Organizátoři by teď rádi vypsali další všelidové hlasování o téměř kompletní výměně vedení vodáren (představenstva i dozorčí rady), které podle nich nedělá dost pro to, aby se podnik vrátil z rukou koncernu zpátky městům a obcím. Kritizují zejména předsedu představenstva Svatopluka Březíka.
„Změny, které se zatím udělaly, nejsou dostatečné,“ uvedl zlínský zastupitel za SPD a předseda spolku Aliance Voda Zlínsko Pavel Sekula, který byl hlavním organizátorem prvního referenda.
„Který normální podnikatel by si do vrcholného orgánu nominoval člověka, jenž mu bude lhát o tom, jaké jsou skutečné výsledky hospodaření podniku? Pan Březík manipuluje nejenom s vedením města Zlín, informuje tak i ostatní akcionáře a zastupitele dalších měst a obcí i širokou veřejnost,“ doplnil Sekula.
Jako příklad uvádí Březíkovo vystoupení na zastupitelstvu ve Zlíně z roku 2018, kde měl mluvit o tom, že se ve zlínských vodárnách za poslední tři roky investovalo více než v ostatních třech okresních vodárnách ve Zlínském kraji.
To ovšem podle Sekuly nebyla pravda, neboť se více investovalo ve vsetínských i slováckých vodárnách.
Primátor: Současné vedení vodáren má důvěru města
Březík nechce vyjádření o tom, že by měl lhát a manipulovat s fakty, komentovat. „Nebudu se k tomu vyjadřovat,“ sdělil stručně.
„Primární není vyměnit vedení, ale vyřešit problém,“ podotkl předseda dozorčí rady VaK Zlín a poslanec Marek Novák (ANO). „Už několik let pracujeme na ‚exit plánu‘, jak se rozejít s Veolií, aby to nestálo občany ani korunu. Kdybychom teď odešli, museli bychom jí platit náhradu škody, což by šlo z peněz vodáren, takže by se musely omezit investice, nebo zdražit voda,“ doplnil.
Podle primátora Jiřího Korce (ANO) má současné vedení vodáren důvěru města, některé lidi vyměnil magistrát už loni.
„Může se stát, že nějaké změny proběhnou, ale že bych teď nějaké plánoval, tak to ne,“ reagoval Korec.
Radnice podle něj jedná s Moravskou vodárenskou o tom, jak vodárny vrátit samosprávám. Výsledek by chtěl mít příští rok. „Není dobré řešit kroky na základě populistických vyjádření, že někdo musí pryč. Ale pokud bude nějaké budoucí referendum platné, budeme se jím řídit,“ uznal Korec.
Březík poslal v těchto dnech městu dopis, v němž ho jako akcionáře informuje o tom, že jedná s Moravskou vodárenskou o novém modelu fungování. A to v rámci mediačního řízení mezi městy Otrokovice a Fryšták a Moravskou vodárenskou.
Tato města už dříve u soudu napadla klíčové smlouvy, na základě kterých koncern podnik částečně vlastní a provozuje. Moravská vodárenská se snaží o mimosoudní dohodu. Zlín si v této souvislosti nechává zpracovat právní analýzu.
„Vstup do mediace je dalším krokem k dohodě zajišťující kontrolu nad vodou na Zlínsku,“ naznačil Korec.
Referendum může být už za rok
Primátor také zmínil, že město nemůže o Sekulou navrhovaných změnách rozhodovat samo, protože není většinovým akcionářem. Má jen 46 procent akcií. Sekula ale upozornil, že na valných hromadách se nikdy nesejdou všichni akcionáři. „Městu stačí většina 51 procent z přítomných hlasů. Pro město nemusí být složité změny prosadit, musí k tomu ale mít vůli,“ sdělil.
Podle Korce nejde o relevantní argument, protože se taková situace nedá předvídat. „Jediné, co můžeme ovlivnit s podporou ostatních akcionářů, jsou nominanti do představenstva a dozorčí rady,“ uvedl primátor.
Aby se druhé referendum o vodárnách mohlo konat, bude třeba získat podpisy od deseti procent zlínských voličů, tedy od více než šesti tisíc lidí.
„Obrátíme se znovu na veřejnost, abychom přichystali další referendum. Mělo by být nejen ve Zlíně, ale i v některých dalších městech a obcích, které pod vodárny spadají,“ plánuje Sekula.
Pokud sežene dostatek podpisů, referendum by se podle něho konalo příští rok na podzim společně s parlamentními volbami, nebo na podzim 2022 zároveň s komunálními volbami. Aby bylo platné, musí přijít hlasovat 35 procent voličů, tedy přes dvacet tisíc lidí. Z nich se musí většina vyslovit pro.
