Do značné míry si za to můžeme sami. Rakovinotvorné látky, které dýchají lidé ve Zlínském kraji, totiž ve velkém vycházejí z komínů rodinných domů.
Kromě toho sem proudí také průmyslové znečištění ze severní Moravy, potažmo z Polska. Ačkoliv tedy třicet procent plochy kraje tvoří chráněné krajinné oblasti, mezi nejčistší rozhodně nepatří.
V mezikrajském srovnání uzavírá pětici nejvíce zamořených částí země.
„Ve Zlínském kraji je situace zhoršená zejména na hranici s Moravskoslezským a Olomouckým krajem, v místech, kam ústí Moravská brána, a také v moravských úvalech,“ popsal vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického institutu v Brně Robert Skeřil.
Zasahují oblast Hané a nížinu na jihu Zlínského kraje, v okolí Uherského Hradiště. Laicky se dá říct, že oblast Moravské brány tvoří trychtýř, kterým proudí vzduch ze severu na jih.
Pak už se cestou nejmenšího odporu, tedy podél řeky Moravy, dostává dál do kraje. Problém je v tom, že s sebou ze severu nese také znečištění.
Díl nečistot ze severu zachytí Beskydy
Drobné prachové částice dokážou překonat mnohakilometrové vzdálenosti. Z měření vyplývá, že u hranice s Moravskoslezským krajem je jejich množství nejvyšší, cestou na jih postupně klesá.
„Dálkový přenos z Polska a Moravskoslezského kraje je z hlediska znečištění hodně významný,“ potvrdil Skeřil.
Zatímco v Česku mají průmyslové podniky přísné normy, odsířené komíny a lapače prachu, v Polsku vypouští do ovzduší mnohem více škodlivin. Schytává to Ostrava, kterou nechrání hraniční hory.
Zlínský kraj z velké části chrání lesnaté Beskydy, které díl nečistot zachytí, a tvoří tak nárazníkovou zónu.
Drobné nečistoty, které s sebou nesou i polyaromatické uhlovodíky, jež způsobují rakovinné bujení, si ale cestu najdou.
Dobrkovice: O přivedení plynu do obce neměli lidé zájem
Stále ještě však zůstává zásadnější to, co produkuje místní doprava a lokální topeniště, tedy rodinné domy. Kvůli tomu se plocha znečištění zvětšuje, kromě už popsaných míst je především v okolí obcí, do nichž nevede plyn, a v hůře provětrávaných místech, nejčastěji údolích.
„Území Zlínského kraje je plynofikované z více než devadesáti procent, bez připojení zůstává jen několik lokalit,“ řekla mluvčí Zlínského kraje Renata Škrobálková.
Pokud v nich převažují kotle na tuhá paliva, lidé ani nemusí zrovna topit plastovým odpadem. Polyaromatické uhlovodíky totiž vznikají zejména při nesprávném spalování, stačí tedy špatně vyčištěný komín nebo zastaralý kotel.
Například v Dobrkovicích nedaleko Zlína se spojuje hned několik negativních vlivů najednou. Obec se zhruba 260 obyvateli nevyužívá plyn, leží v uzavřeném údolí Vizovických vrchů a lidé topí nejčastěji tuhými palivy.
„Samozřejmě je hned znát, když se začne topit. Jenomže v době, kdy bylo možné plyn přivést, o něj lidé neměli zájem,“ popsal starosta obce Břetislav Šuranský.
Nyní už o plynofikaci ani neuvažují. „Část domů přešla na elektriku, jiní pořídili modernější kotle. Těch alternativ je v současné době dostatek,“ dodal Šuranský.
Nadlimitní karcinogen na pětině území Zlínského kraje
Pod tmavým příkrovem ale bývá během topné sezony, která právě začíná, uzavřená řada míst v kraji. Výjimkou není, když lidé topí PET lahvemi naplněnými olejem či prostě spalují odpadky.
Také proto je znečištění benzo(a) pyrenem, karcinogenní látkou, která je při měření sledována, překročeno nejen na hranici s Moravskoslezským a Olomouckým krajem, ale celkem na 18,5 procentech plochy Zlínského kraje.
Měřicí stanice ve Valašském Meziříčí loni vykázala u roční koncentrace benzo(a)pyrenu víc než dvojnásobné překročení, ve Zlíně byla vyšší zhruba o jednu třetinu. Prachové částice byly loni nad limitem na pěti procentech území.
Snížit zátěž mohou pomoci státní dotace na výměnu kotlů, které právě začínají. V minulosti se diskutovalo také o zákoně, který by umožnil kontrolovat, čím lidé topí. Ten ale neprošel.
Podle poslední studie Státního zdravotního ústavu může prach v ovzduší ročně zhruba za pět tisíc úmrtí.
Karcinogeny, které lidé vdechují v nejprůmyslovějších oblastech, například na Ostravsku, zase mohou ovlivnit vznik onkologického onemocnění u sedmi lidí z deseti tisíc.
