Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jako v 17. století. Květné zahradě v Kroměříži se vrátila barokní krása

  18:52aktualizováno  18:52
K nepoznání se změnila Květná zahrada v Kroměříži. Náročná rekonstrukce za téměř čtvrt miliardy korun jí vrátila podobu, kterou měla ve druhé polovině 17. století. Za necelé tři týdny se památka UNESCO otevře návštěvníkům.

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem. Jejich pozornost upoutá takzvaný teplý skleník, který se dočkal kompletní rekonstrukce. Na slavnostní otevření zahrady si turisté počkají necelé tři týdny. | foto: Jan Salač

Klidná hladina odráží unikátní historickou stavbu Ptáčnice v Květné zahradě. Je čerstvě opravená, stejně jako bazén, který ji obklopuje. Kdo ji nikdy neviděl, má se na co těšit. Kdo ale někdy nakoukl brankou v obvodové zdi do nepřístupné části zahrady, toho její nová podoba ohromí.

„Ve voliéře bude několik druhů zpěvných ptáků, kolem se budou procházet bažanti. Volně, mezi návštěvníky,“ popsala vedoucí Národního centra zahradní kultury Lenka Křesadlová.

Podobných překvapení nabídne Květná zahrada v Kroměříži několik. Zrovna teď totiž končí její obnova, jež podobu zahrady vrátila do dob její největší slávy, kterou zažila ve druhé polovině 17. století.

Fotogalerie

Trvala víc než dva roky, vyšla zhruba na 226 milionů korun a odkryla několik dávných pokladů. Slavnostní otevření je naplánované na první zářijový víkend.

Stejně jako Ptáčnice byl i Králičí kopec skrytý v zahradnickém zázemí a obklopoval jej jen kompost. Dnes má svou původní výšku a jsou v něm vyhloubené chodby, do nichž se králíci dostanou hned několika vchody.

A protože se počítá s tím, že budou vítanou atrakcí pro rodiny s dětmi, nabízí blízký domek i sociální zázemí, přebalovací pult či místnost, kde si děti v případě mizerného počasím mohou hrát.

Citrusová zahrada byla chloubou zakladatele

Holandskou a Pomerančovou zahradu zase kryla vysoká zeď, za kterou se dalo nahlédnout jen z vrcholu kolonády. I pak však zájemci viděli jen prázdnou plochu.

Dnes je tady několik záhonů lemovaných dřevem, jak bylo obvyklé v 17. století.

„Název dostala podle toho, že tady rostly jen cibuloviny. Narcisy nebo třeba tulipány. A ty se tehdy ve velkém dovážely z Holandska,“ upozornila zahradní architektka z Národního centra zahradní kultury Jitka Gajdoštinová.

Na ně pak navazuje citrusová zahrada, která byla chloubou zakladatele zahrady, olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Citrusy se tehdy v tuzemsku pěstovaly v květináčích a během chladných měsíců stěhovaly do skleníků. On je však díky důmyslnému technickému řešení dokázal udržet v zemi.

Louka pro pikniky i odborné kurzy

V sousedství historických zahrad je i jedna moderní. Ta může sloužit jako pikniková louka, inspirace lidem pro vlastní zahrady a zároveň jako místo, kde se budou odehrávat odborné kurzy pro veřejnost.

Moderní je v Květné zahradě ještě jedno místo - skleník. Velká konstrukce z kovu a skla tvoří zahradnické zázemí pro Květnou i Podzámeckou zahradu.

Předpěstovává se tady sto tisíc letniček nebo dvacet tisíc dvouletých rostlin, které se spotřebují na každoroční výsadby. Jako jediná část plánu na přebudování zahrady budil skleník odpor.

„Hodně se kolem toho diskutovalo, ale nakonec zůstal tak, jak byl navržený. Chceme ukázat, jak zahradnictví vypadá v 21. století,“ podotkla Křesadlová.

I skleník je totiž přístupný veřejnosti, což dříve možné nebylo. V Květné zahradě už nezbylo ani jediné místo, kam by lidé nemohli.

Zužitkují veškerou dešťovou vodu

Vyřešený je i letitý problém s vodou, který Květná zahrada měla. Ještě před samotnou obnovou zprovoznili historický přívod vody z Maxmiliánova vodovodu, nové je i potrubí, které spojuje zahradu se studnami pod psychiatrickou léčebnou.

A navíc všechny plochy v zahradě jímají dešťovou vodu, která se stéká do obřích podzemních nádrží.

„Dosud jsme byli napojení na městský vodovod. Pstruží rybníky a všechny nové fontány z něj ale napájet nemůžeme,“ vysvětlila Křesadlová.

Vizualizace Květné zahrady v Kroměříži po rekonstrukci, která by měla parku vrátit původní vzhled.

Vizualizace Květné zahrady v Kroměříži po rekonstrukci, která by měla parku vrátit původní vzhled.

Obnovou Květné zahrady končí i celé budování Národního centra zahradní kultury v Kroměříži, které začalo před čtyřmi lety. Památkáři na něj dostali 337 milionů korun z evropských fondů.

Za ně upravili také prostory pro zahradníky v Podzámecké zahradě nebo návštěvnické zázemí v Arcibiskupském zámku.

Z kroměřížských zahrad se díky tomu stalo místo, kde se mohou učit odborníci z celého světa, jak pečovat o historické parky a zahrady.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

Ukázka toho, co vidí člověk v psychobudce
VIDEO: Schizofrenikem na zkoušku: V hlavě mám zmatek, vše je rozostřené

Unikátní zařízení, které simuluje, jak vnímá člověk se schizofrenií, je nyní volně přístupné ve Zlíně. „Psychobudku vyvinuli na 1. lékařské fakultě Univerzity...  celý článek

V rámci hudebního festivalu Vizovické Trnkobraní se konala populární soutěž v...
Jsem plný, řekl Američan. Na soutěži spořádal 198 švestkových knedlíků

Vítězství v pojídání švestkových knedlíků, které je tradiční součástí vizovického Trnkobraní, míří do USA. Profesionální rekordman Patrick Bertoletti patří ke...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.