Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O kunovického výrobce letadel vlastněného Rusy mají zájem Číňané

  15:53aktualizováno  15:53
Podle prezidenta Miloše Zemana se o firmu Aircraft Industries, která je největším českým výrobcem civilních letadel, zajímá čínský investor. Současní ruští majitelé zase v rozhovoru pro MF DNES slibují odborářům, že výroba letadel L-410 zůstane v Kunovicích. Do jaké míry to splní, však není jisté.

Letoun L-410 vyrobený společností Aircraft Industries. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Propojení kunovické továrny Aircraft Industries s Čínou může být těsnější, než se ještě nedávno zdálo. Nejenže tam firma má prodávat letadla a stavět montážní halu, ale možná získá i asijského investora.

„Dozvěděl jsem se, že čínská firma CEFC uvažuje o kapitálovém vstupu do Kunovic, což by vzhledem k její finanční síle mohlo posílit výrobu nejen L-410,“ prohlásil v úterý při návštěvě Zlínského kraje prezident Miloš Zeman.

Investiční skupina CEFC je jednou z největších společností v Číně a má zastoupení po celém světě. V Česku její odnož CEFC Group (Europe) Company ovládá například fotbalový klub Slavia, Pivovary Lobkowicz nebo strojírny Žďas.

Mluvčí českého zastoupení firmy Pavel Bednář informaci nepotvrdil s tím, že nekomentuje neuzavřené obchodní transakce. „Společnost CEFC kromě letecké dopravy plánuje i vstup do sektoru letecké výroby,“ dodal pouze.

O čínských investorech mluvil i ruský šéf firmy

Ruští vlastníci Aircraft Industries dosud připouštěli prodej letadel do Číny a případnou tamní stavbu montovny. Teď už se informace o námluvách čínského investora dostala i mezi zaměstnance. Mluvil o tom s nimi předseda představenstva letecké firmy Oleg Meljuchov.

Odboráři, kteří před týdnem odvolali stávkovou pohotovost, ostatně v posledních dnech slyšeli i další sliby. Ruští vlastníci totiž přijeli do Česka, aby uklidnili situaci. A zatím se jim to daří.

Přesvědčili zástupce odborů i ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (více zde). Pro českou vládu je nyní podstatné, že má písemný slib o zachování výroby v Kunovicích. Měl by garantovat, že legendární stroj v podobě duševního vlastnictví nikdo nepozorovaně nevyveze mimo hranice. A to včetně nové verze letounu L-410 NG, na niž stát během uplynulých šesti let poslal dohromady 250 milionů korun.

Na tuto hrozbu upozorňovali i odboráři, kteří vycházeli mimo jiné ze zpráv ruských tiskových agentur, v nichž stálo, že v Jekatěrinburgu staví firma novou výrobní halu.

Nestěhujeme se, tvrdí člen ruského vedení firmy

Rustem Gindullin, člen představenstva ruské firmy UGMK Holding, které kunovický závod patří, přijel na vědeckou konferenci o rozvoji IT technologií souvisejících s leteckým průmyslem. Při té příležitosti poskytl MF DNES rozhovor. V něm prohlásil, že přesun výroby není v plánu. „Ale pravdou je, že část výroby letounů L-410 bude probíhat na území Ruské federace. Paralelně se bude dál pokračovat ve výrobě v Kunovicích,“ uvedl Rustem Gindullin.

V Česku vznikly obavy, že se zcela přestěhujete do Ruska.

To je asi problém překladu z ruského do českého jazyka. Protože my mluvíme o montáži jako o části výroby. Proto to bylo asi špatně pochopeno. Jde ale čistě o montáž letounů z komponentů vyrobených tady v Kunovicích.

Takže se zaměstnanci nemusejí ničeho bát?
Určitě ne. Máme s výrobou v Kunovicích velké plány. Chceme se pustit i do nových modifikací letounu L-410. Nemyslím tím nejnovější verzi New Generation, ale i další verze. Proto jsme za poslední roky do Aircraft Industries investovali stovky milionů korun. Koupili jsme nové stroje, posílili IT technologie a chceme zvýšit počet zaměstnanců.

