Strojírenství jako odvětví je pro zlínský region klíčové. Velké podniky, které dávají práci většině lidí v kraji, stojí právě na technických oborech. Dlouhou dobu upozorňují na nedostatek odborníků s vysokoškolským diplomem. A zatímco středoškolské a učňovské obory jsou ve Zlínském kraji zastoupené, nabídka univerzitního vzdělání chybí.
Znovu se proto mezi podnikateli, ale třeba i na krajském úřadě začíná mluvit o technické fakultě pod hlavičkou Univerzity Tomáše Bati (UTB).
„Pokud by vznikla, pomohla by všem. Průmysl tady má historii. Už za dob Rakousko-Uherska se fabriky stavěly tady, a ne u Vídně,“ poukázala jednatelka krajské hospodářské komory Ivona Huňková.
Vysokoškoláky aktuálně hledá téměř každá strojírenská firma v kraji. Jistou práci by u nich okamžitě našly desítky technologů, inženýrů i stavitelů. Obor ale studují v Brně, Ostravě nebo Praze. A tam minimálně první roky zůstávají.
„Proč by se vraceli, když už během studia mají tolik nabídek od nejbližších firem, že ani nemají čas přemýšlet nad tím, že by zajímavou práci mohli najít doma,“ konstatovala Huňková.
Širší nabídka ve Zlíně
Otevřít novou fakultu ale není tak jednoduché. UTB proto už několik let nabízí alespoň nové technické obory výrobní inženýrství, řízení jakosti, konstrukce technologických zařízení nebo inteligentní systémy s roboty. A tím nekončí.
„Abychom uspokojili poptávku, v příštím roce obory ještě rozšíříme,“ naznačil Jan Kalenda, prorektor pro pedagogickou činnost UTB.
Pozitivní totiž je, že zájem o technické obory ve Zlínském kraji neklesá.
Za čtyři roky se na ně hlásilo přes 2 300 zájemců, škola přijala asi polovinu. Až 40 procent těch, kteří se na školu hlásí, si přitom kvalifikaci doplňují při zaměstnání.
V podobné situaci byli i podnikatelé v jižních Čechách. Stěžovali si na kritický nedostatek techniků, proto Jihočeská univerzita otevřela nový obor mechatronika. Po čtyřletém bakalářském studiu budou mít absolventi strojírensko-elektrotechnické vzdělání.
Univerzity po celé republice ale narážejí na to, že studenti odcházejí během studia. Někteří se sice zapíší, ale nenastoupí, jiní zvládnou jeden semestr a končí. Proto také lidé s dokončeným vzděláním tolik scházejí.
„Propad je i u nás. Mohli bychom učit jinak, jednodušeji, ale firmy už se dívají, na které škole student svůj diplom získal, a ví, kde znalosti neodpovídají. My si chceme držet určitou úroveň,“ poukázal garant technického oboru na Jihočeské univerzitě Vítězslav Straňák.
O techniky je mezi firmami zájem
Firmám tak nezbývá než o studenty bojovat a lákat je na nejrůznější výhody už během školy. Nabízejí stipendia, výhodné stáže, zapojení do reálného provozu. To jsou zkušenosti, které ve škole nezískají.
„Loni i letos se nám podařilo získat několik absolventů i studentů na pozice techniků, inženýrů, do úseku finančního řízení i účetnictví,“ poukázal personální ředitel zlínské firmy Kovárna Viva Martin Lutonský.
Nabídek je dost po celém Zlínském kraji. Kunovický výrobce letadel Aircraft Industries hledá konstruktéra nebo technologa přípravků, který by byl schopný zpracovat kompletní dokumentaci pro výrobu sestav nutných k výrobě letadel. To zvládne jen člověk s vysokoškolským vzděláním.
Technologa do provozu CNC obrábění potřebuje zase uherskobrodská zbrojovka.
Zlínská strojírenská firma Tajmac-ZPS by ihned zaměstnala konstruktéra elektro.
Vysokoškoláky s elektrotechnickými a technickými obory nebo informatikou potřebují i v zavedené rožnovské firmě ON Semiconductor Czech Republic.
Specialistu na pozemní stavitelství nebo stavbyvedoucího hledá PSG Zlín.
Podle podnikatelů bude zájem o techniky pořád stejný a nesníží ho ani nastupující automatizace a robotizace.
„V tomto kraji je velmi rozšířená výroba forem, a to pro plastikářský, gumárenský i strojírenský průmysl. K tomu jsou potřeba zařízení, která je zase nutné pořád vyvíjet. A v tom je právě budoucnost technických oborů,“ vysvětlil jednatel firmy Geniczech Pavel Novosad.
