Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jiří Parduba: za války odbojář, po revoluci obnovitel Sokola

  17:27aktualizováno  17:27
Devadesáté narozeniny slaví Jiří Parduba, nositel Ceny města Vsetína, který celý život učil a aktivně sportoval. Byl členem taneční skupiny souboru Vsacan a za války působil v odboji. Po roce 1989 stál u obnovy Sokola a byl městským zastupitelem.

Známý vsetínský učitel, folklorista a sportovec Jiří Parduba oslavil 90. narozeniny. | foto: Michal Trávníček

Vyjmenovat všechny aktivity Jiřího Parduby je velmi obtížné. Vsetínští si ho pamatují hlavně jako učitele a člověka, který se aktivně podílel na obnově Sokola, ale i na milovníka valašských tradic.

V mládí byl Parduba nadšený sportovec. Odmala sledoval tělovýchovné aktivity, které se odehrávaly zejména v Sokole.

"Obdivoval jsem Josefa Noska," vybavuje si jednu z tehdejších postav. "Úžasně cvičil, na Hrbové dělal stojky na komíně svého domku." Sám začal nejdřív s fotbalem.

"Dotáhl jsem to ale jenom do dorostu," vypráví oslavenec. "Sehrál jsem také pár zápasů za béčko, ale byli tam daleko lepší fotbalisté než já." Právě na hřišti u sokolovny narazil na lední hokej.

Jiří Parduba

Narodil se 22. dubna 1923. V roce 1952 se oženil, je otcem dcery Marty a syna Jiřího, který žije v americkém Aspenu. Má dohromady pět vnoučat.

Jako člen partyzánské brigády Jana Žižky bojoval proti německým okupantům. Po osvobození stál u zrodu národopisného kroužku Vsacan, kde také tančil. Působil i mezi zahrádkáři.

Po roce 1989 obnovoval Sokol ve Vsetíně. V letech 1990–1994 byl členem vsetínského městského zastupitelstva.

"V zimě sloužilo sokolské hřiště jako kluziště. Občas se tam sešli hráči, aby si zatrénovali. Já jsem byl tehdy ještě kluk, a tak jsem chodil bruslit s kamarády na kluziště u gymnázia. Když se nám zdálo, že už jsme dost dobří, přihlásili jsme se do hokejového oddílu SK Vsetín," popsal.

Jako nesmlouvavý obránce pak hájil barvy klubu až do roku 1952. Vsetín v té době jezdil k mistrovským zápasům po celé Moravě. Za války však nastupoval i proti takovým týmům, jakými byly pražské LTC, ČLTK nebo Sparta.

Po maturitě v roce 1940 vystudoval učitelský ústav ve Valašském Meziříčí. Poté ještě složil odbornou zkoušku pro učitele měšťanských škol.

"Vybral jsem si tři předměty," vrací se ve vzpomínkách téměř sedm desítek let zpět. "Češtinu, zeměpis a tělocvik. Tělocvikáři byli tehdy na okrese jen tři - Cepek ve Vsetíně, Vala v Halenkově, no, a já. Začínal jsem ve Vsetíně, ale v roce 1950 mě inspektor šoupl do Velkých Karlovic. Potřeboval tam prý mladého tělocvikáře."

Tak začal Pardubův koloběh po různých školách. "Až do důchodu jsem vystřídal snad dvanáct štací," vypočítává.

Za války měl být totálně nasazen do Říše. "Funkcionáři hokejového klubu měli ve Zbrojovce vysoké funkce a z Německa mě vyreklamovali," vybavil si.

"Učit jsem nesměl, téměř dva roky jsem byl zaměstnancem Zbrojovky. Tam jsem se také zapojil do odboje. Ale nebylo to tak, že bychom žili někde na horách v zemljankách," líčí.

"Šlo o odboj jiného druhu. Partyzáni potřebovali například petrolej, aby si mohli zatopit a neprozradil je kouř. Tak jsme do dvousetlitrového sudu nalili jen 150 litrů, na výdejku napsali plnou výši a zbytek se dal partyzánům."

Přeprava zásilky se řešila s lidmi z doprav, kteří vozili výrobky na železniční stanici. "Museli jsme vždycky projet několika vrátnicemi, kde hlídkovali vojáci," vypráví.

"Když jsme se dostali mimo areál, bylo vyhráno. Takto jsme vyváželi úplně všechno včetně ručních granátů. Doma jsem jich měl celou bednu ještě v roce 1945 a nakonec byly i použity."

Valašský krúžek

Po osvobození stál u založení národopisného souboru Valašský krúžek Vsetín, který se v roce 1948 sloučil s cimbálovou muzikou Vsacan.

Jiří Parduba byl jedním z prvních tanečníků souboru. Jeho specialitou byl zejména na Valašsku velmi populární tanec odzemek. Pardubovy aktivity přerušil zánět duhovky.

"Na oko jsem vůbec neviděl," popisuje. "Navíc nikdo nevěděl, jak takovou nemoc léčit." Nakonec zabraly až injekce, které se používaly i na syfilis. Protože v 50. letech udržoval kontakty s kamarády v emigraci, míval problém.

"Třeba Zdeněk Lehký posílal dopisy pro známé do Polska a tam je přeposílali dál. Samozřejmě se to po čase prozradilo. Od té doby vždycky, když mě potkal policajt jménem Mírný, ptal se mě, kde ty dopisy mám."

Po roce 1989 se Parduba aktivně podílel na obnovení vsetínského Sokola. "Velmi mne ale mrzí, že sokolovna stále nepatří Sokolu."

Byl také členem prvního polistopadového zastupitelstva. Jako velký vlastenec se úspěšně snažil o obnovení památníku T. G. Masaryka a o změny názvů ulic. Zasadil se rovněž o zlepšení péče o hroby významných vsetínských osobností Matouše Václavka, Františka Sovy nebo malíře Miloše Borii.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záchranářka Dana Polášková předváděla prvňáčkům na ZŠ Mikoláše Aleše ve Zlíně...
VIDEO: Prvňáci se učí první pomoc na méďovi. Do rytmu zpívají „rolničky“

Do základních škol se znovu vrátila výuka první pomoci. Učí ji přímo záchranáři a během školního roku proškolí na pět tisíc prvňáků.  celý článek

Kolem ohnisek výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích je stanoven téměř...
Za lesy u muničních skladů dostanou vlastníci tři roky po výbuších zálohu

Po třech letech konečně první vstřícný krok. Vláda pošle do Vlachovic na Zlínsku alespoň částečnou náhradu za pozemky, k nimž nemají jejich majitelé po...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.