Architektka Jiřičná znovu mění centrum Zlína, navrhla nové sídlo fakulty

Zlínská Fakulta humanitních studií čekala na vlastní sídlo deset let. Nová stavba za 484 milionů vzniká podle návrhu světoznámé architektky Evy Jiřičné, která je zlínskou rodačkou. Hotová bude v říjnu 2017.

Do svého rodného města přijela světoznámá architektka Eva Jiřičná po dlouhých třech letech. Slavnostně tady zahájila stavbu Vzdělávacího komplexu, která se odkládala nejméně tři roky.

„Nikdy jsem si nemyslela, že se jakýmkoliv způsobem do Zlína vrátím. Tedy krom toho, že bych se podívala na svůj rodný domek. Práce pro univerzitu na mě spadla a cítím to jako obrovskou zodpovědnost,“ popsala Jiřičná.

Do města se bude z Londýna, kde má architektonické studio, vracet každé dva týdny, aby stavbu pohlídala. Je to její už třetí dílo ve středu Zlína, po Univerzitním centru a Kongresovém centru.

Nová budova vzniká za zastávkou Školní ve Štefánikově ulici, kde už několik týdnů stavbaři bagrují a hloubí základy. Bude sloužit nejen Fakultě humanitních studií (FHS) a musí být hotová do 21 měsíců.

„Je to šestá nová univerzitní budova za patnáct let. Ale nebude to jednoduchá stavba,“ prohlásil Petr Sáha, rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Fakulta má novou akreditaci

Jiřičná komplex rozdělila do dvou budov spojených atriem, ve kterých bude mimo jiné velký přednáškový sál.

„Baťovskou architekturu jde jen těžko kopírovat“

Její stavby, které stojí ve velkých světových metropolích, obdivují architekti i běžní obyvatelé. Přesto poslední nabídku z rodného Zlína dostala Eva Jiřičná už před pěti lety. „Naposled mě oslovila univerzita, od té doby nikdo. Ale nikdy jsem se do ničeho necpala,“ říká Jiřičná s úsměvem.

Jste podepsaná pod dvěma nepřehlédnutelnými stavbami ve Zlíně. Bude nová fakulta podobná Kongresovému centru?
Možná jen v tom, jak člověk přistupuje k designu. Všichni architekti a designéři mají svou charakteristiku a ani já to v sobě nemohu zapřít, takže asi najdete nějaké styčné body. Ale Vzdělávací komplex bude vypadat jinak.

Proč bude mít dvě budovy?
Kdyby se ve Zlíně postavila dvakrát tak vysoká nebo dvakrát tak dlouhá budova, tak by to zlínské úřady asi nepovolily. A myslím, že pro město by to ani nebylo dobré. Obě budovy mají trochu jinou funkci a rozdělení je na místě. Snažili jsme se zástavbu začlenit do urbanismu Zlína tak, aby to nevadilo. Když někdo projede po Štefánikově ulici, kolem sebe uvidí tu samou koncepci, jaká je i jinde.

Baťovskou architekturu jste ale nekopírovala.
Těžko to vůbec jde. Baťovská architektura byla postavená na základě úplně jiného konceptu. Baťa chtěl stavby za pár let vyměnit a plánoval, že během dvaceti let - až naučí ševce, jak žít ve městě - pozve světové architekty a ze Zlína vytvoří světové město. To se nestalo, ale mezi dvěma světovými válkami postavil jediné moderní město na světě. A tím Zlín stále ještě je. Když po světě ukazuju obrázky ze Zlína, tak například nikdo nevěří, že Baťův památník postavili už v roce 1932. Je dobře, že se vrátí do původní podoby.

Zastavěná plocha má skoro tři tisíce metrů čtverečních, v budově bude šest nadzemních podlaží. Seminární místnosti a pracovny využijí až čtyři tisíce studentů a sto padesát učitelů. V komplexu najdou zájemci i čtyři posluchárny.

Jeho součástí bude dvanáct seminárních učeben, pět multimediálních jazykových učeben, odborné učebny pro zdravotníky nebo učebna pro samostudium jazyků.

„Snažili jsme se být úsporní, co se týče energií, aby budova nespotřebovávala příliš energie,“ ujistila Jiřičná.

Budovu částečně využijí dvě fakulty

Komplex bude částečně využívat i Fakulta logistiky a krizového řízení nebo Fakulta multimediálních komunikací.

„Jsme poslední fakulta, která nemá svůj vlastní objekt, fungujeme na dvou místech po městě. Nemůžeme mezi sebou moc spolupracovat nebo dělat mezioborové výzkumy,“ řekla děkanka FHS Anežka Lengálová.

Fakulta, která první studenty přijala před osmi lety, bude více prostoru potřebovat.

K současným téměř třem tisícům studentů totiž připočte další díky aktuálně získané nové akreditaci. Ta nabídne pětiletý obor učitelství prvního stupně základních škol, který v seznamu oborů zatím chyběl.

Pro stovky žáků z přilehlých základních škol i studenty střední školy a Fakulty multimediálních komunikací bude stavba znamenat částečné omezení. Stavební stroje totiž potřebují k přejíždění a převážení materiálu přilehlou cestu.

„Dopravně už jsme si zvykli, teď nám problémy působí spíše hluk ze stavby. Ale s tím asi nic neuděláme,“ uvedl ředitel 9. základní školy Miroslav Nejezchleba.

Vzdělávací komplex bude stát téměř půl miliardy korun a 80 procent zaplatí stát ze svého rozpočtu. Zbytek uhradí škola sama.