Nepostavený Zlín: město mělo mít tunel pro auta a Baťův památník věžičku

  4:04aktualizováno  4:04
Na dnešním zlínském náměstí T. G. M. měly vyrůst mohutné stavby socialistického realismu. Jiné návrhy počítaly s dostavbou náměstí Práce nebo s vyřešením dopravní obslužnosti města. Všechny zůstaly, ať už naštěstí, nebo bohužel, jen na papíře.

Návrh trojice architektů Zikmunda, Staši a Rozhona počítal s úpravou celého prostoru. Budova krajského národního výboru je vlevo, uprostřed nové náměstí a nahoře Baťův památník s věžičkou. | foto: Krajská galerie výtvarného umění Zlín

Ten pohled komunisty drásal. Památník Tomáše Bati prostě nešlo přehlédnout. Ostatně stejně jako celou urbanistickou koncepci meziválečného Zlína. Jedinou možností bylo přebudovat funkcionalistickou perlu v socialistické město. A postavit budovu, jež by Gahurovu stavbu přebila.

Fotogalerie

To beze zbytku splňovaly plány na budovu krajského národního výboru. Architekti, kteří nabídli své návrhy, dostáli požadavkům socialistického realismu – monumentální domy byly v zajetí historizujícího stylu s římsami, věžičkami, balustrádami a na jejich vrcholech se tyčily sochy dělníků.

Nápady naštěstí zůstaly jen na papíře. S budovou krajského národního výboru nejvíce zabodoval v roce 1952 návrh architektů Rozhona, Staši a Zikmunda. Umístili ji do parku Komenského, kde dnes stojí Kongresové a Univerzitní centrum.

Vzniklo by tak nové náměstí s náznakem dopravního rondelu, v jehož středu se tyčila socha Klementa Gottwalda.

„Budova měla velmi členitý půdorys, nevyvážené proporce hmot a byla završena monumentálním sousoším. Na severní straně náměstí zavřela další výrazná hmota s nezbytnou věžičkou. Tou také architekti dokonce ozdobili i Památník T. Bati,“ zhodnotil v publikaci Zlín nepostavený architekt Pavel Novák.

Náměstí Práce mělo smůlu, stavěly se byty

Tím by se potlačila funkce baťovského náměstí Práce, což odpovídalo dobovému záměru. Právě náměstí Práce mělo velkou smůlu. Plánů na jeho dostavění bylo několik, dodnes je však urbanistickým traumatem města. Ve svých návrzích se mu věnovali architekti od Gahury až po Jiřičnou. Žádný se neuskutečnil.

Gahura předložil svůj velkolepý plán na dostavbu náměstí Práce v roce 1935, jenže už se podle něj nestihlo nic postavit. Za války doba novým stavbám nepřála, po ní dostala přednost bytová výstavba ve východní části města, v 70. letech se pak začalo budovat největší sídliště Jižní Svahy.

Přednáška Co mohlo stát ve Zlíně

Projekty, které se ve Zlíně nikdy neuskutečnily, připomene na přednášce Zlín nepostavený kurátorka sbírky architektury Krajské galerie výtvarného umění Ladislava Horňáková. Koná se v Grafickém kabinetě galerie ve 14. budově baťovského areálu 30. srpna v 17 hodin.

Je doprovodnou akcí výstavy věnované významnému zlínskému architektovi Pavlu Novákovi.

„Gahura počítal s dostavbou Obchodního domu, měla to být větší hmota. Měl se zarovnat k náměstí Práce, kino by se posunulo do linie se Společenským domem a prostor doplňoval monumentální památník se sochami. Na jedné byl Tomáš Baťa, na druhé Jan Antonín a mezi nimi významné osobnosti. Nad kinem měl přibýt i lékařský dům a úřady,“ popsala kurátorka sbírky architektury v krajské galerii Ladislava Horňáková.

Vše zůstalo jen na papíře. Stejně jako návrh architekta Ivana Přikryla z roku 1977, který počítal s devatenáctipodlažní, téměř 80 metrů vysokou budovou přibližně v místech dnešní ekonomické fakulty.

Byla by protiváhou Karfíkova mrakodrapu. Sloužit měla podniku výpočetní techniky či ředitelství obuvnického průmyslu.

„Byl to jeden z nejzdařilejších pokusů o dotvoření náměstí. Budova by výrazně zasáhla do obrazu města, změnila jeho zažitou siluetu a pohledově uzavřela náměstí, čímž by mu dala jistý prostorový řád,“ pochválil plány architekt Novák v publikaci Zlín nepostavený.

Z jeho vlastní tvůrčí dílny pak pochází návrh na Dům techniky z konce 80. let, který měl stát nad Velkým kinem. Po sametové revoluci se tam však postavily bytové domy.

