Takzvanou materiální deprivací loni trpělo pouze pět procent domácností, což je v rámci republiky druhý nejnižší údaj. Ještě v roce 2014 jich přitom ve Zlínském kraji bylo 8,5 procenta více.
Údaje vychází ze zjištění Českého statistického úřadu. „Naše šetření mapuje výši a složení příjmů i subjektivní názory lidí,“ uvedla zástupkyně ředitelky krajské pobočky ČSÚ Leona Tolarová.
Soubor otázek, které dávají dohromady ucelený obraz už dvanáct let po sobě, zahrnuje spoustu věcí: jestli domácnosti stačí peníze z platů a mezd, zda si lidé mohou dovolit mít doma teplo, odjet na týdenní dovolenou či jak velkým problémem je pro ně zaplatit za bydlení.
„Právě to bylo loni velkou zátěží pro necelou pětinu domácností, ovšem ještě v roce 2015 to byla celá čtvrtina,“ dodala Tolarová.
A pozitivních informací je ještě víc. „Docela snadno“, nebo dokonce „velmi snadno“ vycházelo se svými příjmy 35,4 procenta domácností, což za tři roky činí sedmiprocentní nárůst.
Dávky v kraji činí 108 milionů
Může za tím být fakt, že ekonomická krize je minulostí, klesá počet lidí bez práce a to zase tlačí na firmy a nutí je zvyšovat platy. Zakázek totiž mají dost.
„Ačkoliv si to někteří lidé občas neradi přiznávají, v rámci srovnání s minulostí se skutečně nemáme zle. Jsme svobodnější, a protože máme naplněné základní potřeby, můžeme si dovolit odhlédnout od materiálních věcí a víc se věnovat rodině nebo budovat občanskou společnost,“ uvedla socioložka brněnské Masarykovy univerzity Lucie Vidovicová.
Rovněž stoupá finanční gramotnost lidí, kteří tak méně často padají do dluhových pastí. Dobře fungují společnosti, které před nimi chrání nejvíce ohrožené skupiny, mezi něž patří zejména senioři.
Zjištění statistiků potvrzuje také úřad práce, který už čtvrtý rok v řadě zaznamenal pokles žádostí o sociální dávky ve Zlínském kraji.
„A to jak dávek pomoci v hmotné nouzi, tak dávek státní sociální podpory,“ potvrdila mluvčí úřadu Kateřina Beránková.
Zatímco v roce 2014 bylo v období leden až květen vyplaceno téměř 52 tisíc dávek pomoci v hmotné nouzi v celkovém objemu 184 milionů korun, v letošním roce to je 36 tisíc dávek, což obnáší „jen“ 108 milionů.
Dovolenou si užily tři čtvrtiny lidí
V sociálních službách však všude pozitivní trend vidět není. „U nás rozhodně ne. Nesnižuje se počet klientek ani nerostou platy zaměstnanců, které jsou stále výrazně nízké,“ uvedl Vlastimil Vajďák, ředitel zlínské Charity, která provozuje i azylový dům pro matky s dětmi.
Průběžně je naplněný, a navíc se do něj klientky často vrací. Pobyt je časově omezený, když lhůta uplyne, přestěhují se ženy jinam. „Vychovala se tady generace cestovatelů po azylových domech,“ všiml si Vajďák.
Podle statistiky si loni mohlo víc domácností také užít dovolenou. Týden mimo domov nedokázalo zaplatit 27,4 procenta lidí, o pět let dřív to přitom byla víc než polovina – 51,3 procenta.
A mít obden maso na talíři bylo loni nemožné pro 5,9 procenta domácností, což je v pětiletém srovnání méně než polovina. Ještě v roce 2013 si maso odpíralo 13,7 procenta. V celostátním srovnání těchto položek je region na druhém, respektive třetím místě. Ve většině krajů jsou na tom lidé hůř.
Přitom stále platí, že ve Zlínském kraji jsou druhé nejnižší platy v zemi. A to i přesto, že se hrubý roční příjem domácnosti za poslední rok v průměru zvýšil ze 140 na 144 tisíc korun. To je průměr za všechny členy domácnosti včetně dětí, někde zase žije třeba jen jeden člověk. S menší částkou hospodařily pouze lidé v Moravskoslezském kraji.
