„Přisoudil bych to všeobecné situaci ve společnosti. V dnešní době není jednoduché jít do hnutí ANO. Ataky v médiích jsou časté. Lidé si rozmyslí, jestli mají snášet útoky, které jsou kolikrát neopodstatněné, i když v komunální politice je toho méně než na celorepublikové úrovni,“ soudí předseda krajské buňky ANO Pavel Pustějovský.
„To je důvod, proč se nám nedaří nabírat nové členy. Lidé odcházejí spíše z rodinných a časových důvodů,“ tvrdí.
Podle zlínského politologa Karla Kouby z Univerzity Hradec Králové mohlo některé členy odradit i to, že hnutí už se neprofiluje jako středové a liberální, ale stále více jako levicové.
„Akcent na levicová témata je nepochybný. Změnilo se zaměření celého hnutí,“ uvažuje Kouba. Pustějovský namítá, že tato změna by mohla zase některé lidi přilákat.
Podle Kouby může hrát roli i to, že hnutí už si mezi zájemci vybírá. I tak považuje počet členů v kraji u nejsilnější politické síly v zemi za nízký. „Vypovídá to i o tom, že lidé nejsou ochotní vstupovat do politiky kvůli skandálům, i tomu, jak je vnímána,“ míní Kouba.
Počty členů stran v kraji2018 / 2020 ANO 217 / 203 Piráti 55 / 64 KDU-ČSL 3 130 / 2 900 ODS 562 / 504 STAN 103 / 138 SPD 120 / 123 ČSSD 754 / 538 KSČM 1 863 / 1 726 TOP 09 (2019) 59 / 55 SPOZ 211 / 189 Zdroj: sekretariáty stran |
„Byl bych raději, kdybychom měli více členů a mohli stavět kandidátky i v menších obcích,“ doplnil Pustějovský.
Podobný problém mají i další strany a hnutí, z nichž některé se potýkají s mnohem větším propadem členské základny.
ČSSD v kraji přišla za poslední tři roky o více než 200 lidí podobně jako lidovci, kteří ale mají stále nejpočetnější základnu na východě republiky, aktuálně kolem 2 900 lidí.
V roce 2000 však registrovali 7 500 straníků. Velký a dlouhodobý propad zaznamenávají i komunisté.
„Mladá a střední generace nemá zájem o vstup do politiky. To je problém většiny tradičních stran. Lidé se snaží uplatnit spíše v hnutích a stranách, které jsou na vzestupu,“ uvedla už dříve krajská předsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková.
„Lidé asi cítí potřebu změny. Naše členská základna také stárne a někteří i kvůli věku nechtějí ve straně dál působit, jiní zemřeli. Odliv členů je vysoký, s tím ale bojuje asi každá strana,“ řekl krajský předseda ČSSD Jiří Ott.
„Musíme být rozhodnější, ráznější, vystupovat více suverénně, ne tak podřízeně jako dnes,“ uvažuje nad tím, jak přilákat nové členy.
Podle Kouby se komunistům stárnoucí a vymírající členská základna už přirozeně neobnovuje. U lidovců ale potenciál nárůstu v kraji vidí.
„Základny kolem katolických sborů omládly, lidovci z nich mohou čerpat minimálně volební podporu s ohledem na křesťanské zaměření strany. Jen nevím, jestli ji dokážou přetavit do členské základny,“ zamýšlí se Kouba.
O členy přichází také ODS či Strana práv občanů Zemanovci, která byla díky Františku Čubovi dříve i ve vedení kraje. Dnes není ani v zastupitelstvu, schází v Poslanecké sněmovně.
„Zájem o vstup není, neprezentovali jsme se příliš navenek,“ uvedl krajský šéf Lubomír Nečas. I tak má ale strana jen o něco málo méně členů než vládní ANO.
Piráti plánují nové buňky v Holešově a Slavičíně
Opačný trend zažívají Piráti a Starostové a nezávislí (STAN) – oba subjekty zaznamenaly větší zájem po podzimních krajských volbách, po nichž se paradoxně nedokázaly dohodnout na spolupráci.
„Zejména v posledních týdnech zájemců přibylo, přicházejí k nám lidé, kteří jsou nespokojení s koalicí na kraji. Nepřijímáme ale každého, nehledíme jen na kvantitu, ale i kvalitu,“ sdělil krajský šéf STAN Petr Gazdík.
Adepty čeká pohovor a musí se za ně zaručit stávající člen. Podobně to funguje u Pirátů, kteří jsou součástí nové krajské koalice, z níž hnutí STAN naopak po volbách vypadlo.
„Zájem o vstup je teď vyšší o 30 až 40 procent. Nejsme ale strana, která by členy úplně naháněla, je to lepší skrze organizování věcí, někdy ale můžete sáhnout vedle,“ poznamenal krajský šéf Pirátů Vratislav Krejčíř.
Přesto má strana zájem se rozšiřovat a zřizovat buňky ve městech a obcích, kde jim chybí. V brzké době by to mělo být ve Slavičíně, potom v Holešově.
V popředí zájmu je také SPD Tomia Okamury, které má dnes 125 členů a dalších zhruba 200 čekatelů. Počty jsou ale stejné jako před dvěma lety. Podle končícího krajského předsedy Radka Hennera proto, že někteří členové nezaplatí příspěvek a přijímání nových se neděje tak rychle.
„Za posledních pár měsíců se přihlásilo asi 100 lidí. Za rok můžeme mít klidně 300 členů, kdybychom chtěli. Zájem se zvedl hlavně před volbami. Lidem vadí, jak se náš stát ztrácí, jde o vlastenectví, i když nám říkají, že jsme extremisté,“ tvrdí Henner.
Podle Kouby SPD láká voliče na témata, která ve společnosti rezonují, spolupracuje s domobranami i spolky, jež jsou zaměřeny proti islámu.
