Arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada jsou od roku 1998 zapsány na listině světového kulturního dědictví UNESCO.
A právě Květnou zahradu církev od státu nakonec nezíská. Památkáři ji nechali za stovky milionů zrekonstruovat (více o úpravách čtěte zde) a finance čerpali hlavně z evropských fondů. Podle znění smlouvy nesmí pět let změnit majitele.
OBRAZEM: Květná zahrada po velké obnově    |
„Národní památkový ústav informoval arcibiskupství o nevydání Květné zahrady z důvodu funkční provázanosti historického areálu s novostavbami, jež nelze vyčlenit a které dle zákona o církevních restitucích nesmějí být vydány,“ upozornila mluvčí Národního památkového ústavu Simona Juračková.
Arcibiskupství s tím ale nesouhlasí.
„Kvůli rozhodnutí o nevydání Květné zahrady podáme žádost o přezkoumání,“ sdělil iDNES.cz mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Zámek s jeho zahradou budou dál spravovat památkáři
Zástupci obou institucí podepsali v úterý dohodu o vydání prvních dvou budov rozlehlého kroměřížského areálu - Knížecího domu a Biskupské mincovny.
„Předání obou nemovitostí se uskuteční v pátek 4. prosince,“ uvedla mluvčí NPÚ.
„Jsem rád, že dnešním podpisem pokračuje proces vydávání historického majetku arcibiskupství,“ reagoval olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Obě strany se shodly na vůli pokračovat ve spolupráci.
„Vydání Podzámecké zahrady a kroměřížského zámku se připravuje. V současné době se pracuje na smlouvě o služebnosti a předpokládá se uzavření dohody o vydání v průběhu příštího roku,“ uvedla mluvčí NPÚ.
„Objekty předáme Národnímu památkovému ústavu k dlouhodobému užívání. To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář,“ doplnil olomoucký arcibiskup Graubner.
Mince v Kroměříži razili do roku 1759
Knížecí dům a mincovna jsou budovy sousedící se zámkem.
Biskupská mincovna byla vybudována olomouckým biskupem Karlem II. z Liechtensteinu-Castelkorna na počátku druhé poloviny 17. století, první mince zde byly raženy již v roce 1666.
Mince a medaile se zde razily až do roku 1759, kdy byla rozhodnutím Marie Terezie mincovna zrušena a její zařízení odvezeno do Vídně.
Budova byla upravena na byty pro zaměstnance zámku, v 90. letech 20. století došlo k její obnově a od roku 1998 je zpřístupněna návštěvníkům.
Knížecí dům v sousedství mincovny se poprvé připomíná v roce 1621, stával zde však již mnohem dříve, jak o tom svědčí renesanční portál z konce 16. století. Bývaly zde byty knížecích, tzn. biskupských úředníků.
10. prosince 2013 |
