Před deseti lety se v České republice vůbec nepoužíval. Dnes je pojem smart city neboli chytré město skloňovaný téměř v každém dokumentu, který se zabývá dopravou, životním prostředím, bydlením nebo zaměstnaností. Nebude chybět ani ve vizi budoucnosti Zlínského kraje do roku 2030.
Nových slovních spojení, která v dosud platném, ale pomalu končícím dokumentu chybějí, obsahuje právě připravovaný rozsáhlý materiál mnohem víc.
„Před více než deseti lety se například neřešila automatizace a robotizace v průmyslu a o problémech sucha v souvislosti se zásobováním obyvatel pitnou vodou také nikdo nediskutoval,“ uvedl náměstek hejtmana Josef Zicha, zodpovědný za strategický rozvoj.
Ekonom Zahradník: Není to dokument k založení do šuplíku
S dalšími radními i pracovníky odborů připravuje novou Strategii rozvoje Zlínského kraje. Až bude hotová, nahradí tu současnou, která má přes 200 stran.
Je to nejdůležitější dokument, který každý kraj nutně potřebuje, aby věděl, v čem má nedostatky a jak je odstraní. Pracuje na něm, kromě jiných odborníků, také Krajská ekonomická rada Východní Moravy, která je poradním orgánem hejtmana.
V ní jsou zastoupeni představitelé kraje, významných podniků, akademické sféry, různých organizací nebo pracovníci z oddělení koncepcí a analýz strategického odboru krajského úřadu.
Schválená konečná verze pak bude závazná pro zastupitele i krajské organizace.
„Určitě to není jen dokument, který se založí do šuplíku,“ ujistil Petr Zahradník, uznávaný ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, který se na koncepci podílí jako externí odborník.
„Zaměřuje pozornost na oblasti, ve kterých je v souvislosti s finančními fondy Evropské unie možné získat peníze. Pro kraj je to silné vodítko,“ upozornil.
Konečná verze bude až za rok
Aktuální dokument zatím nepřináší detailní údaje. Tvoří ale základ, se kterým budou odborníci pracovat. Než budou mít hotovou konečnou verzi, potrvá to více než rok. Kompletní by měla být na podzim příštího roku.
Už teď ale mají k dispozici některé analytické údaje. Z nich například vyplývá, že ekonomika ve Zlínském kraji dlouhodobě roste.
„Během posledních deseti let je suverénně nejrychleji rostoucí v celé republice. A dílem k tomu přispěla i strategická koncepce,“ upozornil Zahradník.
Rostou i výdaje na výzkum a inovace. Plastikářské a gumárenské firmy mají silnější pozici na trhu. Kraj má dost ubytovacích zařízení pro turisty, kteří v nich pobývají delší dobu, než je průměr v republice, a kapacita pobytových služeb pro seniory je jedna z nejvyšších v Česku.
Naopak slabou stránkou je například nevyužitý velký prostor v průmyslové zóně v Holešově, stabilně jedny z nejnižších mezd v republice a ubývání obyvatel v produktivním věku.
Problémem je také vysoký počet praktických lékařů, kterým se blíží důchodový věk.
Východní část Zlínského kraje nemá vyhovující napojení na dálniční síť a například systém veřejné dopravy není efektivní.
Mezi nejchudší oblasti patří jihozápad Kroměřížska
V podrobnějších materiálech, které se teprve chystají a budou také součástí koncepce, chce Zlínský kraj vědět, jak jsou na tom různé regiony.
Už teď se ale ukazuje, že například jihozápadní oblast Kroměřížska patří k nejchudším a je v ní méně lékařů, na druhou stranu má ale blíž k dálnici nebo lepší životní prostředí.
„Dobrou zprávou je, že například do programu obnovy venkova, ze kterého rozdělíme čtyřicet milionů korun, se konečně začaly hlásit i obce z této části Kroměřížska,“ doplnil hejtman Jiří Čunek.
V nové strategické koncepci bude svou roli hrát i robotizace výroby, změna klimatu nebo kybernetická bezpečnost. Tedy trendy, které jsou sice celosvětové, ale regionu se silně dotknou.
