"Když začal antimonopolní úřad věc projednávat, tak se dalo čekat, že město pokutu dostane," reagoval ekonomický náměstek radnice Bedřich Landsfeld z hnutí M. O. R. "Pro nás je ale podstatná dotace. Pokud ji nezískáme v plné výši, bude to špatné," dodal.
Antimonopolní úřad udělil Zlínu pokutu za to, že nevypsal výběrová řízení na dostavbu centra. Stavební práce za 66 milionů korun, které spočívaly v úpravě střechy, rovnou přidělil hlavnímu dodavateli: sdružení akciových společností PSG-International a Metrostav.
"Důvodem dodatečných stavebních prací je nedůsledný postup zadavatele při přípravě původní dokumentace," vysvětlil předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj.
Město nevypsalo výběrové řízení proto, že se změnily normy, které se týkaly únosnosti střech. A aby stihlo plánovaný termín kolaudace, za pochodu upravilo projekt. Pak uzavřelo dodatky ke smlouvám o dílo (na 334 milionů bez DPH) s původními dodavateli.
"Dělali to městští právníci, vše by mělo být v pořádku," myslí si bývalý ekonomický náměstek primátorky Miroslav Hladík z ODS.
O kolik se evropská dotace sníží zatím není jasné
Kongresové centrumStavba, která ve Zlíně vzbudila bouřlivé diskuse, vznikala od roku 2006 a stála přes 636 milionů korun. Radnice ze své pokladny zaplatila 160 milionů korun. Zbytek zaplatila dotace z Regionálního operačního programu, příspěvek státu a Filharmonie Bohuslava Martinů, která zde získala nové sídlo. Centrem komplexu, který navrhla zlínská rodačka a světoznámá architektka Eva Jiřičná, je moderní sál až pro 1 000 lidí. |
Podle Rafaje se ale norma změnila ještě před vypsáním veřejné soutěže na dodavatele Kongresového centra. Tudíž nebyly okolnosti nepředvídatelné, jak se snažila argumentovat radnice.
"Město mělo mít povědomí o platnosti nové normy a možných důsledcích jejího neplnění," podotkl Rafaj.
Antimonopolní úřad případ řešil několik měsíců (včetně rozkladu po dovolání města), a tím pádem zůstala na Úřadu regionální rady Střední Morava "zaseklá" dotace čtyřicet milionů korun. Peníze byly určeny právě na úpravu střechy. Překážka sice teď padla, do Zlína však nepřijde celá suma.
"Pokud byl porušen zákon o veřejných zakázkách, dotace bude muset být krácena. O kolik přesně, zatím nelze říci. Bude to známé až poté, co nám město Zlín poskytne více informací," sdělila mluvčí Úřadu regionální rady Střední Morava Renata Škrobálková.
Z celkové ceny 650 milionů měla Unie zaplatit 450 milionů
Radnice teď napjatě čeká, o kolik méně dostane. Kvůli pozdržení peněz muselo loni omezit investice i provozní výdaje. Miliony by potřebovala, protože městská kasa je skoro prázdná.
Kongresové centrum postavila zlínská radnice hlavně díky evropským dotacím. Z celkových nákladů kolem 640 milionů slíbil Brusel poslat 450 milionů. Na posledních čtyřicet milionů ale město stále čeká a teď je jasné, že je nedostane všechny. Dotační princip totiž funguje tak, že žadatel vždy nejprve musí investovat vlastní peníze. Teprve pak na základě faktur dostává stavební práce proplaceny.
Zlín patří k nejčastěji pokutovaným městům v České republice. Sankce dostával v minulých letech hlavně za chyby ve výběrových řízeních. Kongresové centrum funguje od začátku roku 2011. O jeho výstavbu se nejvíc zasadila bývalá primátorka Irena Ondrová z ODS, která ale v pondělí nebyla na svém mobilním telefonu k zastižení.
Současné vedení radnice v čele s TOP 09 a hnutím M. O. R. stavbu dlouhodobě kritizovalo. Hlavně kvůli obavě z příliš vysokých nákladů na jeho provoz. Kongresové centrum je ale zatím mírně výdělečné.
