Zlínský kraj ukázal plán sloučení nemocnic. Žádné rušení, slíbil Čunek

  12:00aktualizováno  12:00
Zlínský kraj představil podrobnější koncepci řízení nemocnic. Chce je sloučit do jedné. Nejvyšší muž kraje, hejtman Jiří Čunek, však ujistil, že žádný region nepřijde o svou nemocnici, dokonce ani o žádné oddělení. Koncepce ale na druhou stranu nabídla možnosti, které by v důsledku pomohly především zlínské nemocnici.
Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně. | foto: MAFRA

Devět hodin vysvětlování, argumentů, kritiky a dotazů, které skončily až po půlnoci. Představení návrhu koncepce řízení nemocnic ve Zlínském kraji snad nemohlo být detailnější.

Pro obyvatele, lékaře, sestry i politiky je to podstatné sdělení. Materiál, který budou v červnu schvalovat zastupitelé, nepočítá s omezením zdravotní péče.

„Není pravda, že se budou nemocnice či jejich oddělení rušit, není pravda, že koncepce pro ně bude likvidační, a není pravda, že pacienti budou muset kvůli injekcím cestovat dál než doposud,“ prohlásil hejtman Jiří Čunek, který má zdravotnictví na starosti.

Autor oponentury: Jedna silná nemocnice má smysl

Oponentní zprávu k návrhu krajské zdravotnické koncepce vypracoval za společnost PwC Legal expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. „Politici se musejí rozhodnout, jestli chtějí mít čtyři menší nemocnice, nebo jednu centralizovanou,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Proč má kraj v systému zdravotnictví něco měnit?
Stejně jako jiné regiony, které nemají fakultní nemocnici, je dlouhodobě podfinancovaný z veřejného zdravotního pojištění. To se promítá do práv občanů, kteří se k péči dostávají podstatně hůře než třeba občané Prahy. S tím musíte něco dělat. Kraj sice nekontroluje pojišťovnu, ale může vytvořit silný subjekt, který s ní bude vyjednávat tak, aby poslala do kraje v přepočtu na obyvatele alespoň tolik peněz, kolik dává v průměru v republice.

Myslíte základní sazbu?
Ano. Česká republika totiž používá absurdní a nespravedlivý systém tzv. historické reference, kdy nemocnice dostává peníze podle toho, kolik zvládla utratit v minulém roce. Podle toho se liší sazby třeba za porod nebo operaci slepého střeva, kdy tento výkon může stát v historicky chudé nemocnici podstatně méně než v bohaté pražské. Ačkoliv je všude stejný.

Vedení nemocnic chce sloučit zařízení do jedné se čtyřmi středisky. Pomůže to?
Udělat jeden silný subjekt má smysl kvůli zisku i lepší vyjednávací pozici vůči odborným společnostem, státu nebo pojišťovnám. Ale to nepohne úhradovým nastavením. Tam bude muset kraj přitlačit třeba i přes asociaci krajů na pojišťovny, aby začaly platit nemocnicím rovně.

Nicméně jedna silná nemocnice může vzniknout různým způsobem. Který byste doporučil?
Především není jediný dobrý důvod, proč by kraj jako jeden vlastník měl mít čtyři akciovky, když může mít jen jednu a ušetří na managementu a daních. To ještě ale neznamená, že by se lékaři nebo budovy museli dávat do jednoho celku.

V navržené koncepci se uvažuje o slučování lůžek a oddělení. Nepovede to ke zhoršení péče?
Místní politici si musejí říct, jestli chtějí mít menší nemocnice ve čtyřech městech, nebo jednu centralizovanou velkou, která bude potřebovat hodně lékařů a peněz. Pokud se rozhodnou chtít tu velkou, patrně si nebudou moci dovolit mít ty okresní v takovém rozsahu jako teď. Ale to je politická otázka, nejen odborná. V okresní nemocnici si můžete postavit traumacentra a onkocentra, ale pokud se k ní nezačne zdravotní pojišťovna chovat jako k velké nemocnici, tak půjde do minusu.

A co ta oddělení?
Podstatné je si uvědomit, že i klasickou internu nebo chirurgii, která je i v menší nemocnici, musíte zajistit na čtyřiadvacet hodin denně. Podle vyhlášky na to musíte mít také počet lékařů. V tom je krajská koncepce teprve na začátku a vedení si musí říct, jestli je schopné to zajistit. Nebo noční a víkendové služby nabídne v jiném zařízení, které na to bude mít finančně i personálně.

