Některým lidem ale vadí, že na místě parku nad přehradou býval dříve skoro sto let hlavní zlínský hřbitov.
„Byl jsem tímto návrhem znechucen. Kulturnost společnosti se pozná i podle toho, jak se chová ke svým bývalým spoluobčanům,“ prohlásil na jednání zastupitelstva občan Pavel Šimeček.
„Víme, že na místě bylo pohřebiště. Musíme prověřit možnosti, co tam můžeme reálně udělat, aby to bylo důstojné,“ reagoval primátor Jiří Korec.
Zváží i to, zda by se v parku neměla objevit informace o tom, že tam dříve býval hřbitov.
Autorem nápadu je Barbora Machová, která v parku navrhuje umístění tyčí na zavěšení houpacích sítí a kultivaci trávníku s tím, že v budoucnu by úpravy mohly pokračovat.
Zmiňuje propojení parku s přehradou, vznik kavárny či mola.
Hřbitov vznikl v roce 1841, protože nedostačoval hřbitov u kostela svatých Filipa a Jakuba v centru Zlína.
Uzavřen byl v roce 1933 a zrušen o 15 let později, neboť se otevřel Lesní hřbitov nad městem. Pak tam vznikl park.
Zákon výstavbu na bývalých pohřebištích nezakazuje. Pokud se při uzavření hřbitova neudělaly exhumace, musí se provést před případnou výstavbou.
„Pokud nejsou hloubkové práce, není tam žádná podmínka,“ uvedl jednatel městské firmy Pohřebnictví Zlín Milan Macura. Záměr u přehrady podle něho není neetický ani nedůstojný.
Dnes se běžně staví na místech v okolí kostelů, kde bývaly hřbitovy. A to je i případ Zlína.
„Rozsah hřbitova byl větší, než je dnes prostranství kolem kostela. Takže Sadová ulice nad kostelem vede částečně po původním hřbitovu,“ řekl ředitel zlínského archivu David Valůšek.