Odpočinek, klid, tekutiny, vitaminy a pro děti léky snižující horečku. To je recept, který lékaři doporučují při klasické chřipce. Její sezona přichází, nemocných je nyní více než před týdnem. A zdravotníci upozorňují, že při tomto onemocnění, stejně jako při rýmě nebo nachlazení, nepomáhají antibiotika.
„Čekárny už se nemocnými dětmi plní. Jsou mlhy, žádný velký mráz, viry se šíří. Na virózy ale antibiotika nezabírají. Někteří rodiče je přesto po nás vyžadují, jiní je naopak zásadně odmítají. Obojí je špatně,“ zdůraznila zlínská pediatrička Miluše Bačová.
Antibiotické léky umí zabíjet bakterie nebo brání jejich růstu. Hodí se na různé angíny, infekce, zápal plic, zánět středního ucha a další. V některých případech jsou nezbytné. S viry nebo horečkou si ovšem poradit neumí.
Při nadbytečném nebo nesprávném užívání navíc v organismu způsobují více problémů než užitku. Lékaři proto každoročně, například při nedávném Evropském antibiotickém dni, upozorňují veřejnost na rizika.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se tuzemská spotřeba denních dávek na tisíc obyvatel a den zvýšila z 18,47 dávek v roce 2007 na 19,57 v roce 2017. V celosvětovém měřítku to není extrémně vysoká spotřeba. Na druhou stranu i čeští lékaři si dávají pozor.
„Antibiotika jsou nedílnou součástí léčby řady pacientů a jejich použití vždycky zvažujeme. Odolnost bakteriálních kmenů na některé typy běžně užívaných antibiotik ale stále narůstá, to je bohužel realita,“ konstatoval náměstek léčebné péče a primář novorozeneckého oddělení Baťovy nemocnice Jozef Macko.
Světová zdravotnická organizace si už na konci devadesátých let všimla, že bakterie jsou vůči antibiotickým lékům čím dál odolnější. Pak se v těle dále množí, léčba trvá delší dobu a v komplikovaných případech může skončit i smrtí.
Lékaři proti nim musejí nasazovat dražší a silnější antibiotika, která však zase mohou mít závažnější vedlejší účinky. Ze zprávy OSN vyplývá, že podle světových studií bude v roce 2050 umírat více lidí na infekce způsobené odolnými kmeny bakterií než dnes na onkologická onemocnění.
Neadekvátní používání antibiotik prokázaly i studie
„Celosvětově je to s antibiotickou léčbou katastrofální, Evropa je na tom lépe. V naší nemocnici naštěstí máme přes třicet let antibiotické středisko i komisi, ve které sledujeme dávky při podávání těchto léků, řešíme problémy a konzultujeme léčbu s lékaři,“ řekla primářka Oddělení lékařské mikrobiologie zlínské nemocnice Nataša Bartoníková.
Spotřeba antibiotik roste i proto, že medicína se vyvíjí. Jejich předepisování sledují také ambulantní lékaři. Někteří mají k dispozici například CRP přístroj, který z kapky krve dokáže určit, jestli onemocnění způsobuje vir, nebo bakterie. Tím se vyhnou tomu, aby antibiotika předepisovali na virové infekce horních cest dýchacích.
„Na to rodiče slyší, výsledek vidí hned a respektují to. Ale pravdou je, že maminky se někdy potřebují brzy vrátit do práce, proto žádají antibiotika dříve. Jenže v takovém případě nemá organismus čas s nemocí bojovat a sám se bránit,“ upozornila Bačová.
Neadekvátní používání antibiotik prokázaly i mnohé studie v posledních deseti letech.
„Je stále důležitější upozorňovat na to, aby lékaři předepisovali antibiotika velmi uvážlivě a nepřispívali k jejich zbytečné spotřebě. Pacienti by zase měli znát pravidla jejich správného užívání,“ sdělila Petra Závodná, lékařka a odborná garantka antibiotického střediska Uherskohradišťské nemocnice.
To znamená, aby si pacienti doma sami nezkracovali dobu léčby, nesnižovali dávky a dodržovali intervaly správného dávkování.