Co doporučujete ve chvíli, kdy kraj plánuje čtyřmiliardovou stavbu centrálního pavilonu a nemá schválenou koncepci?
Než se rozhodnou stavět, měli by vědět, zda chtějí zachovat stávající čtveřici okresních nemocnic, nebo stavět krajský systém s centralizovanou krajskou nemocnicí. V takovém případě si musejí být jistí, že místo, které vyberou, bude nejlepší. To je záležitost odboru zdravotnického, investičního a dopravy. Kraj by si neměl dovolit udělat chybu a postavit centrální pavilon tam, kam tradičně patří, ale hlavně podle toho, zda bude dostupný pro všechny občany kraje. Protože o centrální nemocnici byste museli přestat uvažovat jako o nemocnici zlínské a začít ji brát jako nemocnici krajskou.

Vzhledem k tomu, že materiál, který v pondělí představil, nikdo dopředu neznal, byla to opravdu klíčová informace. Měla by uklidnit tisíce lidí, kteří podepisovali různé petice, protože se obávali zániku dětského oddělení v Kroměříži, sloučení ortopedických oddělení nebo citelného omezení péče v menších nemocnicích.

Představa primářů

Někteří jsou ve funkci teprve pár let, jiní dlouhou dobu, ale právě jejich názor by měl být v konečné verzi koncepce hodně slyšet. Primáři napříč všemi krajskými nemocnicemi mají říct, jak jejich obor funguje, jak je vytížený, co mu schází, jaké podmínky má v jednotlivých městech a kam se v budoucnu posune.

„Primáři by se měli více bavit mezi sebou, předávat si informace, tvořit odborné týmy, pořádat semináře o neúspěších. Chceme mít odborníky, kteří by garantovali kvalitu v oborech,“ oznámil předseda představenstva Nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček.

Návrh primářů, který byl z celé konference nejočekávanější a možná proto přišel na řadu až po pěti hodinách, není nijak radikální.

„Všechna čtyři oddělení ortopedie spadají do kategorie A a tím je zajištěno, že bude lůžková péče zachována,“ oznámil například vsetínský primář ortopedie Tomáš Strnad s tím, že některé operace dělají všechny nemocnice, jiné jen jedna a další pacienti jezdí do Brna.

Zůstanou také všechna dětská oddělení, chirurgie, interní oddělení, gynekologicko-porodnické nebo například urologické. Primáři například chtějí v anestezii sjednotit předanestetickou přípravu, aby byli pacienti všude kvalitně připravení na operaci.

Vzácnější chirurgické operace budou dál putovat do Zlína, internisté chtějí rozšířit intenzivní lůžka pro metabolickou péči, na dětských odděleních v kraji chybí specializovaný kardiolog, pneumolog nebo neurolog. V urologii mají lékaři ambici nabídnout komplexní péči a tím pádem akreditaci druhého typu. A onkologické ambulance v okresech by měly přejít pod onkocentrum ve Zlíně, což by mělo vést například k lepší dostupnosti biologické léčby.

Jedna nemocnice a čtyři střediska

Spojení čtyř zařízení do jednoho je pro budoucnost krajského zdravotnictví zřejmě zásadní. A mělo by přijít na řadu dříve než samotná koncepce týkající se zdravotních oborů. Tak to alespoň doporučuje pražský právník Ondřej Dostál, který se specializuje na zdravotnictví a pro Zlínský kraj vytvořil oponentní zprávu ke koncepci.

Plán je spojit všechny nemocnice do jedné. „Jedna společnost skýtá nejvíce výhod a nejméně nevýhod,“ prohlásil Pavel Liškář, který se ve zdravotnictví pohybuje přes deset let a návrh hodnotil. „Vznikne jeden subjekt, jedna rozvaha, jedno účetnictví, bude jeden zisk,“ naznačil.

Což by v praxi mohlo znamenat, že například dlouhodobě zisková hradišťská nemocnice bude pokrývat případnou ztrátu zlínské. A té se rychleji podaří snížit kumulovanou ztrátu, která je dnes zhruba 215 milionů korun.

Také by tento krok mohl otevřít cestu k přesunování zaměstnanců mezi nemocnicemi nebo spojování lůžek, na němž se dá ušetřit personál. A nakonec by kraji mohl pomoct i k lepšímu úvěru na stavbu centrálního pavilonu za čtyři miliardy korun.