Nejnovějším pokusem, jenž zůstal v šuplíku, je i studie zlínské rodačky Evy Jiřičné, která náměstí Práce upravila na prostor se zelení, západní stranu ale domy nezastavěla. Radnice nakonec vybrala projekt architekta Chládka. Změnil se tak podchod a bezprostřední okolí, zbytek náměstí zůstal.

„Je škoda, že se neuskutečnila první Gahurova vize, kdy chtěl z továrny východ přímo na náměstí a auta by svedl do podjezdu. I když dnes už by byl zřejmě poddimenzovaný,“ zmínila Horňáková.

Nádraží pro Zlín navrhl už za války Gočár

Návrhy na krajský národní výbor nebo úpravy náměstí práce jsou jen zlomkem neuskutečněných plánů. K těm dalším patří třeba přestavba nádraží. Už za války, v roce 1942, vytvořil Josef Gočár výkresy s novým nádražím. Nestojí dodnes.

Stejně jako celková dopravní obslužnost Zlína. Už na konci šedesátých let vypracoval inženýr Pařízek dopravní studii Podřevnicka.

„Počítal s vybudováním nového nákladního nádraží v Loukách, osobního nádraží v Prštném a zrušení zbytku trasy do Vizovic. V silniční dopravě překládá v prostoru Louk silnici I/49 pod patu Jižních Svahů, kde ji vede po estakádě jako rychlostní průtah extravilánem s mimoúrovňovými křižovatkami až po Cigánov, kde navazuje na Sokolskou,“ vysvětlil v publikaci Novák.

Nestojí ani obří kolektivní domy od Zlína k Otrokovicím, jak je plánoval Le Corbusier, v šuplíku mají architekti plány na přestavbu bývalého soudu v Soudní ulici, na papíře zůstaly i válečné návrhy kostelů, uzavřeno není ani náměstí Míru, jehož dostavbu plánoval už Gahura.

Autor:

Nejčtenější

Rodina ze Zlína spáchala společnou sebevraždu, snila o lepších světech

Ilustrační snímek

Matka a její dospělí potomci se zajímali o náboženská témata, esoteriku a toužili po ráji. Rozhodli se pro společnou...

Obec na Frýdecko-Místecku upozorňuje na medvěda. Šelmu zachytila fotopast

Lidé natočili medvěda ve skiareálu na Trojáku

Upozornění na medvěda vyvěsila dnes na své webové stránky obec Ostravice. Šelmu zachytila fotopast v noci na dnešek v...

Kašík baví internet. Do Komety bych nešel, sežrali by mě, hlásil před lety

NOVÁ MASKA. Zlínský brankář Libor Kašík má na masce vyobrazeného Luďka Čajku a...

Pohotové hlášky patří k hokejovému brankáři Liboru Kašíkovi stejně jako výborné zákroky. Jedna se mu vrátila brzo poté,...

Je to jen fotbal, uklidňoval věhlasný trenér Mourinho mladíka Kováře

Talentovaný brankář Matěj Kovář v dresu Manchesteru United.

Jsou to pro něho skvělé fotbalové časy. České reprezentaci do devatenácti let pomohl k postupu do další fáze...

Psa na Kroměřížsku musel veterinář utratit, policie prověřuje možné týrání

Posoudit stav čtrnáctiletého Rexe předtím, než jej veterinář musel utratit, má...

Policisté zjišťují, zda majitel týral psa v areálu firmy v Holešově na Kroměřížsku. Posoudit stav čtrnáctiletého Rexe...

Další z rubriky

Toulavý medvěd by se dal snáz vystopovat, kdyby byl sníh, říká ochranář

Medvěda zachytila fotopast na vrcholu kopce Skalica u Vysokého Pole.

S odhalením pohybu medvěda škodícího na Valašsku by mohl pomoci první letošní sníh. Stopy zvířete by pak byly...

Zlínská zoo i skanzen v Rožnově zažívají veleúspěšný rok. I díky podzimu

Velmi dobře snáší nízké teploty ve zlínské zoo například tygr ussurijský.

Teplý podzim lákal k výletům a zvedl návštěvnost turistických cílů ve Zlínském kraji. Například zoologická zahrada ve...

Šíření kůrovce se na Valašsku nedaří dostat pod kontrolu

Kácení stromů napadených kůrovcem v okolí Rožnova pod Radhoštěm

Jsou jen dva možné scénáře. Kůrovcovou kalamitu zastaví mrazivá zima a deštivé jaro. Nebo skončí tehdy, až bude smrkový...

Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?
Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?

Děti ve třetím roce života své okolí baví rozpustilostí. Rády tančí, zpívají i vyprávějí. Jejich motorický vývoj jde stále kupředu a je na rodičích, aby se na něm aktivně podíleli.

Najdete na iDNES.cz