Zlínská zoo se pyšní vzácným mládětem tapíra. Je čilý a chutnají mu větvičky

Za tři dny to bude měsíc, co samice tapíra čabrakového Nadira porodila ve zlínské zoologické zahradě své čtvrté mládě. Sameček váží kolem 20 kilogramů, je zdravý, rád zkoumá prostor kolem sebe a už testuje první tuhé krmení. Jde o jedinečný chovatelský úspěch v rámci Evropy.

Na první pohled vypadá jako malé pruhované prasátko. Téměř měsíční mládě, které dělá radost chovatelům i návštěvníkům zlínské zoo Lešná, se narodilo 29. prosince a dostalo jméno Coffee.

V Evropě chová tapíry čabrakové 21 zoologických zahrad, populace čítá 45 jedinců. „Za uplynulých 12 měsíců se však podařila odchovat pouze tři mláďata, zlínské je v pořadí čtvrté. Skutečně se tak jedná o významný chovatelský úspěch,“ poukázala hlavní zooložka Markéta Horská.

„Začíná to být raubíř, kterého všechno zajímá. Už testuje první tuhou stravu, kterou dáváme samici. Zkouší seno, vitamínové granule, jablka, mrkev nebo rajčata. Všimla jsem si, že má rád drobné větvičky, často vidím, že mu z pusy kousek kouká. Ale už mu rostou zuby, takže si tím možná masíruje dásně,“ popsala chovatelka Marcela Čechová.

Základ krmení je pro něj ale pořád mateřské mléko. Tapíří samice obvykle kojí asi půl roku.

„Máme velké štěstí, protože Nadira je skvělá matka. Mléko má kvalitní, a když má sameček žízeň a ona leží, tak jí začne jezdit hlavou po břichu a ona nadzvedne zadní nohu, aby se dostal k vemínku. Nemá s tím problém. Tato mláďata pijí klidně i půl hodiny v kuse,“ upřesnila chovatelka.

Vegetarián
z pralesa

Tapír čabrakový je největším druhem tapíra, dospělí jedinci mohou vážit až 300 kg. Jeho domovinou jsou subtropické a tropické pralesy jihovýchodní Asie. Téměř vždy se vyskytuje v blízkosti vodních toků, umí výborně plavat. Skvěle se také potápí, dokáže chodit po dně řeky jako třeba hroši. Výrazné černobílé zbarvení srsti může připadat nápadné, v pralesním prostředí však dokonale rozbíjí siluetu těla a skvěle tapíra maskuje.

Tapíři jsou vegetariáni, živí se pouze rostlinnou potravou. Mládě přichází na svět po třináctiměsíční březosti, při narození váží kolem 10 kg. Mládě s matkou zůstává 8 měsíců, pohlavně dospívá ve věku 3-4 let.

Ve volné přírodě tapíři čabrakoví patří mezi ohrožená zvířata. Každé narozené mládě je proto významnou událostí. Odhaduje se, že v současnosti zbývá posledních 5 000 jedinců přežívajících v Barmě, Thajsku, Malajsii a na Sumatře. Na vině je především těžba exotického dřeva a přeměna deštného pralesa na zemědělskou půdu, například na plantáže palmy olejné.

Stejně pečlivá a starostlivá byla Nadira i u předchozích tří mláďat, která už našla domov v evropských zoologických zahradách. Dnes dvanáctiletá samice přišla do Zlína před deseti lety ze Zoo Edinburg. První samičku porodila v roce 2016, samečka pak v roce 2018 a nakonec další samičku v roce 2019.

Otcem všech mláďat je dnes devítiletý samec Baru, který pochází z Lipska a ve zlínské zoo žije od března 2014. V současné době je ve Francii v Zoo Lyon. Ubikace tapírů se totiž rekonstruuje, protože už byla nevyhovující. Nadiru i Coffeeho proto návštěvníci zahrady najdou v dočasném domově v bývalém pavilonu slonů, který byl po stěhování zvířat do nového výběhu prázdný.

„Sice tady nemají k dispozici velký rybník, jak byli zvyklí, ale menší bazének je venku i uvnitř, takže úplně o vodu nepřijdou. A mládě stejně první dva měsíce do vody nechodí,“ doplnila chovatelka.

Chov tapírů čabrakových má ve zlínské zoo dlouhou tradici. Poprvé je návštěvníci mohli obdivovat v roce 1978, o tři roky později se zde tapířímu páru dokonce narodilo i mládě. Chov byl pak ukončený v roce 1984 a zpět se vrátili až téměř po 30 letech v roce 2013, kdy byla v asijské oblasti otevřena expozice pojmenovaná Hala-Bala.

„Získat pro zlínskou zoo tato vzácná zvířata bylo velmi obtížné. Představovalo to dva roky usilovné práce a jednání. Navíc sestavit harmonický pár může být poměrně náročná záležitost. Jsme proto opravdu rádi, že v našem případě se to povedlo a že nyní slavíme narození již čtvrtého mláděte,“ zdůraznila Horská.