Kapelník Fleretu: Jsme jako rozjetý vlak, u něhož nikdo neví, kdy zastaví

  9:15aktualizováno  9:15
Známá vizovická kapela Fleret letos slaví 35 let existence a vydala novou desku Všecko bude. „Až si sám říkám, že je neuvěřitelné, jak se nám daří a všechno šlape. Moc si toho vážím,“ říká zpěvák a kytarista Zdeněk Hrachový.

Zdeněk Hrachový, jemuž málokdo řekne jinak než Hrach, je kapelníkem Fleretu. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

V roce 1983 Fleret založil a dodnes je jeho nejznámější tváří. Zpěvák a kytarista Zdeněk Hrachový zažil všechny éry folkrockové kapely, která stále plní sály a kluby po celé zemi - nedávno odehráli vyprodaný koncert ve Velkém sále pražské Lucerny.

Vyprodat Lucernu, to se každému nepodaří, že?
Tenhle koncert těžko něco překoná, to bylo něco neskutečného. V Praze hráváme, ale Lucerna pro nás byla premiéra. Koncert jsme si sami zorganizovali a je úžasné, že dorazilo 1500 lidí. Měli jsme spoustu hostů, třeba Jarka Nohavicu, celkově jsme hráli dvě a půl hodiny. Vyjde z toho i DVD. Zajímavé je, že lidé čekali hlavně naše starší hity – a my jim kromě nich naservírovali celé nové album Všecko bude. Ale pařili a bavili se, takže asi se jim líbí.

Fotogalerie

Zmíněnou desku jste složil loni během pouhého čtvrt roku a je na ní dost rychlejších a tvrdších písniček, čím to je?
Asi jak stárneme, tak přitvrzujeme. (směje se) Dva roky mám doma rotoped, na kterém ráno šlapu. Mám u toho gramofon a přehrávač cédéček, takže si pouštím muziku. Dlouho jsem přitom říkal, že nejlepší hudba je klid, a poslouchal jen občas rádio, ale právě to, že poslouchám spoustu nové muziky, poslouchám nové aranže, nové hudební styly, se projevilo i v nových písních na CD Všecko bude.

Co máte nejradši?
Fůru věcí. Ringo Starra, Stinga, Deep Purple, Phila Collinse, Carlose Santanu, Uriah Heep, Johna Hiatta nebo AC/DC, u těch se výborně cvičí. Každé léto si na Masters of Rock ve Vizovicích kupuji cédéčka, takhle jsem objevil třeba Death Angel. Celkově to jsou spíš kytarovější a kolikrát tvrdší kapely.

Když jste v roce 2004 vydali trochu alternativnější a do funku laděnou desku Pumkanonem, lidé ji moc nevzali. Máte vyzkoušené, co mají fandové nejradši?
Pumkanonem byla výborná deska, ale byla jiná a byl to největší úlet v celé naší diskografii. Asi si fakt nemůžeme dovolit udělat celou desku jinak. Lidé si s námi chtějí zazpívat a zahulákat v naší typické valaštině. Ale pořád to umíme zpestřit. Třeba teď tam máme krátkou punkovou píseň o třech akordech, hráváme ji jako bonus a fanoušci se na koncertech můžou zbláznit. Inspirovalo mě, když jsem viděl kapelu Staré pušky, to byla paráda. Honza Mrlík mi udělal text přímo na tělo o tom, jak žijí stárnoucí rockeři.

Hity Fleretu očima Zdeňka Hrachového

Zafúkané
„Jako Valach mám rád zimu. K písničce perfektně sedl obal desky, kreslil ho Mira Fichtner. Na verzi pro kazety dostal i fór, kdy na zemi leží borec a místo houslí, které má v ruce na obalu CD, drží nedopitou flašku. „No co, už k té chalupě prostě nedošel, protože se navalil,“ vysvětloval mi to Mira.

Kurnikšopatožtone
„Hrávali ji dlouhá léta ve Zlíně na zimáku, když rozhodčí vyloučil domácího hokejistu. A ‚Železný Zekon‘ Zdeňa Knedla říkal, že se mu u toho nejlépe ohýbá železo. Zpíval ji Pavel Kačes Husár, skládal jsem ji přímo na jeho hlas. Jako Východňár měl úžasný chraplák.“

Vizovice
„Napsal ji kamarád a chomutovský písničkář Jindra Kejak, kterého nadchla atmosféra Vizovic. Když mu cestou do Vizovic jednou v Praze ujel vlak, vytáhl futrál, a než přijel další, vytvořil tuhle písničku. Mám ji spojenou s velkým turné, které jsme s dalšími folkovými kapelami jeli měsíc v kuse. Dávali jsme ji vždy na závěr.

