následně na Středním východě, v Asii a Tichomoří.

„Díky práci u Bati jsem poznal skoro celou zeměkouli. Stal jsem se součástí byznysu, měnili jsme svět bot. Bez vzájemné spolupráce by se to ale nikdy nepovedlo,“ ocenil Janssen.

Baťa Nizozemce stále zajímá

Odkaz Tomáše Bati i jeho nástupců zůstává prý v jeho rodném Nizozemsku dodnes živý.

„Vycházejí o něm knihy, jeho způsob řízení firmy se vyučuje na vysokých školách,“ přiblížil Janssen.

Zlín navštívil už potřetí, na Moravu se předtím podíval dvakrát v 90. letech. Tentokrát si prohlédl Centrum polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati, Baťovu vilu nebo tovární areál včetně mrakodrapu.

„Chce všechno vidět, zajímají ho i nejmenší detaily, například fungování Baťova výtahu. Městem je fascinovaný,“ konstatoval předseda Nadace Tomáše Bati Pavel Velev.

Ještě než Janssen odletěl zpět domů, plánoval ještě návštěvu lesního hřbitova a opravovaného Památníku Tomáše Bati.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.