V tomto školním roce studuje maturitní i učební obory na středních odborných školách ve Zlínském kraji celkem 15 587 mladých lidí. Gymnazistů je naproti tomu jen 4 005. Poměr by se ve prospěch gymnázií neměl v nejbližších letech měnit.
„Tato cesta je správná. Jde však o to, aby se na odborných školách zvyšovala úroveň jejich odbornosti,“ řekl krajský radní pro školství Petr Gazdík.
První krok zajistí změna financování škol, po níž už ředitelé nebudou muset brát každého zájemce. „To zvýší tlak na studijní výkon,“ naznačil Gazdík.
Školám se tím uleví a mělo by se změnit celkové klima. Dá se totiž předpokládat, že na nich zůstanou především studenti, kteří mají o obor alespoň elementární zájem. To dnes běžné není.
Navíc školy začnou dělit vyučovací hodiny, a tedy učit v menších skupinách. „Konkrétně školám ve Zlínském kraji se tím hodně uvolní ruce. Můžeme dělit odborné předměty a tím se zvýší kvalita výuky,“ zmínil ředitel Střední průmyslové školy Otrokovice Libor Basel.
Mnohokrát odložená reforma má s definitivní platností ovlivnit už příští školní rok, a tedy také jarní přijímací zkoušky, ke kterým zamíří letošní deváťáci.
Změna financování bude zásadní v tom, že školy dostanou peníze za vyučovací hodiny. Dosud se vyplácely podle počtu studentů, což nutilo ředitele škol k tomu, aby plnili třídy na maximální počet. U maturitních oborů často i bez ohledu na studijní předpoklady uchazečů.
Volná místa zaplnila poptávka po rekvalifikacích dospělých
I když jde o převratný okamžik, nemá zůstat jen u něj. Navázat má celá řada dalších změn v celém školském systému. Jde o to, aby na jeho konci byl absolvent, který se bude umět učit. A bude počítat s tím, že se bude vzdělávat celý život.
„Nikdo už nevystačí s tím, co se naučil ve škole. Technologie se proměňují s takovou rychlostí, že je jisté, že se bude muset učit dál,“ vysvětlil Gazdík.
Střední odborné školy ve Zlínském kraji se této filozofii přizpůsobují už dnes. Přivedla je k tomu mimo jiné poptávka po rekvalifikacích dospělých, které zaplnily volné kapacity škol.
Zkušenosti s nimi má třeba otrokovická průmyslovka. Mimo rekvalifikace nabízí i možnost získat výuční listy v oboru, ke kterému vedou dílčí odborné zkoušky. Není tedy nutné znovu chodit do školy a učit se předměty, jako je čeština nebo dějepis.
Člověk může získat jen odbornost. Možnosti využití jsou dvě. Buď zájemce pracuje v oboru a potřebuje doplnit vzdělání, nebo práci ještě nemá a chce nejprve získat výuční list. V Otrokovicích se specializují na obory elektrikář, gumař a plastikář. „Škola by měla být institucí, kde bude celoživotní vzdělávání zakotveno,“ souhlasí Basel.
Specifické z pohledu celoživotního vzdělávání jsou zdravotnické obory. V nich se s dalším učením automaticky počítá. Vědí to i mladí lidé, kteří nastupují na střední školu. Jen minimum jich po absolvování odchází mimo obor.
„Většinou už to tak mají nastaveno z rodiny, mají k tomu oboru nějaký vztah. Na praxích pak sami vidí, že bez dalšího vzdělávání to nejde a že na sobě musí pracovat,“ popsal ředitel zdravotnické školy ve Zlíně Hynek Steska.
Také ve škole je v tom učitelé od začátku utvrzují. I díky tomu naprostá většina absolventů po maturitě přirozeně pokračuje v dalším studiu na vyšší odborné nebo vysoké škole.
Podíl studentů na odborných školách je v Česku nejvyšší
Zmíněná myšlenka se má rozšiřovat do všech oborů a předznamenává zásadní přerod škol. „Změnit systém, jakým budou školy učit, samozřejmě není v možnostech kraje. Musí přijít z centrální úrovně. Proto se snažíme o dohodu napříč politickými stranami,“ uvedl Gazdík, který je i poslancem za STAN a členem výboru pro vzdělání.
Školství naráží na fakt, že se výsledek změn neukáže hned. Přicházejí teprve s absolventy, tedy nejméně po třech letech u nematuritních oborů, po čtyřech u maturitních. Jenže to je zároveň délka volebního období ministra. Navíc málokterý vydrží do konce.
„V průměru mají ministři školství životnost 14 měsíců, proto se nedaří nic dotáhnout do konce. Odvětví jako takové na to velmi doplácí,“ varuje Gazdík.
Celorepublikově je poměr mezi odbornými školami a gymnázii podobný jako ve Zlínském kraji. A ve srovnání s dalšími státy Evropské unie je podíl studentů na odborných školách vůbec nejvyšší. Dosahuje až 73 procent. Průměr EU je na 49 procentech.
