Působí to až dojemně. U dveří do bývalých šaten zlínských filharmoniků visí na ramínku zaprášený oblek. Komu z hráčů patřil? Nebyl dirigenta?
To dnes nikdo nezjistí, protože Domem umění, v němž přes půl století filharmonie sídlila společně s krajskou galerií, se neozývají vznosné tóny hudby, ale rány, rachocení a hlasy dělníků. Ti památkově chráněnou budovu přestavují do původní podoby na architektonický klenot – Památník Tomáše Bati.
„V zimě můžeme pracovat pouze uvnitř, takže děláme bourací práce. Vyklidil se nábytek, sedačky, odstraňují se nepotřebné konstrukce,“ říká v prázdné koncertní síni Jiří Stacke, předseda představenstva společnosti Zlínstav, která přestavbu provádí.
Tady už se dělníci místy dostali na původní podlahu, jež bude zachována. Vrstvy nad ní půjdou pryč. Totéž platí pro omítky na sloupech. „Konstrukce musejí být obnažovány velmi pečlivě, aby se neporušila původní vrstva. Dohlíží na to zkušený restaurátor,“ vysvětlil Stacke.
Na zaprášenou podlahu bývalé koncertní síně zatím dopadá denní světlo přes okenní tabule, které jsou většinou z matného skla. Některé jsou původní, jiné nové, což je i vidět. Jejich vzhled se ale sjednotí. Všechny budou vypadat jako před více než osmdesáti lety, když památník vznikl podle návrhu Baťova architekta Františka Lydie Gahury. „Odstraníme také dřevěné obložení, osvětlení a rozebereme zázemí pro filharmoniky. Vše směřujeme k tomu, aby se budova vrátila do původního stavu – bude tady jen ocel, sklo a beton,“ podotkl Stacke.
Památník bude zářit nad Zlínem
Při představě, že prostoru bude dominovat replika letadla Junkers, v němž se v červenci 1932 Baťa zřítil v Otrokovicích, si jakoby jen tak pro sebe řekne: „Budou se na něj jezdit dívat i turisté ze zahraničí.“
Památník Tomáše BatiByl postaven po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932 podle návrhu F. L. Gahury. Mezi dvěma velkými studijními ústavy vznikla krychlová budova ze železobetonového skeletu a skleněných výplní. Koncepce etáží byla variabilně měnitelná. Samotné dílo působilo velmi vzdušně, jako přirozené zakončení parkového prospektu internátů. Jako vzpomínka na zesnulého Baťu byl v interiéru památníku umístěn i model jeho letadla Junkers F 13. V 50. letech byl objekt přestavěn pro potřeby filharmonického orchestru a krajské galerie, kdy dva přístavky po bocích budovy objekt značně znehodnotily. Zdroj: architekturazlin.cz |
Staronové bude také osvětlení. Některé bude „pravé“, zrepasované, další věrné kopie. Dobové budou i zásuvky.
To vše je ještě daleko, byť ve vstupní části do Domu umění jsou bourací práce v plném proudu, na zemi je suť, ve vzduchu prach. Dělníci v helmách se nezastaví.
Tady moc šetrní být nemusejí, protože vstupní část byla k budově přistavěná v 50. letech a čeká ji demolice. Stejně jako přístavbu z druhé strany.
„Budova bude charakterizovat osobnost Tomáše Bati, což znamená velkorysost s vyloučením zbytečných kombinací stavebních materiálů. Odstraníme zbytná technologická zařízení,“ popsal architekt Petr Všetečka, který je autorem návrhu přestavby.
To znamená, že Památník Tomáše Bati nebude vytápěný a bude průhledný ze všech stran. Zázemí vznikne v sousední budově gymnázia, kde budou šatny, sociální zařízení a pokladna.
„Chtěli bychom budově vrátit určitou drsnost původního vyjádření,“ upozornil Všetečka.
Nad schodištěm, jež vede k balkonu, je skleněná vitráž. Ta odsud zmizí a bude putovat do muzea. Ve stropě ve druhém patře jsou vyvrtané díry. Jde o sondy do původních bedýnkových stropů.
„Je to bednění z dřevěných desek s výztužemi a zalité betonem,“ poznamenal Stacke.
Pohled z balkonu do bývalé koncertní síně je zvláštní, když dole už není pódium a sedačky. O patro výš, kde sídlila galerie, je prázdno a ticho.
Prostor, v němž má být tematická expozice o Baťovi, je rozlehlý a působivý. Pouze sloupy a okna. A krásný výhled na Zlín. V noci bude památník nasvícený zevnitř a měl by městu dominovat, zářit nad ním.
Zvenku má také vypadat jako po otevření. Vstup bude mezi druhým a třetím sloupem ze západní strany.
Původní náklady na přestavbu se odhadovaly na 70 milionů korun. Po soutěži, již vyhrála firma Zlínstav, se snížily na polovinu. Na přestavbu město získalo dotaci 32 milionů korun od ministerstva kultury. Práce by měly skončit na podzim příštího roku. V památníku se pak budou konat programy s baťovskou tematikou, které by se mohly každý rok měnit. „Mohou mít multimediální formu, čímž by památník získal náboj jednadvacátého století. Neměly by však přebíjet sílu vnitřního prostoru,“ upřesnil Všetečka.
