Šedivá dlažba, zastaralý mobiliář, velký nevyužitý prostor a v jeho středu místo kašny či jiné dominanty „pítko“. Tak vypadá náměstí Míru ve Zlíně, které má být živým srdcem a chloubou krajského města. Bohužel zatím není.
Jeho poslední zásadnější proměna, pokud nepočítáme výstavbu či opravu některých okolních budov, se odehrála v roce 2001, kdy byly z přilehlého parku odstraněny prodejní buňky.
„Náměstí neodpovídá současným trendům, není už moderní. Postrádá moderní prvky, více zeleně, není tam ani wi-fi,“ vypočítal náměstek zlínského primátora Patrik Kamas (ANO), který má tuto věc v kompetenci.
Právě z těchto důvodů chystá koalice zlepšení stavu náměstí. Nebude to sice hned, ale plány by měly být hotové do konce volebního období, tedy do roku 2018. „Musíme celý prostor zkultivovat a zpříjemnit lidem,“ nastínil Kamas.
Budou architekti soutěžit?
Letos chce vedení města zadat architektovi k vypracování studii. Otázka ale je, zda osloví jen některé architekty, z jejichž návrhů si pak vybere, nebo vypíše otevřenou soutěž.
Hnutí STAN, jež řídí koalici druhé volební období, před nástupem na radnici architektonické soutěže prosazovalo. Dnes už je zdrženlivější. „Praxe ukázala, že soutěže přinášejí i komplikace. Přesto bych ji nejraději vypsal i na náměstí,“ reagoval primátor Miroslav Adámek (STAN).
Naráží na fakt, že když město před pár lety vypsalo architektonické soutěže na proměnu podchodu u náměstí Práce či parku Komenského, obtížně se potom s jejich vítězi domlouvalo na drobných úpravách projektu, aby byl bezpečnější či praktičtější. Architekti to považovali za zásah do svého autorského práva.
Koalice se bude o způsobu zadání ještě domlouvat, opozice je však pro soutěž. „Měl by být realizovaný nejlepší návrh, který vzejde ze soutěže,“ míní zastupitel Roman Vaigel (ČSSD).
Studie má být hotová do dvou let s tím, že přestavba náměstí by následovala podle finančních možností města. Půjde o investici v řádech desítek milionů korun, proto ji bude podle Adámka možná třeba rozdělit na etapy.
A jak by mohlo náměstí Míru po změnách vypadat?
„Vyměníme mobiliář, dlažbu, osvětlení, zmodernizujeme všechny veřejné prvky. Mělo by tam být více zeleně,“ vypočítal Kamas. „Chceme vytvořit příjemný prostor, jakým je Gahurův prospekt či park Komenského, které město už upravilo,“ doplnil.
Ve hře je zastavění parku
Klíčovou částí náměstí je park, který ho odděluje od frekventované třídy T. Bati. Mnoho let se ve Zlíně vedou diskuse o tom, zda by místo něho neměla stát budova.
„Nikdy jsem nebyl pro zastavění parku,“ přiznal Adámek.
Jeho názor ale zviklal známý herec a architekt David Vávra, který loni navštívil Zlín. Při setkání s Adámkem byl jasně pro zastavění parku.
„Řekl mi, že centra se mají obydlovat. Budova by v přízemí mohla být využitá komerčně, v horních dvou třech patrech by mohly být byty,“ upřesnil primátor, podle něhož by se měla studie týkat celého náměstí včetně parku.
„Něco by se s tím prostorem udělat mělo. Jak by to mělo vypadat, by ale měla určit soutěž, kterou by město vypsalo,“ uvedl architekt Vávra pro MF DNES.
Vaigel je pro částečné zastavění parku s tím, že by zůstala zachovaná kašna. „Bylo to tak už za první republiky. V přízemí budovy bych viděl restaurace a kavárny, což by přineslo oživení centra. V horních patrech by mohly být služby,“ uvažuje Vaigel.
Podle Vaigela nastal vhodný čas pro vzetí úvěru, který by pak město umořilo z nájmu nových prostor.
„Dům by musel být menší, což by znamenalo, že by nebyl tak ekonomicky výhodný. Teoreticky by to ale asi zkombinovat šlo,“ uvedl už před časem zlínský architekt Ivan Bergmann.
V územním plánu je náměstí vedeno jako veřejné prostranství, na němž můžou být chodníky, tržiště, kašna, v krajním případě altánek či parkoviště. Zástavba ne. Kvůli budově by se tak nejdříve musel změnit územní plán.
