I když sečteme a odečteme všechny, kteří se za tu dobu v regionu narodili, zemřeli, přistěhovali nebo odstěhovali, výsledek bude pořád záporný. Podle statistických dat ubylo 5 332 lidí. Jako by z mapy úplně zmizely Luhačovice nebo třeba Kunovice.
„Tento trend se asi nezmění. Úbytek lidí sledujeme už osm let,“ poukázala Leona Tolarová z Českého statistického úřadu ve Zlíně.
Jen za prvních šest měsíců letošního roku se počet obyvatel snížil o 728. Loni to bylo jen 536. V kraji teď žije 582 970 lidí.
Důvod je jasný. Největší podíl na vylidňování má stěhování. Ne do zahraničí, ale do jiných regionů. Proto je republika rozdělená na sedm krajů, kde dlouhodobě obyvatelé přibývají, a kraje, ze kterých lidé naopak odcházejí. Zlínský region patří mezi ty druhé, stejně jako Liberecký, Olomoucký nebo Karlovarský kraj.
Nejvíce obyvatel se podle statistiky stěhuje z obcí a měst v okolí Kroměříže, Zlína, Uherského Hradiště a Vsetína. Nejčastěji míří do Jihomoravského kraje, teprve pak do Prahy, do Olomouckého kraje, a dokonce do kraje Moravskoslezského.
Do Prahy odešlo 1 300 lidí ze Zlína
Například sousední Jihomoravský kraj přilákal za sedm let více než sedm tisíc lidí.
„Jihomoravská metropole v sobě spojuje více věcí najednou,“ řekl hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. „Mladí lidé jdou do Brna studovat, protože je tam velké množství škol. V třísettisícovém městě navíc mají více možností uplatnění i se vším potřebným zázemím,“ dodává.
Brno nejvíce láká obyvatele hradišťského regionu. Za sedm let se do něj přestěhovalo na 1 600 lidí. Více než 1 400 jich bylo z okolí Kroměříže a téměř tisíc ze Zlínska.
Hlavní město zase „sebralo“ nejvíce obyvatel krajskému Zlínu. Za sedm let to bylo téměř 1 300 lidí. Další odešli do Prahy z Hradiště, Kroměříže nebo Vsetína.
Přestože statistická data neuvádějí věk lidí, kteří z kraje odcházejí, politici i ekonomové předpokládají, že jde hlavně o mladou a střední generaci. Především proto, že jinde si vydělají více peněz. Průměrná měsíční mzda v kraji je dlouhodobě jedna z nejnižších. I to má ale podle některých své důvody.
„Když jsme si před lety dělali ve Vsetíně studii, zjistilo se, že přes šedesát procent obyvatel je vyučeno, ať už s maturitou, nebo bez. A s tímto stupněm vzdělání nemůžeme čekat, že v tomto městě budou extra vysoké platy,“ konstatovala ředitelka Krajské hospodářské komory Iveta Táborská.
Hospodářská komora chystá studii
Větší podniky sice mzdy v poslední době pravidelně zvyšují, ale na to, aby právě výplatní páska přitáhla do kraje nové obyvatele, je to pořád málo. Proto musí kraj zastavit vylidňování jinak. A vsadit na to, čím se může chlubit. Nejde přitom o turistická lákadla, ale důvody pro to, aby se tady lidé usadili natrvalo.
„Máme tady čistý vzduch, krásné životní prostředí, nejmenší počet exekucí, nejnižší zadlužení lidí, také jsou tady výzkumná centra spojená se zlínskou univerzitou,“ naznačila Táborská.
Právě hospodářská komora spolu s Technologickým a inovačním centrem a strategickým odborem Zlínského kraje chce dát dohromady studii, která by důvodů našla víc.
Jedním z nich by mohly být i stabilní hodnoty, které obyvatelé v tomto regionu udržují po generace. Ze statistiky totiž vyplývá, že počet rozvodů je ve Zlínském kraji druhý nejnižší v republice a počet dětí narozených mimo manželství také.
„To znamená, že vztahy se přenášejí z prarodičů na mladší generace a zůstávají. Že hodnota rodiny se neztrácí, ale zachovává,“ vysvětlila socioložka Lucie Vidovićová.
