Poté, co potkal podobně nadšeného kamaráda Tomáše Rašku, domluvili se, že ve Zlíně vyzkoušejí nový koncept. A loni založili takzvaný létající pivovar.
„Je to druh kočovného pivovaru. Nemáme sídlo ani vlastní pivovarnické zařízení. Pro vaření si pronajímáme prostory Hanáckého pivovaru v Olomouci. Ale recepty, suroviny a postupy máme ve vlastních rukou,“ líčí Navrátil.
Pod značkou Podřevnický pivovar se zaměřují na speciální druhy piv. Často je obměňují, stejně jako hospody, kde jsou na čepu. „Pro nás je to splnění domovarnického snu,“ řekl Raška.
Právě z fenoménu domovarnictví jejich koncept vychází. „Tady na Zlínsku je to poměrně rozšířené. Lidí, kteří si doma vaří pivo pro svou potřebu, je překvapivě mnoho. Suroviny jsou dnes bez problémů dostupné a existuje řada metod, jak pivo uvařit, včetně těch jednoduchých,“ popsal Raška.
Založením „létajícího pivovaru“, podle anglického flying brewery,však parta zlínských nadšenců tuto aktivitu povýšila. Recepty stále dlouho pilují domácím vařením. Jakmile zjistí, že vytvořili pivo, které stojí za to nabídnout zákazníkům, vyrazí do pivovaru.
Svrchně kvašená a voňavá piva
Tento způsob je v regionu ojedinělý, přitom jde o nejsnadnější možnost, jak prodávat pivo pod vlastní značkou. „Jsme flexibilní, nevaříme ve velkém množství, takže jsme schopni každý měsíc či dva přijít s novým druhem piva. Takto můžete dělat i hodně netradiční věci a prakticky tak trochu zkoušet, co český spotřebitel zvládne,“ podotkl Navrátil.
S přáteli se snaží nabízet druhy piv, která nejsou v českém prostředí příliš běžná. Zaměřují se na svrchně kvašená piva a kladou důraz na to, aby byla chuťově bohatá a voňavá.
„Samozřejmě v lidech, kteří jsou zvyklí na svou tradiční desítku, to může vzbuzovat nedůvěru. Ale boom minipivovarů způsobil, že pivaři jsou dnes čím dál odvážnější,“ dodal.
Jejich konceptu je nakloněno i stále více zlínských hospod, pro něž to znamená zpestření nabídky. A daří se jim patrně přesvědčit i pivaře. Jejich první pivo, nazvané Pilsner Ale, se rychle vyprodává, připravené už mají další dva netradiční druhy.
Snaží se využívat i místní suroviny. „Slad bereme ze Záhlinic, výborné jsou české žatecké chmele. Abychom ale mohli experimentovat, pořizujeme i exotičtější chmele z USA, Austrálie či Nového Zélandu. Jsou chuťově pestré, mají nádechy ovoce, květin, různého koření,“ naznačil Navrátil.
