S klesajícími cenami za kilo masa se v posledních letech stále snižují počty prasat, které chovají zemědělci ve Zlínském kraji. V roce 2014 jich tady ubylo dokonce deset tisíc a nevypadalo to dobře. Aktuálně je ale situace jiná, mnohem lepší: ceny šly nahoru a zemědělci už i nakupují nová prasata.
„Koupili jsme 150 malých prasnic v Německu. Do čtrnácti dnů pořídíme dalších sto padesát. Situace je optimističtější, protože ceny šly v posledních třech měsících nahoru,“ potvrdil majitel zlínského zemědělského holdingu Lukrom Zdeněk Červenka.
Loni se pohybovaly ceny za kilo živé váhy prasete pod úrovní 29 korun, aktuálně jsou mezi 33 a 34 korunami.
„Otázka ale je, jestli je to zlepšení dlouhodobé, nebo jde jen o krátkodobý výkyv k lepšímu. My každopádně zvyšujeme počty prasat a dostáváme se na původní stavy,“ popsal Červenka.
Jak dlouho se zvýšené ceny udrží?
V Lukromu ročně vykrmí kolem 30 tisíc prasat, loni jejich počty ale snížili o zhruba tři sta kusů.
A to hlavně kvůli nízkým výkupním cenám, které výrazně stlačovalo dolů maso dovážené z jiných evropských zemí. Konkurence je zde pořád, ovšem aktuální stav je pozitivnější.
„Ceny se zvýšily, což pro nás znamená, že se můžeme alespoň trochu nadechnout,“ přiblížil ředitel SZP Těšnovice Marek Dluhoš.
V podniku mají kolem 23 tisíc prasat. Plánují také modernizaci farmy a následné zvýšení počtu zvířat.
„Investici bychom chtěli ukončit do roku 2020. Počítáme s tím, že počet prasat navýšíme na 45 tisíc kusů,“ naznačil Dluhoš.
Také on považuje za klíčové to, jak dlouho se ceny udrží na vyšší úrovni. Odhadnout si to netroufá.
„Situace není dobrá dlouhodobě. Může jít jen o krátkodobé zlepšení. Už tady máme jen pár zemědělců, kteří se zabývají chovem prasat. Ubylo jich,“ upozornila ředitelka zlínské okresní agrární komory Jana Brázdilová.
„To je riziko podnikání,“ podotkl Červenka.
Polovinu domácí poptávky pokrývá více dotovaná cizina
Situace s vepřovým masem se začala zhoršovat po vstupu České republiky do Evropské unie. Před tím byla země soběstačná, dnes tuzemští zemědělci pokryjí polovinu domácího trhu. Zbytek obsadili dovozci z Německa, Dánska či Nizozemska, kde jsou státem podporovaní více.
„Pokud se bude v takovém množství maso dovážet, tak tomu nebudeme schopni konkurovat,“ myslí si Jindřich Václavek, spolumajitel zemědělského družstva Země v Tečovicích, kde chovají deset tisíc prasat.
Vše se ještě zhoršilo po vyhlášení sankcí vůči Rusku, které ze zemí Evropské unie nakupovalo spoustu vepřového. Tento velký trh se nepodařilo nahradit.
Stát se snaží nepříznivý trend alespoň trochu zlepšovat dotacemi, bez nichž by se zemědělské podniky už neobešly.
„Pokud nebude domácí produkce podporovaná, tak to s prasaty dopadne jako s cukrovkou, která se pěstuje už jen okrajově. Musíme ji dovážet, přestože ji umíme vypěstovat,“ dodal Dluhoš.
