Projekt je bezpečný, reálný, racionální a odborně zpracovaný. A také tendenční, subjektivní, málo realistický a nepočítá s riziky. Dvě posouzení se zcela odlišným výsledkem.
První podporuje myšlenku na stavbu nové nemocnice ve Zlíně - Malenovicích, druhé před ní varuje a doporučuje modernizaci současného areálu nemocnice.
První je dílem vedení kraje v čele s hejtmanem Jiřím Čunkem, druhé si nechali zpracovat opoziční zastupitelé za Svobodné a Soukromníky.
„Jsem přesvědčený, že teď už je to politika. Jedině z těchto důvodů by zastupitelé mohli rozhodnout, že nemocnici stavět nebudeme. Ale byl by to ekonomický nesmysl,“ prohlásil Čunek.
MF DNES vybrala hlavní body, ve kterých se stanoviska obou stran liší.
1 Odborné posudky
Okolnosti kolem přípravy nemocnice zkoumalo už několik institucí. Kraj má v ruce posouzení od Univerzity Tomáše Bati a nový oponentní posudek od firem Grand Thornton Advisory a Flagro.
Zastupitelé za Svobodné a Soukromníky zadali zpracování materiálu pražskému Centru ekonomických a tržních analýz, bývalému řediteli Fakultní nemocnice Olomouc Václavu Rýznarovi a zlínské firmě Havel Engineering.
Všichni odborníci měli vyhodnotit, jestli je investiční záměr nové nemocnice, který mají zastupitelé 17. června schvalovat, kvalitní, nestranný a objektivní.
Oponentní posudek k tomuto materiálu před několika dny dostali všichni zastupitelé. Vyžádali si ho na posledním zasedání, při kterém hlasování o výstavbě nové nemocnice odložili. Proč opozice i přesto potřebovala další vlastní posouzení?
„Zadání oponentního posudku nepokrývalo vše, co má takový materiál řešit. Hejtman ignoroval požadavky zdravotního výboru na obsah dokumentu,“ vysvětlil zastupitel za Svobodné a Soukromníky Tomáš Pajonk. Hejtman je přesvědčený o opaku. „Pro zpracování jsme vybrali firmu, která patří mezi čtyři nejlepší v Česku na posouzení zdravotnických provozů. Materiál teď má všechny náležitosti, které můžeme pro takové rozhodnutí mít,“ prohlásil.
2. Rozpočet kraje
Zastupitelé před dvěma měsíci požadovali také výhled krajského rozpočtu, aby věděli, do jaké míry nákladná stavba zasáhne do hospodaření v dalších letech. Odbor investic proto zpracoval rozpočtový výhled až do roku 2044.
„Z výpočtů vyplývá, že projekt je bezpečný a kraj s našimi finančními prostředky i provozními náklady tuto situaci zvládne,“ shrnul hejtman. Teď kraj dluží necelé dvě miliardy korun, tedy ani ne dvacet procent příjmů, a dluh už několik let snižuje.
Úvěr na nemocnici ve výši tří miliard korun, téměř čtyři miliardy z vlastních zdrojů a podstatně vyšší náklady na dopravní obslužnost ale v dalších letech udělají své.
Podle ekonomického náměstka Jiřího Sukopa dosáhne v takovém případě dluh kraje v roce 2024 zhruba 4,7 miliardy, tedy 40 procent příjmů.
„Takto sestavená rozpočtová strategie je obrovským rizikem,“ konstatoval analytik a člen kontrolního výboru kraje Marek Štěpán.
Je spoluautorem analýzy rozpočtové strategie kraje, kterou vytvořil spolu s opozičními zastupiteli. Z jeho posouzení vyplývá, že výdaje na další akce kraje se v příštím roce kvůli nemocnici a dopravě sníží o 600 milionů korun, tedy téměř o 45 procent.
3. Financování
Firma Grand Thornton ve svém posudku došla k závěru, že zpracovaný investiční záměr je nadprůměrný, překračuje očekávání a je vysoce odborně zpracovaný. V hodnotící škále od jedné do čtyř, kdy čtyřka je nejlepší známka, dostal 3,15. „Přípravu financování investičního záměru hodnotíme velmi dobře,“ konstatovali odborníci.
Posudek opozice o 38 stranách to odmítá. „Model financování stojí na vágních předpokladech,“ zdůraznil Jiří Schwarz z Centra ekonomických a tržních analýz.
„Náklady vycházejí z velmi optimistického scénáře, jen na několika místech je možné najít objektivní kritéria a chybí například také detailnější analýza dopadů na ostatní zdravotnická zařízení,“ doplnil.
4. Současný areál
Varianta modernizace a rekonstrukce nemocnice vychází podle posudků kraje jako dražší, zdlouhavější a pro personál a pacienty při stavbě více omezující hlukem, prašností i otřesy.
Firma Flagro měla nicméně zjistit, jestli by bylo možné zaktualizovat projekt na první etapu, tedy stavbu centrálního pavilonu. Zásadně to nedoporučuje, protože dokumentace je osm let stará a kvůli změnám v zákonných požadavcích i ve zdravotnických technologiích by se materiál musel výrazně předělávat.
„Navíc v původní projektové dokumentaci nebyla řešena problematika konfliktu provozu nemocnice se stavbou,“ citoval zprávu vedoucí krajského odboru investic Libor Pecháček.
Odborníci oslovení opozicí zase zkoumali návrh velké proměny areálu, tzv. generel Baťovy nemocnice, který vznikl po roce 2008. „Je reálný a realizovatelný. Z racionálního, technického i finančního pohledu má větší váhu než nová stavba v Malenovicích,“ prohlásil Rýznar.
Firma Havel Engineering zpracovala statické posudky nemocničních budov. Podle jejich závěru jsou v pořádku a vyhovují i plánovaným rekonstrukcím a modernizaci. „Náklady na výstavbu a rekonstrukci objektů ve stávajícím areálu budou bezesporu podstatně nižší než výstavba celého areálu,“ tvrdí experti.