Lze uvést, kdy se budou vracet lidé zpátky do práce?
Postupně asi od listopadu. Když nastala nepříznivá situace spojená s devalvací rublu, sankcemi vůči Rusku a cena za letouny vzrostla, zaměstnavatel rozhodl, že ani v takové situaci nebudeme propouštět. Raději jsme nechali pracovníky doma na 60 procentech mzdy. Rozvoj výroby ovšem nemůže pokračovat bez rozvoje IT systémů. Samozřejmě to souvisí i s počtem zaměstnanců. Chceme přijímat nové, nelze však říct kolik. Rozhodně ale nebudeme počet pracovníků snižovat.

Podle člena představenstva podniku Rustema Gindullina jde ale jen o špatnou interpretaci ruštiny. „My vnímáme montáž jako součást výroby, to bylo asi špatně pochopeno,“ vysvětlil.

Představitelé firmy a ruští politici však alespoň v rozhovorech pro tamní média zdůrazňují i snahu o maximální ruskou soběstačnost při výrobě L-410. Rádi by dokonce pro letadla dodávali vlastní motory namísto současných amerických od firmy GE Aviation Czech (více například zde).

Odbory uklidnil písemný slib

Slib, že se s žádným přesunem výroby ze Slovácka do Ruska nepočítá, podepsal na ministerstvu přímo Andrej Kozicyn, generální ředitel Uralského těžebního a hutního závodu (UGMK), který kunovickou továrnu stoprocentně vlastní. A jeho slova berou odboráři vážně.

„Chtěli jsme podepsanou a notářsky ověřenou listinu založenou ve spisech obchodního rejstříku. Ale tento podpis má vysokou garanci, navíc na vládní úrovni,“ shrnul názor kunovických odborářů jejich šéf Josef Mikula.

Na druhou stranu majitelé už naplno mluví o montáži letadel v Rusku. Kunovičtí odborníci udělají trup, křídla, ocasní plochy a pak je odvezou. V Rusku dají letoun dohromady pro místní trh, protože doma dokončený stroj je levnější, než kdyby ho zákazníci nakupovali ve střední Evropě.

Podobná praxe Ruskem neskončí. V budoucnu by na stejném principu měla fungovat i spolupráce s Čínou a zřejmě také s dalšími zeměmi, jak naznačuje Gindullin.

Lidé se v listopadu začnou vracet do práce

Že by montáž mohla znamenat začátek postupného přesunu letecké výroby, si v Kunovicích nepřipouštějí. Odboráři jsou přesvědčeni, že díky tomu naopak vzroste výroba. Snad až na 25 letounů za rok.

Prozatím mají od ruských majitelů příslib, že od listopadu se zaměstnanci, kteří jsou od konce loňského roku doma na 60 procentech mzdy, postupně vrátí do práce. Také by jim už tento měsíc měla firma vyplatit dlužné stravenky, které mohou mít u jednoho pracovníka hodnotu až 12 tisíc korun.

Po letech se dokonce odboráři dočkali jednání s ruskými majiteli, kteří na žádnou z předchozích žádostí nereagovali.

„Setkání bylo velmi pozitivní, vstřícné, přesvědčivé. Všechno jsme si vyříkali, dostali jsme garance i slib, že od teď budou pravidelné schůzky. Bereme to jako pozitivní signál,“ popsal Mikula.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolní hasiči už od 19. století fungovali takřka v každé vesnici či městě
Někde smetánka, jinde chudí. Spolky měly v minulosti velký význam

O společenský život se ve druhé polovině devatenáctého století starali hasiči, vojenští vysloužilci či prominentní milovníci četby. Řada těchto spolků zanikla...  celý článek

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

Poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Poslanci chtějí zase uspět, nové tváře se strany bojí nasadit výš

Většina stran ve Zlínském kraji, které jdou do parlamentních voleb, sází na staré známé tváře. Noví lidé na čelných pozicích spíš scházejí. Podle politologů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.