Výčet navíc není úplný. „Z pohledu savců to byl skutečně mimořádný rok. Ale nejen u nich. Také odchovy mláďat rejnoků nebo jeřábů laločnatých jsou zcela jedinečné,“ uvedl hlavní zoolog zlínské zoo Kamil Čihák.
Tygřím koťatům, která přišla na svět 10. června, patří momentálně nejvíc pozornosti, protože se teprve nedávno vydala do venkovního výběhu. Viditelně prospívají. Váží kolem deseti kilogramů, tedy víc než dvojnásobek porodní váhy, a i když jsou ještě závislá na mateřském mléku, začínají mámě ujídat z její porce masa.
„Nějaké drobné kousky si vezmou. Ale spíš si hrají, učí se to žvýkat,“ popsal Čihák.
Mláďata jsou cenná především z genetického hlediska. Jejich prarodiče pocházejí z volné přírody. „Podařilo se nám sestavit opravdu vzácný chovný pár z potomků volně žijících zvířat. Jejich mláďata proto patří ke geneticky nejcennějším zvířatům v evropském chovu,“ řekl už dříve ředitel zahrady Roman Horský.
Tygrů ussurijských dnes žije ve volné přírodě jen několik stovek. Jejich domovinou je východní Sibiř a prostor, ve kterém žijí, se působením člověka stále zmenšuje. Počet zvířat v zajetí už je vyšší, zhruba kolem 550 jedinců na celém světě.
Patnáctiletá tygří matka Tanja je ve zlínské zoo doma, její osmiletý partner Boatsman přicestoval jen načas z estonského Talinu. Mláďata zůstanou ve Zlíně zhruba rok, než jim koordinátor chovu najde jinou zahradu.
Jak těžké je loučení s odrostlými mláďaty, si ošetřovatelé znovu připomněli teprve před pár dny, kdy vypravili do světa mladého tapířího samce. Narodil se loni v létě a bylo to teprve druhé mládě v novodobé historii zdejšího chovu.
Tapíři zde byli už na přelomu 70. a 80. let, potom se chov na víc než tři desetiletí přerušil a vrátili se k němu v roce 2013.
„Získat tato zvířata znamenalo dva roky práce a jednání. Navíc sestavit harmonický pár může být vcelku náročná záležitost,“ uvedl Horský. Že se to nakonec podařilo, dokazují dva úspěšné odchovy v letech 2016 a 2018.
Také mládě medvěda pyskatého bylo splněným chovatelským snem. Sameček se narodil v polovině loňského prosince, ještě další tři měsíce ale byly kritické. Medvídě přichází na svět velmi malé, jeho porodní váha se pohybuje kolem 400 gramů, je slepé a téměř bez srsti. Jeho život závisí na péči matky. Šestiletá Saraswathi to ale zvládla výborně.
Míra unikátnosti odchovu se u zvířat v zoologických zahradách měří mimo jiné počtem mláďat narozených v období posledních 12 měsíců. Zlínské medvídě bylo tehdy jediné, ostatně tento druh medvědů chová v Evropě pouze sedm zahrad a celkem jde o 18 jedinců.
Zlínské mládě je tak nadějí pro oživení populace. Zajistit, aby prospívalo, ale není snadné. Živí se především hmyzem. „S každou krmnou dávkou si hodně hrajeme. Do speciální směsi přidáváme živý hmyz a další komponenty, aby byla ideálně vyvážená,“ dodal Horský.
Domovinou medvědů pyskatých jsou lesy v Indii, Nepálu, Bangladéši a Cejlonu. Populace zvířat ve volné přírodě se zmenšuje mimo jiné kvůli lovu pro údajně léčivé části těla.
Skupinu rejnoků rozšířila čtyři mláďata
Z důvodu zachování druhu je cenný také odchov gibona stříbrného, který se podařil na začátku letošního února. Jde totiž o jeden z nejohroženějších druhů primátů. Počty zvířat ve volné přírodě se odhadují na méně než dva tisíce.
Pár s mládětem je součástí skupiny, kterou mohou návštěvníci pozorovat v expozici Hala-Bala. Ve volné přírodě žijí pouze v západní části indonéského ostrova Jáva.
U savců byla v posledním roce skutečně velká koncentrace mláďat. Velmi cenné a zároveň atraktivní jsou ale i další odchovy. Zřejmě největší pozornost poutají malí rejnoci. Mláďata siby ománské jsou v současnosti čtyři, z toho tři samečci. Plavou společně s dospělými jedinci v nádrži s mořskou vodou.
11. června 2019 |
Odborníci velmi doufali, že se to podaří. Víc prakticky dělat nemohli, protože informací o rozmnožování rejnoků není mnoho.
Vsadili proto na vytvoření optimálních podmínek a věřili v zázrak. Po březosti trvající zhruba 11 měsíců se podařilo odchovat čtyři mláďata. Které ze samic jsou matkami, ale zůstane záhadou, protože s mláďaty neudržují kontakt. Bezprostředně po vylíhnutí se mláďata stala součástí skupiny.
Kapacita současného bazénu ještě naplněná není, pokud ale bude porodnost u rejnoků pokračovat, čeká ošetřovatele hledání zahrad, do nichž nové přírůstky umístí. Udržet parametry, které mořská voda v nádrži musí mít, by při větším množství zvířat nebylo možné. „O zahradách, které by měly zájem, víme,“ ujistil Čihák.
Další unikátní počin na sebe možná nenechá dlouho čekat. „Provedli jsme inseminaci slonice Zoly a jsme v očekávání, jak dopadla,“ prozradila mluvčí zahrady Romana Bujáčková. Už jednou byl zákrok úspěšný, mládě se však narodilo mrtvé, což u prvorodiček slonů afrických není neobvyklé. V pořadí druhá březost naději na úspěch zvyšuje.
7. května 2019 |
