Speciální účtenky se přitom budou muset tisknout i na často špatně dostupných památkách uprostřed lesů, třeba na hojně navštěvované zřícenině hradu Lukov.
„Kupovali jsme dvě pokladny, řešili přivedení internetu do hradní pokladny. Dělali jsme všechno podomácku s notnou pomocí přátel. I tak nás to vyšlo na zhruba 60 tisíc,“ podotkl předseda Spolku přátel hradu Lukova Jiří Holík.
Podle něj je problém, že zákon o evidenci tržeb není vstřícný k neziskovým organizacím.
I proto na konci roku vznikla napříč republikou takzvaná Svatomartinská aliance, která sdružuje hradní spolky. „Naši zástupci jednali i na ministerstvu financí, ale lepší podmínky jsme nevyjednali,“ zmínil Holík s tím, že daňové zvýhodnění, které souvisí s EET, neziskovým organizacím nepomůže.
Výhodu naopak vidí v tom, že se zavedením EET bude celý účetní systém na hradě jednotnější a přehlednější.
Do lesů musí vynést kanystry s palivem pro elektrocentrálu
„Zatím ale netušíme, zda výdaje za EET mohou zpomalit záchranné práce, které na památce každoročně děláme. Jsme závislí na dotacích a každý výdaj navíc může být problém,“ dodal Holík.
Ještě větší problémy budou mít na zřícenině hradu Cimburk, kde řeší hlavně věci praktického rázu. „Nemáme tu ani elektřinu. Kvůli pokladně jsme museli pořídit elektrocentrálu, takže sem teď budeme muset tahat kanystry s palivem,“ popsal kastelán Pavel Kudlička.
Internet tady budou řešit mobilním připojením, jen provoz pokladny je však přijde na víc než deset tisíc korun ročně. „Bohužel z toho vyplývá i zvýšení vstupného. Dospělí zaplatí 50 korun, děti 30,“ upřesnil Kudlička.
Na další památce - Janově hradě u Vizovic se evidenci vyhnou úplně. Vstupné nevybírají a občerstvení na kulturních akcích řeší vždy místní živnostníci.
Větší památky s dobrým zázemím naopak problémy nečekají. „Národní památkový ústav má centrální účetní systém, ze kterého se data odesílají,“ vysvětlil kastelán kroměřížského Arcibiskupského zámku Martin Krčma.
