První mládě se v polovině července narodilo samici Asmeře, druhé pak 1. září samici Mii. Obě mláďata zdárně prospívají.
„Samice Asmera je zkušená matka. Je to její v pořadí již čtvrté mládě, velmi pěkně se o něj stará. Prozatím neznáme jeho pohlaví, většinu času tráví v bezpečí máminy náruče a je zcela ještě závislé na mateřském mléce. Sem tam se však už osmělí a dovádí v blízkosti samice,“ uvedl zoolog Václav Štraub.
„Samice Mia, která je naším prvním odchovaným mládětem, pečuje o své první mládě. Podle všech pozorování chovatelů i ona je velmi pečlivá a starostlivá. Mládě její náruč vůbec neopouští,“ dodal.
Dželady se poprvé ve zlínské zoo objevily v roce 2010, jednalo se o samčí skupinu z francouzské Zoo Lisieux. Každá zoo, která má zájem o chov dželad, by totiž měla vybudovat dvě zařízení. Jedno pro samčí skupinu, druhé pro chovnou skupinu.
„Koordinátorem chovu dželad byla nejprve poskytnuta samčí skupina a my tak mohli získávat zkušenosti s jejich chovem. Teprve poté lze usilovat o vytvoření chovné tlupy tvořené jedním dominantním samcem a různým počtem samic,“ vysvětlil Štraub.
Ve zlínské zoo došlo k zásadní změně chovu v roce 2013, kdy zahrada získala 4 samice ze Zoo Stuttgart a samce Jaspera z maďarské Zoo Veszprem. První mládě se podařilo odchovat už o rok později.
„Současnou kolekci dospělých jedinců doplňuje ještě samec Charlie, který do Zlína přicestoval vloni z francouzské zoo Le Pal. „Po dohodě s koordinátorem chovu jsme změnili vůdčího samce, abychom si mohli v chovné skupině ponechat mladé dospívající samice, potomky původního samce Jaspera,“ doplnil Štraub.
Po stromech lezou jen výjimečně
Domovinou dželad jsou travnaté náhorní plošiny v severní a střední části Etiopské vysočiny. Nikde jinde na světě nežijí. Počet volně žijících dželad se nyní odhaduje na 50 až 60 tisíc. Největší hrozbu pro ně představuje ztráta původních lokalit a lov pro kůži a hřívu samců.
Právě dlouhá hříva je výsadní chloubou samců, může dosahovat až k zemi. U samic ji nenajdeme. Pro dželady je také typická nápadná červená lysina na prsou, která slouží ke komunikaci mezi členy tlupy.
Jsou to výluční vegetariáni, v jejichž potravě je zastoupena prakticky jen tráva. Proto i ve zlínské zoo mají k dispozici rozlehlý travnatý výběh. Návštěvníci tak mají ideální šanci pozorovat dželady při jejich typické denní činnosti.
Pomalu procházejí výběhem a s neuvěřitelnou šikovností celé hodiny trhají trávu. Vždy ji pečlivě zkontrolují a pak podávají přímo do úst. Nejlepším místem pro pozorování je vyhlídka v horní části výběhu. Dželady jsou totiž jedny z mála primátů, které tráví téměř veškerý čas na zemi. Na stromy lezou jen výjimečně.