Slovní obrat
„‚Každý má někde svoje Vizovice‘ je nádherný.“

Šak máte nalété
„Naprostá klasika. Ty davy, co ji zpívají na Masters of Rock nebo Trnkobraní, to je paráda. Ale znají ji všude, i v Praze. Lidé u nás rádi pijí a baví se a právě o tom je tento song.“

Čistá jak Vizovice
„Až časem mi došlo, že je to vlastně o ztrátě panenství. (úsměv) Libor Mysliveček k ní napsal krásný a citlivý text. Chtějí ji nechat zahrát hlavně dámy. Mám tuhle píseň strašně rád. Když jsem ji skládal, chodil jsem po zkušebně na hasičské zbrojnici od okna k oknu, kde jsem měl vždy položené kusy papíru s textem, a díval se přitom na Vizovice.“

Vý Aj Pý
„Likérka Rudolf Jelínek nás pozvala na večírek do Valašského šenku, byl to jeden z prvních větších rautů, na kterých jsem byl. Všichni byli oblečení v kvádru, dámy vymóděné – a my přišli v tričku, kraťasech, já s šátkem na hlavě. Chovali se k nám překrásně a mile, ale připadali jsme si jako hadráři. Libor Mysliveček se pak z toho vypsal.“

Ovečky zaběhnuté
„Donedávna si každý myslel, že je to tradiční lidovka, ale to je omyl. Napsal ji Libor pro Jarmilku. Krásná písnička, která si nezadá s těmi klasickými folklorními, a dá se říct, že už zlidověla.“

A jak žije stárnoucí rocker z Vizovic, kterému letos bude 57 let?
Dobře, děkuji za optání. (směje se) Lidé na nás furt chodí a cítíme se skvěle. Jak říkal kamarád, zvukař Peťa Vítek: Vy jste jak rozjetý vlak, u kterého nikdo neví, kdy se zastaví. Doufám, že to hned tak brzo nebude. Důležité je, že pořád máme nápady a energii.

Přijde mi, že takhle mluví celá řada skupin, která je na hudební scéně třicet čtyřicet let. Kolikrát se sami až diví, že jsou v ještě lepší kondici a pohodě než v minulosti.
Jo, je to tak. Hrozně nám pomáhá publikum. Kam přijedeme, tam je plno a o to víc nás to baví hrát. Nejlepší atmosféru míváme doma ve Vizovicích na Masters of Rock nebo na Trnkobraní. To se nedá nikde napodobit. Taky jsme se za ty roky naučili pořádně hrát, když srovnám naši první desku s posledními, je to obrovský rozdíl. A změnily se i naše nároky na sebe i okolí.

V čem konkrétně se to projevuje?
Jsou případy, kdy nám promotér říká: Máme kapelu, která hraje podobný žánr jako vy a stojí méně peněz, pojďte i vy s cenou dolů. Na to mu povídám: No jo, jenže kolik ti přijde lidí na ně a kolik na nás? Máme svoji cenu, ale zároveň taky odvedeme výkon a přitáhneme návštěvníky. A i tak jsme v poměru na počet lidí, co na nás chodí, pořád jedni z nejlevnějších. I proto máme ročně kolem 100 až 110 koncertů.

Odkdy vůbec funguje Fleret jako profesionální kapela?
Zhruba od roku 1995, kdy jsme vydali album Zafúkané. To byl průlom. Pamatuji si přesně, že na televizi Nova klip Zafúkané tehdy hráli 99krát za rok. Měli jsme přitom dobrá povolání, já byl chemik ve výzkumném ústavu, Staňa Bartošík zase jako strojař jezdil montovat do Německa. Ale řekli jsme si, že oboje nejde dělat. Šli jsme natvrdo za muzikou a vyplatilo se.

Dá se hraním uživit?
Nikdy jsme neživořili. Dnes jsem spokojený muzikant. Kdybychom přestali hrát, už bych nikam nešel dělat. Naštěstí to vypadá, že když vydrží zdraví, tak do důchodu to hudebně nějak doklepu. (směje se)

Hrajete spolu celý rok a část kapely stále jezdí na společné dovolené do Chorvatska. Vážně si někdy nelezete na nervy?
Každý jsme svůj a čas trávíme spolu, ale i sami. Pořád přitom držíme pospolu. Proti ponorkové nemoci se dá bojovat pomalou obměnou členů. Fleret jsem spoluzaložil já a od let 1989–90 v něm hraje na housle Staňa, jinak tam máme dobré a mladé muzikanty. Teď skončil David Filák, což mě moc mrzí. Lepšího bubeníka jsme nikdy neměli. I proto jsme vydali desku Všecko bude, abychom tuto kapitolu nějak uzavřeli.

