Psal se 15. duben 1912, když se ve vídeňském chrámu Páně Jednoty sv. Metoděje rozezněly zvony na počest novomanželů Marie a Tomáše Baťových. Nevěsta, která vyšla z kostela, byla oděna do bílých hedvábných šatů a všichni přítomní obdivovali i její pět metrů dlouhý závoj.
„Šaty jsou ušity z hedvábí a vyšívaného tylu. Byl to v té době nejčastější materiál, z nějž si lépe situované dívky nechávaly šaty zhotovovat,“ uvedla kurátorka výstavy Miroslava Štýbrová. „Určitě to byla drahá záležitost,“ doplnila.
A do kategorie „slečna z lepší rodiny“ Marie Menčíková rozhodně patřila. Její otec byl kustodem vídeňské císařské knihovny. Dostalo se jí výborné výchovy – hrála na piano, mluvila několika jazyky.
Při zběžném pohledu vypadá její svatební róba jako jednodílné šaty. „Ve skutečnosti to ale je sukně a živůtek. Tehdy se oděvy šily jako dělené šaty, i když vypadaly jako celek, protože oba kusy byly z jednoho materiálu a držely jeden styl,“ vysvětlila Štýbrová.
Nevěsty se ještě v 19. století podepisovaly třemi křížky
Na výstavě jsou k vidění desítky originálních svatebních oděvů a doplňků z let 1800–2000 z muzejních sbírek a ze zápůjček od soukromníků. Vzácné jsou zejména šaty z éry empíru, biedermeieru a secese.
Ačkoliv Marie se vdávala v bílé, rozhodně to nebyla jediná barva, kterou nevěsty volily. Návštěvníci uvidí svatební šaty šedé, hnědé, růžové, bledě modré i fialové. „Na některých je vidět, že byly v rodině uchovávány jako relikvie, jiné si ženy přešívaly nebo barvily a nosily je pak do společnosti, třeba jako šaty plesové,“ upozornila Štýbrová.
Z doby nedávné si zájemci mohou prohlédnout kostýmek zlínské rodačky a bývalé manželky amerického prezidenta Ivany Trumpové, v němž byla jako host na svatbě svých známých v Americe, nebo šaty její dcery Ivanky. Ta v nich byla na svatbě své kamarádky.
Výstavu doplňuje ukázka soudobé svatební tabule. Jídelníček na Zlínsku býval devítichodový, obsahoval například polévku s nudlemi, maso s křenem, zelí s uzeným masem, krupici a vdolky.
Součástí expozice je i ukázka manželské ložnice z 20. let minulého století, svatební kočár z roku 1871 či příklad svatebních smluv. „Řada nevěst se ještě v 19. století podepisovala třemi křížky,“ poznamenala kurátorka.
