Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlín získává málo evropských dotací, politici v tom problém nevidí

  14:33aktualizováno  14:33
Zatímco jinde tvoří dotace skoro polovinu radničního rozpočtu, ve Zlíně je to jen čtvrtina, zjistili odborníci z Vysoké školy ekonomické. Radnice ale tvrdí, že dotací získává dostatek a slibuje, že jejich největší boom bude za rok.

Na Kongresové a Univerzitní centrum získal Zlín dotaci 311 milionů korun, celkově ale v čerpání dotací nevyniká. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Přestavba Gahurova prospektu ve Zlíně vrcholí, stavbaři opravují podchod na náměstí Práce a průběžně se pracuje na obnově malenovického sídliště nebo zateplování škol. To všechno magistrát podniká s pomocí dotací ze státních a evropských fondů.

Přesto by Zlín mohl využívat dotačních, tedy cizích, peněz podstatně víc. Vyplývá to z průzkumu MasterCard česká centra rozvoje, který zpracovává tým odborníků z pražské Vysoké školy ekonomické.

Největší dotace Zlína v letech 2003 - 2012

Kongresové a Univerzitní centrum: 311 milionů

Opravy centra města: 120 milionů

Zoo pavilon Etiopie: 20 milionů

25 trolejbusů pro DSZO: 250 milionů

Podnikatelský inkubátor 23. budova: 46 milionů

Cyklostezka Zlín-Otrokovice: 20 milionů

Cyklostezka Lešná-Lukov: 9,5 milionů

Preference MHD: 33 milionů

Pozn.: Poslední tři projekty ještě nebyly ukončeny, dotace jsou předpokládané.

"Města ze svých zdrojů mají jen minimální šanci zaplatit větší investici. Jsou téměř stoprocentně závislá na dotacích, hlavně evropských," potvrdil jeden z autorů studie Milan Damborský.

Hodnotil období let 2003 až 2012 a ve srovnání všech třinácti krajských měst patří Zlínu desátá příčka. Zatímco v nejlepším Ústí nad Labem tvoří dotace 42 procent z rozpočtu, ve Zlíně je to 24 procent.

Jde o dotace, které města dostávají automaticky od státu, třeba na provoz škol, ale i ty, o které žádají, aby mohla stavět.

Priority určuje Unie

Důvod, proč se zlínský magistrát umístil u konce tabulky, částečně vězí v tom, že město nemůže peníze z dotací použít na to, co právě potřebuje. Naopak musí potřebovat to, na co zrovna teď peníze jsou.

"Priority určuje EU a to je problém. Stává se pak, že města čerpají peníze na věci, které nejsou smysluplné anebo je nevyužívají. Znám i město, kde o dotace nežádají vůbec," vysvětlil Damborský.

Stejným způsobem situaci vysvětluje ekonomický náměstek primátora Bedřich Landsfeld. I on tvrdí, že se nabídka dotací ne vždy potkává s potřebami města.

"Samozřejmě že kdybychom stavěli zimní stadion, tak bychom čerpali hodně evropských peněz a hodnocení by vyletělo nahoru. Ale my jsme se zaměřili na opravy a rekonstrukce městského majetku a na ty mnoho dotací vypsaných nebylo," řekl Landsfeld za současnou koalici, která město vede od roku 2010.

Situaci ve Zlíně však nevidí tak zle a slibuje, že nejvíc dotačních peněz se utratí příští rok. "Desítky milionů z dotací budou stát cyklostezky, ať už páteřní do Otrokovic, nebo další, na Lukov. Začneme i s opravou knihovny a počítáme se Zelenou úsporám, s jejíž pomocí budeme zateplovat městské budovy a školy," vyjmenoval Landsfeld.

Souhlasil by i s tím, aby se město zadlužilo kvůli spolufinancování, které je při získávání dotací nezbytné.

"Teď je optimální doba na stavění. Banky půjčují za nízké úroky a ceny ve stavebnictví se drží dole. Daří se nám vysoutěžit třeba i poloviční cenu. V takových podmínkách bych souhlasil s úvěrem," potvrdil Landsfeld.

Nejvyšší dotace šla do Kongresového centra

Výsledky průzkumu zpochybňuje také Irena Ondrová (v letech 2002-2006 náměstkyně primátora, 2006-2010 primátorka). Dokonce tvrdí, že do města šlo maximum možných dotací.

"Nevím, z čeho průzkum vychází. Zastávali jsme názor, že je potřeba dostat do Zlína co nejvíc dotačních peněz," řekla Ondrová.

Stála i za historicky nejvyšší dotací v rámci města i kraje. Na stavbu Kongresového centra radnice získala 430 milionů korun. Z nich 120 milionů ušetřila a nyní se za ně opravuje Gahurův prospekt, podchod a zbude i na park Komenského.

Pravdou zůstává, že jiná města dotace čerpají mnohem víc. Že by Zlín neuměl o dotaci požádat, tedy posílal špatně vypracované projekty, ovšem považuje jeden z tvůrců studie Damborský za téměř nemožné.

"Žádné z velkých měst s tím nemá problémy, vypracovat projekt už umíme," míní ekonom.

Landsfeld nicméně několik neúspěchů přiznává. "Nějaké by se našly, ale to není problém, který by nás brzdil," uvedl náměstek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krajské volby a referendum o stavbě Penny Marketu ve Starém Plzenci u Plzně....
S volbami budou lidé hlasovat i o těžbě štěrku a o bazénu za 120 milionů

Přestože při sněmovních volbách v pátek a v sobotu půjde především o směřování celostátní politiky, obyvatelé Chropyně na Kroměřížsku a valašského Zubří budou...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Předčasné volby na jihu Moravy. Sčítání hlasů ve Slavkově u Brna
Lidé odmítli v referendu těžbu štěrkopísku u Chropyně, bazén v Zubří chtějí

Obyvatelé Chropyně na Kroměřížsku nechtějí, aby soukromý investor těžil v katastru města štěrkopísek. V referendu se vyslovili proti těžbě v lokalitě Hejtman....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.