Architekt Pavel Mudřík nabídl nejlepší podobu rekonstrukce ze tří oslovených architektonických studií. „Zvítězil jednoznačně,“ podotkl náměstek primátora Pavel Brada zodpovědný za oblast majetku a rozvojových ploch.
„Přesvědčil nás propracovaností návrhu, jednoznačným konceptem, který navazuje na rekonstrukci architekta Leopolda Bauera z počátku dvacátého století a zároveň do podoby zámku vkládá zajímavé prvky a dává mu nový nádech.“
Mudřík má za sebou mimo jiné návrh na proměnu parku Komenského v centru města, je spoluautorem stavby obchodního domu Zlaté jablko nebo rekonstrukce budovy č. 23 v baťovském areálu.
Zámek coby nejstarší budovu ve Zlíně Mudřík ve svém návrhu zásadně nemění. Jeho vzhled zlepší vyměněná okna nebo barva fasády, která bude více odpovídat historické podobě.
Počítá i s tím, že by se život na zámku měl více propojit s parkem, proto rozšiřuje vodní plochu směrem do centra města a nový vodní prvek přidává z druhé strany zámku.
O něco znatelnější proměnu pak návštěvník uvidí na nádvoří. V každém patře bude k dispozici 900 metrů čtverečních, prostory by se ale neměly dispozičně zásadně měnit, nepočítá se ani s velkým bouráním zdí.
„Zámek je kulturní památka a bude určitě pod drobnohledem památkářů, takže i z toho důvodu nemůže být změna razantní,“ vysvětlil vedoucí oddělení prostorového plánování města David Tuček. V přízemí vznikne restaurace, kavárna, cukrárna, řemeslná pekárna.
To jsou provozy, které radnice řeší už teď a chtěla by je otevřít zhruba v polovině letošního roku, pokud to epidemická situace dovolí. Vybraného nájemce už má, přestože v minulosti se právě v gastronomickém provozu na zámku vystřídalo několik zájemců, kteří si stěžovali na vysoké provozní náklady nebo špatně umístěnou kuchyni v podzemí.
„Jsem přesvědčený, že když to uděláme promyšleně, bude tento provoz fungovat dobře,“ poukázal Brada s tím, že nájemce chce využívat především kuchyni vedle restaurace. „Takový jednotný koncept tady nikdy nebyl. Navíc výměnou oken a podlah se i pro nájemce komfort zvýší.“
Přízemí také nabídne nový výtah nebo nový vstupní kontaktní prostor s šatnou a designovým obchodem, například s produkty o historii města.
Druhé podlaží, jemuž dominuje sál postavený při rekonstrukci podle architekta Bauera v letech 1904 až 1905, zaplní společenské prostory s obřadní síní, kulturním sálem pro koncerty a dalším sálem a zároveň bude jeho součástí nadále Galerie Václava Chada.
Náklady na okna se pohybují kolem 16 milionů
O patro výš chce radnice otevřít muzeum připomínající historii Zlína. Podle Brady by se alespoň část expozice mohla podařit ke konci příštího roku.
Poslední podlaží je v současné době nevyužívané a jeho proměna přijde na řadu zřejmě jako poslední. Architekt totiž navrhuje z vnitřní strany budovy usadit do střechy vysoké vikýře, které budou viditelné jen z nádvoří.
Zázemí by tady měli najít pracovníci kanceláře architekta města, navržené jsou i jednací místnosti nebo přednáškový sál pro šedesát diváků.
Celková rekonstrukce s největší pravděpodobností překročí částku 100 milionů korun. Jistá a naplánovaná je v první řadě výměna oken, podlah, elektroinstalace, rozvodů vody a kanalizace. Na repasování vstupních vrat, opravu fasády nebo komínů radnice hledá dotační programy. Náklady na okna se pohybují kolem 16 milionů.
„Rekonstrukce zámku a jeho okolí je jeden ze zásadních projektů, který město čeká,“ upozornil primátor Jiří Korec. „Rekonstrukce bude probíhat nejspíše postupně, v rámci několika let, z finančních zdrojů města, ale zároveň se snažíme získat externí financování, abychom v ideálním případě udělali rekonstrukci naráz.“
