Doma jsou tři, dva dospělí pracují a dcerka půjde v září do páté třídy. Prázdniny tráví ve svém vsetínském bytě, a když mají rodiče volno, vyrážejí na jednodenní výlety.
„Většinou vlakem a se svačinou v batohu. Trasy vybíráme tak, abychom platili nanejvýš nějaké vstupné a zmrzlinu pro dceru,“ popisuje jednačtyřicetiletý otec ze Vsetínska.
Zaplatit týdenní dovolenou mimo domov by pro ně byl nepředstavitelný výdaj. Stejně jako pro 41 procent domácností ve Zlínském kraji. Zjistil to průzkum Českého statistického úřadu nazvaný Životní podmínky 2014.
„Domácnosti v kraji vycházejí se svými příjmy obtížněji než před deseti lety, přestože průměrný příjem se za tu dobu zvýšil o polovinu,“ uvedla statistička Šárka Šustová.
Z šetření vyplývá třeba i to, že pro téměř třetinu domácností je příliš drahé zaplatit každý měsíc za bydlení. To tvoří v kraji 17,4 procenta z celkových čistých příjmů.
„Jednatřicet procent domácností uvedlo, že náklady na bydlení jsou pro ně velkou zátěží,“ potvrdila Barbora Židková z krajského statistického úřadu.
Nečekaný výdaj 9 600 korun? Velký problém
Naopak jen 4,5 procenta s tím nemá žádný problém. To je vůbec nejhorší výsledek v celé zemi.
„Náklady na bydlení se od roku 2005 zvýšily o téměř tři čtvrtiny a pro domácnosti představují větší zátěž,“ vysvětlila Šustová.
Stejnou zkušenost měli i úředníci zlínského magistrátu, proto město loni snížilo nájem ve svých bytech.
Vyšlo tak vstříc několika stovkám nájemníků ve třech velkokapacitních domech - na Jižních Svazích a Pod Ovčírnou. Změnila se také pravidla pro startovací byty, snížil se nájem a zvýšila věková hranice těch, kteří je mohou získat.
Jedna ze tří domácností by se dostala do zásadních potíží, kdyby měla zaplatit nečekaný výdaj ve výši 9 600 korun. Pokažená pračka či lednice je tak může dostat pod hranici chudoby či do dluhové pasti. Rodinné rozpočty mají napjaté natolik, že už v nich není prostor pro pravidelnou měsíční splátku.
Zlínský kraj drží ještě jedno prvenství – má nejvíce početné rodiny. Celkem zde žije 233 tisíc domácností a v průměru vychází 2,59 člena na jednu z nich.
Po důvodech se statistici neptali, odpovědí ale může být skutečnost, že kraj dlouhodobě platí za tradiční a vykazuje vyšší počet věřících. Více než pětina domácností má dítě nebo děti mladší než 12 let.
Nejčastější příjem: 12 až 15 tisíc korun měsíčně
Ve dvou třetinách domácností alespoň jeden jejich člen pracuje. Bez práce je méně než šest procent lidí, firmám se v poslední době daří a navyšují výrobu. Problém ale je, že lidé v kraji dlouhodobě berou prakticky nejnižší platy, aktuálně jsou na předposledním místě.
Jeden člověk průměrně vydělá za rok 138 590 korun, domácnosti nejčastěji hospodaří s měsíčním příjmem 12 až 15 tisíc na osobu. Takových je 23,5 procenta, jen o málo menší je skupina s příjmy mezi 10 a 12 tisíci.
Dobrou zprávou ale je, že se zlepšily materiální podmínky a snížila míra takzvané materiální deprivace. Oproti roku 2005 je poloviční.
Naopak roste počet lidí, kteří jsou předlužení a přestávají své závazky zvládat. „Jsou to lidé napříč věkovými skupinami a obvykle jsou už zatížení exekucí a na pokraji osobního bankrotu,“ řekla Monika Macurová ze zlínské poradny Strop.
Podle statistik sdružení Solus však zde žije téměř nejméně lidí, kteří nedokážou v termínu hradit své závazky. Je jich kolem pěti procent, méně jich v zemi najdete jen na Vysočině.
Rodinu může do vleklých potíží dostat třeba i dlouhodobá nemoc jednoho z rodičů.
