Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlín má špičkové výzkumné centrum, mobily jsou v něm zakázané

  8:41aktualizováno  8:41
Zlínská univerzita otevřela Centrum polymerních systémů. Pracovat v něm bude více než stovka vědců. K dispozici mají přístroje a prostory za tři čtvrtě miliardy. Významně pomůže i velkým firmám z regionu.

Stovka vědců se přestěhovala do centra, kde mají nejmodernější přístroje za téměř 200 milionů korun. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Telefon bez signálu, ochranné rukavice, bílý plášť a u každých dveří čip. Ke zkoumání nanomateriálů je totiž potřeba téměř sterilní prostředí.

„S pomocí tohoto přístroje dokážeme studovat atomy materiálů, například stříbra nebo buňky klíštěte napadeného boreliózou,“ vysvětluje Lukáš Münster.

Fotogalerie

Je jedním ze stovky vědců nově otevřeného Centra polymerních systémů. Výzkumného pracoviště, jaké Zlínský kraj dosud neměl, a které chce být v tomto oboru světovou špičkou.

„Mezi nejlepší výzkumníky v polymerních systémech už patříme. Teď chceme být úplně první,“ prohlásil při středečním slavnostním otevření rektor zlínské Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha.

Výzkumný tým z celého světa

Nová univerzitní budova v Antonínově ulici stála přes 700 milionů korun. Z velké části ji zaplatila Evropská unie, z menší stát. A část už pokryla práci výzkumného týmu lidí, mezi kterými jsou světově oceňovaní vědci nejen z Česka, ale také Japonska, Ruska, Indie nebo Číny.

„Pro Zlín je to úžasný úspěch, měl by být městem školství,“ komentovala vznik centra Sonja Baťová, manželka zesnulého Tomáše Bati mladšího.

Na svých projektech začali pracovat na půdě univerzity už před čtyřmi lety. A za tu dobu stačili vymyslet přes stovku patentů a novinek, které pomohou při léčbě rakoviny, odhalení par jedovatých látek nebo rychlejším hojení ran.

Teď se stovka vědců přestěhovala do nového centra, kde mají k dispozici nejmodernější přístroje za téměř 200 milionů korun. V pěti patrech, na ploše téměř šesti tisíc metrů čtverečních, se budou věnovat výzkumu v osmi oblastech.

Mají k dispozici fyzikální a chemické laboratoře i pracoviště pro buněčnou biologii a mikrobiologii.

„Jsme výjimeční v tom, že naše možnosti jsou komplexní a že dokážeme úzce spolupracovat s gumárenskými či plastikářskými firmami,“ zdůraznil přednosti centra jeho ředitel a uznávaný odborník Vladimír Pavlínek.

O špičkový výzkum mají zájem i firmy v regionu

Pro Zlínský kraj, ve kterém mají dlouholetou tradici například přední výrobci pneumatik nebo plastů, je právě toto zaměření klíčové. Bez výzkumu se totiž firmy neobejdou.

„Dřív jsme kvůli některým požadavkům museli oslovit centra z jiného regionu, což teď už nebude potřeba,“ naznačil ředitel Plastikářského klastru ve Zlínském kraji Jaroslav Toufar.

„I pro nás dělají několik projektů,“ potvrdil ředitel Continental Barum Libor Láznička.

Právě výzkum pro firmy přinese centru nejen práci, ale hlavně finance, bez kterých se v budoucnu neobejde. Získávat je bude i formou grantů, projektů z ministerstev nebo podporované tvůrčí činnosti.

V červnu bude také jasné, jestli zlínské centrum uspěje v Národním programu udržitelnosti. Tam totiž žádá o zhruba 320 milionů korun, kterými si zajistí udržitelnost na pět let.

„Věřím, že uspějeme, ale není to jediný náš zdroj financování,“ ujistil Pavlínek.

Před pár dny se do nového centra stěhoval sedmitunový vstřikovací přístroj (více zde):

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí kurzy čínštiny, jejichž součástí byla i...
Přesné tahy a soustředit se. Studenti čínštiny se učili tajemství kaligrafie

Fakulta humanitních studií zlínské Univerzity Tomáše Bati otevřela i v letošním roce kurzy čínštiny. Jsou určené nejen pro studenty, ale i pro veřejnost....  celý článek

(ilustrační snímek).
Mráz a déšť ničily úrodu. Vinaři na Slovácku spěchají se sklizní

Pěstitelé vinné révy na Slovácku předpovídají, že kvalita vína nebude taková, jakou čekali. Někteří s vinobraním teprve začínají, jiní už mají téměř hotovo.  celý článek

V trase budoucí dálnice D55 u Napajedel už pracují archeologové.
Archeologové zkoumají místa, kudy povede obchvat Otrokovic

Otrokovice jsou zase kousek blíž vytouženému dálničnímu obchvatu. Nedaleko sousedních Napajedel už vjela do trasy plánované dálnice D55 těžká technika a na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.