Zároveň pokračuje rozsáhlá rekonstrukce přehrady Koryčany, která začala před dvěma lety.
„Tam jde o velký zásah do hráze,“ upozornil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. „Aby vyhověla novým standardům, musí být přehrada schopná převést desetitisíciletou povodeň.“
Čištění přehrad je neustálý koloběh. Zhruba za dvacet let je dno každé z nich zanesené tunami bahna a splavenin, což jim ubírá na kapacitě. Přehrady pak ztrácejí schopnost zadržovat vodu v případě povodní.
V Koryčanech se v současné době betonuje skluz, který je součástí bezpečnostního přelivu. Sychravé počasí už ale stavbaře dlouho pracovat nenechá, pokračovat tak budou na jaře.
Náklady na stavbu převyšují 100 milionů korun, další peníze budou potřeba na odtěžení sedimentů.
„Využijeme toho, že je pokleslá hladina, a přehradu zároveň vyčistíme,“ naznačil Gargulák. „Obojí by mělo být hotové v první polovině příštího roku.“
Na údržbu a opravy vodních nádrží existuje dlouhodobý plán, zároveň se do harmonogramu prací promítá stále větší potřeba zadržovat vodu v krajině. Také proto letos Povodí obnovilo nádrž v Tetěticích na Kroměřížsku, která byla kvůli špatnému technickému stavu několik let suchá. Napouštět ji začnou v průběhu prosince.
Napuštěná nádrž zvýší také množství podzemní vody
Práce vyšly na 2,3 milionu korun. Zahrnovaly opevnění hráze, břehů nebo opravu požeráku, tedy svislé šachty umístěné v blízkosti hráze, která slouží k vypouštění. A také odvezli přes 1 100 kubíků usazenin. Tato nádrž v Tetěticích je sice malá, ale významná pro krajinu. „Přes zimu by se mohla naplnit,“ věří Gargulák.
Postavili ji na Dřínovském potoku v blízkosti pramene a roky sloužila jako lokální biotop. Má tedy krajinotvornou funkci a kromě toho pomáhá se zadržováním vody v zemědělské oblasti. Až bude napuštěná, zvětší se v místě zásoba vody jak na povrchu, tak i pod zemí.
Čištění čeká v příštím roce také přehradu Mojena v Přílepích u Holešova, kterou letos na podzim vypustili. „Abychom tam mohli s těžkou technikou, musí se nádrž nejprve vypustit a nechat vyschnout,“ popsal mluvčí Povodí Petr Chmelař. „Práce začnou v závislosti na počasí.“ Vyjdou na 2,7 milionu korun a potrvají jen pár měsíců. Na začátku léta by mělo být hotovo.
V minulosti se přehrady stavěly bez retenčních nádrží. Ty by měly být na přítoku, aby zadržely usazeniny a pustily do přehrady jen čistou vodu. Důležité to je především tam, kde je v blízkosti přehrady zemědělská půda. Vyčištěná přehrada vydrží v průměru zhruba dvacet let, potom nezbývá než práce opakovat. Nové přehrady už se staví jinak. Příprava vodního díla Vlachovice zahrnuje také stavby, které zadrží splaveniny. Celkem jich v okolí bude na tři desítky.
V Luhačovicích přibudou záchytné nádrže
Kde to dovolí terén, budou se záchytné nádrže dodělávat zpětně. Příkladem je přehrada v Luhačovicích, kterou Povodí vyčistilo v roce 2012. Deště ale průběžně smývají zeminu z okolních polí, protože schází nádrž, která by tomu zabránila. Stavět by se mohla příští rok.
Přírodní podmínky tady umožní vybudovat biotop a mokřad. Jenomže třeba právě v Koryčanech je přehrada umístěná tak, že není možné další nádrž přidat.
Trochu jiný případ byla přehrada ve Fryštáku. Tady se soustředili na technický stav hráze. Rozsah prací odpovídal tomu, že ji stavebně dokončili v roce 1938.
Opravy museli rozdělit do tří etap, před pár dny skončila ta poslední. Od března tady opravili vzdušný líc, zmírnili svah hráze, odkryli původní přísyp a vytvořili nový. Hráz tak získala lepší stabilitu. Zároveň také odvodnili korunu hráze, do které zatékalo. To vše za 7,2 milionu korun.
„Troufám si tvrdit, že teď je stav hráze bezvadný,“ shrnul ředitel Gargulák. Přehrada ve Fryštáku je vedená jako zásobárna pitné vody, ale slouží jako záložní.
