Aktuálně je volných téměř pět desítek pracovních míst. Firmy a podnikatelé ve Zlínském kraji potřebují zaměstnance k výrobě bot, obleků, látek, stanů, rukavic, plavek, dámských oděvů, ochranných pracovních pomůcek i módních doplňků. Zájemce, kteří by měli potřebný obor vystudovaný, ale hledají marně.
„Řemeslo naučíme, ale minimálně potřebujeme, aby pracovník měl zkušenost s galanterním šitím a manuální zručnost,“ zmínil Aleš Loch, vystudovaný brašnář-sedlář, který si ve Zlíně založil firmu na výrobu kabelek, batohů či obuvi.
Nyní shání šičku. A není sám. Zaměstnance hledají velké obuvnické firmy, výrobci textilu, ortéz i matrací nebo módní salony.
Například největší český výrobce obuvi, jímž je slavičínská firma Prabos, právě kvůli nedostatku lidí loni otevřela dílnu na Ukrajině.
„Na Ukrajině je pracovní síla, které u nás ubývá a neobjevuje se nová. Během 10–15 let tady nebudou žádné šičky. Nikdo se tuto práci neučí, nikdo ji nechce dělat,“ řekl tehdy spolumajitel Prabosu Jaroslav Palát.
„Naši zaměstnanci budou postupně odcházet do důchodu a stroji je nikdy úplně nenahradíme,“ dodal.
K tomu, aby se situace zlepšila, by měla přispět nová dohoda mezi regionálními firmami, středními školami a Zlínským krajem. Jejím výsledkem má být hlubší spolupráce a zatraktivnění těchto oborů.
„Není to jen formální dokument. Lepší provázanost škol s praxí může přilákat mladé lidi. Některé firmy jsou malé, propagaci si třeba z finančních důvodů nemohou dovolit, proto je úkolem kraje, aby jim pomohl a spolupráci zprostředkoval,“ naznačila Vlasta Mayerová z České obuvnické a kožedělné asociace.
Obuvník není podřadné řemeslo
Obory, jež souvisejí s výrobou obuvi, kožedělným průmyslem a oděvnictvím, je možné ve Zlínském kraji studovat jen na čtyřech školách a každoroční počet absolventů se pohybuje kolem 30.
Obor krejčí nabízí Střední odborná škola ve Vizovicích, zpracování usní, plastů a kůže vyučují na Střední průmyslové škole polytechnické ve Zlíně.
Obor výrobce obuvi existuje pouze na jediné škole v zemi, kterou je zlínská soukromá škola Academic School, v Uherském Hradišti na uměleckoprůmyslové škole (UMPRUM) pak studují zájemci modelářství a návrhářství obuvi a oděvů. Tím výčet končí.
Třeba před pár lety se našli jen tři zájemci o výrobu obuvi a tento obor několik let nemohl otevřít jedinou třídu.
„Teď se to zlepšilo, i když se nám stále nedaří nabírat tolik, kolik by bylo potřeba. V každém ze tří ročníků máme méně než deset žáků. I když je to málo, chceme tento tradiční baťovský obor udržet,“ podotkl jednatel Academic School Ivo Mitáček.
Jako jediní v Česku mají k dispozici také obuvnickou dílnu vybavenou všemi procesy výroby od začátku až do konce. Podařilo se ji vybavit zařízením za sedm milionů korun, které odpovídá současným nárokům v obuvnictví.
Žáci základních škol sice o tento obor nejeví příliš velký zájem, u dospělých je to však jinak a jezdí do Zlína z celé republiky kvůli rekvalifikačnímu kurzu. Některé vysílají obuvnické firmy, jiní si chtějí otevřít vlastní živnost.
Zástupci Českého textilního, oděvního, kožedělného a obuvnického průmyslu upozorňují, že v následujících letech bude s ohledem na požadavky trhu potřeba zvýšit výrobu až o 15 procent. A pracovníků v oboru bude muset být více.
„Každý rok máme šest sedm absolventů v obuvnickém oboru. Někteří pokračují na vysoké škole, jiní si založí vlastní dílny a další odcházejí do zahraničí. Každopádně jsou hodně žádaní,“ popsal ředitel hradišťské UMPRUM Ivo Savara.
Uzavřená dohoda ve Zlínském kraji má vést k tomu, že do vyučování budou chodit odborníci z obuvnických a textilních podniků. Firmy se zapojí do získávání dětí ze základních škol, školy naopak podle potřeby výrobců pomohou se vzděláváním pracovníků a studenti budou častěji chodit na praxe do firem.
„Jsme připravení obory podpořit a vysvětlit, že obuvník dnes není žádné podřadné řemeslo a stereotypní práce u pásu, ale kreativní perspektivní obor,“ naznačil krajský radní zodpovědný za školství Petr Gazdík.
Redaktorka MF DNES si vyzkoušela výrobu bot v dílně firmy Baťa v Dolním Němčí:
8. října 2017 |