„S menším počtem lidí nejde nabízet stejnou péči. Špitály ztratí autonomii, profesionální vlídnost a lékaři se budou vzdělávat jen ve Zlíně a jinde budou chybět,“ oponoval holešovský soukromý lékař Tomáš Šindler a souhlasil s ním například i uherskohradišťský předseda České lékařské komory a lékař Jan Pištěk.

Ředitelé chtějí stabilitu

Jestli k fúzi nakonec dojde, není jisté. Nicméně ředitelé tří okresních nemocnic, kterých by se výrazně dotkla, k tvorbě návrhu přizváni nebyli. Vedení, které propaguje větší spolupráci a lepší komunikaci napříč nemocnicemi, tak trochu popřelo svá vlastní slova.

„Odborně je nejdůležitější, jaký to bude mít dopad na pacienta,“ konstatovala místopředsedkyně představenstva Vsetínské nemocnice Věra Prousková.

Lenka Mergenthalová, která řídí Kroměřížskou nemocnici, vidí příležitost v tom, že by se zbavili zátěže dluhů z minulosti. Obává se ale o personální stabilitu.

„Můžete dobře řídit nemocnici v jakékoliv formě, nebo ji také v jakékoliv formě můžete řídit blbě. Ať je spojíme, nebo ne, musíme jednotlivá pracoviště kontrolovat a dohlížet na ně. Není to o druhu společnosti,“ zdůraznil Petr Sládek, místopředseda představenstva Uherskohradišťské nemocnice.

Co by bylo, kdyby...

Hejtman Čunek několikrát během konference demonstroval výhodu sloučení nemocnic na tom, co by bylo, kdyby. Například kdyby nemocnice fungovaly společně už dřív, tak by zisk od roku 2014 do roku 2018 byl celkem o 270 milionů korun vyšší.

„Nebo kdybychom společný nákup léků a služeb udělali dříve, tak ani jedna krajská nemocnice není ve ztrátě,“ tvrdil.

Další „kdyby“ možná přinese konečná verze koncepce. Schvalovat se bude už za dva měsíce a zastupitelé čekají, že přinese, spíše než výčet „hříchů minulosti“, jasné a jednoznačné plány.

Autor:

Nejčtenější

Muž odsouzený na 26 let za ubodání dcerky spáchal ve vězení sebevraždu

Soud s mužem obžalovaným z vraždy a pokusu o vraždu svých dětí ve Starém Městě.

Muž, který loni ve Starém Městě na Uherskohradišťsku brutálně zavraždil svoji tříletou dcerku a pokusil se zabít i o...

Muž se pokusil zastřelit šéfa své přítelkyně, protože jí dával malý plat

Ilustrační snímek

Až dvacetileté vězení hrozí muži ze Vsetínska, který v opilosti vystřelil na provozovatele restaurace a jen těsně jej...

Po sérii násilných potyček sepsali lidé v Uherském Brodě petici

Ilustrační snímek

Devět případů napadení obyvatel za jeden měsíc vyvolalo velké emoce v Uherském Brodě. Řada kritických reakcí se...

Baťův mrakodrap dostavěli před 80 lety, byl druhý nejvyšší v Evropě

Výročí zlínského Baťova mrakodrapu připomnělo od pátku do neděle slavnostní...

Baťův mrakodrap se známou pojízdnou kanceláří je sídlem Zlínského kraje a turistickým tahákem. Sám Jan Antonín Baťa si...

Zastupitelé Zlína kývli na přípravu obří rekonstrukce zimního stadionu

Plánovaná podoba Zimního stadionu Luďka Čajky ve Zlíně po rekonstrukci.

Zlínští zastupitelé schválili opravu zastaralého Zimního stadionu Luďka Čajky. Práce za zhruba půl miliardy korun by...

Další z rubriky

Mladík střílel ženě do oken šípy s kovovým hrotem

Mladík chtěl zastrašit ženu, ozbrojil se lukem a šípy s kovovým hrotem.

Devatenáctiletý muž o víkendu ve Valašských Kloboukách střílel z luku šípy s kovovými hroty. Jako terč mu sloužila okna...

Oprava Baťovy nemocnice, nebo stavba nové? Bude se dělat další posudek

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně.

Krajské opozici se podařilo prosadit zpracování nového materiálu k budoucnosti zdravotnictví ve Zlíně. Měl by...

Otrokovice přispívají lidem na parkovací stání. Ti si je pak staví sami

Okružní ulice ve Zlíně ucpaná zaparkovanými automobily.

Ojedinělý nápad, jak vyřešit parkování, testuje radnice v Otrokovicích na Zlínsku. Lidem, kteří si u domu sami vybudují...

Najdete na iDNES.cz