V Březnici prodávají asi 55 stavebních pozemků pro výstavbu nových rodinných domů. Zhruba 90 procent z nich kupují lidé ze Zlína, který leží nedaleko. Chtějí vyměnit městské prostředí (často sídlištní) za poklidnější vesnické.
„Totéž se týká Lukova, Veselé, Fryštáku, Tečovic. Lidé, co kupovali pozemky nebo i starší rodinné domy v těchto obcích, byli skoro vždy ze Zlína,“ přiblížil majitel realitní kanceláře Miroslav Zvonek.
Tento trend ovlivňuje fakt, že Zlínu statisticky ubývá obyvatel, přestože lidé, kteří se z města odstěhují, se do něho většinou vracejí za prací, případně za sportem či kulturou.
Z toho mají radost sousední obce. Například Březnice měla v roce 2004 1 136 obyvatel, letos skoro 1 300.
„Stále se nás někdo ptá na možnosti bydlení v naší obci,“ potvrdil starosta Březnice Josef Hutěčka. „Příchod nových obyvatel je pozitivní z hlediska daňových příjmů, ale příliš to zahušťuje dopravu v centru obce,“ zmínil i nevýhodu.
Zlín úbytkem lidí přichází o daňové příjmy, které se přerozdělují právě podle počtu obyvatel. A tím, že lidé z okolních obcí do něho přijíždějí, trpí i doprava.
Počet obyvatelroky 1999 a 2017 Kroměříž 29 852 28 897 Uh. Hradiště 27 271 25 215 Vsetín 29 839 26 109 Zlín 81 668 74 947 Zdroj: Český statistický úřad |
V roce 1999 žilo ve Zlíně skoro 82 tisíc lidí, na začátku letošního roku už jen necelých 75 tisíc. To je sice částečně způsobeno i odtržením Želechovic se zhruba 1 850 obyvateli a Ostraty se 400 obyvateli, ale i tak se město pomalu vylidňuje.
„V posledních letech se úbytek téměř zastavil, navíc se tady rodí více dětí,“ reagoval zlínský primátor Miroslav Adámek. „Hlavně po revoluci v roce 1989 lidé z města odcházeli do světa, chtěli studovat a pracovat v zahraničí. Zdá se mi, že se teď začínají pomalu vracet domů,“ doplnil.
Adámka těší, že se zatím nenaplňuje předpověď odborníků z Univerzity Tomáše Bati, kteří na základě demografického průzkumu říkali, že Zlín se během zhruba dalších 10 až 15 let ztenčí na 60 tisíc obyvatel. „Naštěstí je to jinak,“ řekl Adámek.
Naproti tomu ale třeba Kroměříž se už téměř 20 let drží na přibližně stejném počtu obyvatel. V roce 1999 ve městě žilo necelých 30 tisíc lidí, letos zhruba o tisíc méně. Za tuto dobu se od něho odtrhly Šelešovice s více než 300 obyvateli.
„Velká skupina lidí jezdí za prací do Brna, Olomouce, Zlína, ale pořád mají Kroměříž za vlastní domov, kde se dobře bydlí. Je to o patriotismu a jejich vztahu k městu,“ míní kroměřížský starosta Jaroslav Němec.
Městu v tomto pomáhá dobudovaná dálnice. „Jsme rádi, že se lidem ve městě líbí. I díky nim máme vyšší daňové příjmy,“ zdůraznil.
A jak by vyznělo další srovnání obou měst? V obou jsou problémy s pozemky pro výstavbu bytů. Zlín před pár dny prodal developerovi poslední volné plochy k bydlení. Lidé se ještě snaží stavět rodinné domky v místních částech Štípa, Kostelec nebo Jaroslavice.
Kroměříž je v historickém centru dávno zastavěná a zaplňuje se také na okrajích, rodinné domy se staví v Těšnovicích, Bílanech a Trávníku. „Od roku 2007 tady ale větší bytová výstavba nebyla,“ připomněla realitní makléřka Klára Valaská z kroměřížské kanceláře Valiskova.cz.
„To, že lidé v Kroměříži zůstávají, je dáno spíše jejich náturou. Cítí město jako domov. Stěhují se sem lidé odjinud a myslím si, že časem bude jedním z nejkvalitnějších rezidenčních měst v republice,“ dodala.
Pokud se nové byty v obou městech přece jen postaví, je výrazný rozdíl v ceně. Ve Zlíně stojí metr čtvereční 50 tisíc korun, v Kroměříži zhruba 35 tisíc korun. Také nájmy jsou ve Zlíně vyšší než v Kroměříži, což se dá vztáhnout i na celkové náklady na život.
Pro Kroměříž podle odborníků hovoří také to, že je historickým městem s tradicí, na rozdíl od industriálního a relativně mladého Zlína.
„Silný faktor je, kolik je ve městě starousedlíků a jestli tam něco vybudovali. Spousta lidí se někam jen přistěhuje a místo si adoptuje. Extrémním příkladem jsou Sudety, kde jsou stále problémy, protože tam byly zpřetrhané rodové vazby starousedlíků,“ uvažuje Lucie Vidovićová u Ústavu populačních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Právě ve Zlíně není tolik obyvatel, kteří zde žijí několik generací, jako je tomu v Kroměříži. Každé z měst má úplně jiný charakter. Zlín má ale třeba výhodu v tom, že je univerzitním městem. To mu však ve statistikách nepomůže, protože většina studentů v něm nemá trvalé bydliště.