Důležitou součástí historie skupiny byla i spolupráce s dnes již zesnulou zpěvačkou Jarmilou Šulákovou. Souhlasíte s tím, že jste díky tomu pomohli návratu folkloru na výsluní?
Přesně tohle říkal pro mně největší folklorista a také již bohužel nebožtík Jan Rokyta: „Ogaři, kdyby už nic, tak je dobře, že jste díky tomu přitáhli mladé k folkloru.“ Jarmilka byla tehdy už osm let v důchodu, ale když s námi začala vystupovat, mladí za ní chodili a úplně ji hltali. Pak jsme pro ni napsali nové, pseudolidové písničky a i Jankovi Rokytovi se moc líbily. A pozor, to byla nějaká folklorní osobnost! Taky si s námi zahrál, pak chodíval i do studia během nahrávání desky a vyptával se: „A bude tam někde aj nějaký cimbál?“ Úžasný člověk.

Čím to je, že folklor dnes chytil druhý dech?
Komunisté ho tolerovali, nevadil jim. Po změně režimu přišel hlad po západní muzice a folklorní kapely v 90. letech skomíraly. Ale teď? Je zpátky a ve fantastické formě. Když vidím, kolik malých souborů funguje a vzniká, třeba i u nás ve Vizovicích. Malá, velká kapela, cimbálovka... Je úžasné, jak se tradice vracejí. Vzpomínám, jak jsem do patnácti let bydlel v Moravském Berouně a potom se dostal na Valašsko, odkud pocházejí moji rodiče. Muzika tady byla tak krásná a barevná, že mě okamžitě chytila.

Tyto různorodé vlivy se odrážejí i ve tvorbě Fleretu, že? Jste kapela spousty tváří, nemáte problém odehrát rockový, akustický či jemněji laděný koncert...
Je to tak, máme tak tři seznamy písní a obměňujeme je i podle publika. Na Masters to víc řežeme, jinde na odpoledním koncertě zase zvolníme, ať si lidé zazpívají. Zvou nás se Zuzkou (dcera Jarmily Šulákové, která s Fleretem po smrti své matky vystupuje – pozn. red.) i na ortodoxní folklorní festivaly, jsme pro ně zpestření. A třeba pro Pražáky exoti. (směje se) Ale umíme zahrát všude, možná i to je naše výhoda a důvod, proč hrajeme tak dlouho.

Jsou třeba akustické koncerty budoucností Fleretu v době, kdy už budete s hudební kariérou pomalu končit?
Je to možná cesta. Už jsme takhle v lednu a únoru jako část kapely hrávali, bylo to ve složení housle, kytara a cajon. To je sice dost netradiční, ale zpívali jsme trojhlas, vybrali zase trošku jiný repertoár a moc nás to bavilo. Třeba jednou, až mě bude štvát ten kravál z elektrické kytary nebo bicích, řeknu si dost a vrátíme se k akustice. (úsměv) Ale to je snad až za dlouho. Furt jsme jako Fleret v plné síle a zdaleka nekončíme.

Autor:

Nejčtenější

Slovácko - Sparta 2:1, dvě zahozené penalty, dvě červené a totální kolaps

Fotbalisté Slovácka (v bílém) slaví cenné vítězství nad Spartou, Pražané naopak...

Kdo neviděl, neuvěří. Fotbalová Sparta v 17. kole nevídaně zkolabovala na hřišti Slovácka. Ve druhém poločase na Moravě...

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Kateřina Karolová se svými třemi syny

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do Německa, kde zažila velmi náročné služby....

Muž souzený za krádeže ve skladu Čepra měl doma 17 milionů v hotovosti

Obžalovaní (zleva) Blanka, Tomáš a Vladimír Žeravíkovi, Pavel Pávek a Marcel...

Více než rok trvaly podle obžaloby velké krádeže pohonných hmot ze skladu státní společnosti Čepro v Loukově na...

Vyloučení Kanga a Čivič dostanou od Sparty nejvyšší možné pokuty

Guélor Kanga ze Sparty (uprostřed) v utkání proti Slovácku

Guélor Kanga a Eldar Čivič dostanou od vedení fotbalové Sparty nejvyšší pokuty, jaké stanovuje klubový řád. Oba budou...

Gang vozil na Zlínsko kokain ze Slovenska, šéfové si užívali luxusu

Slovenskému dovozci kokainu policisté zabavili i luxusní automobil.

Policie pozatýkala gang distributorů drog, který téměř rok dovážel ze Slovenska na Zlínsko kokain, ředil jej a...

Další z rubriky

Holešov má most na mostě, betonový skelet kryje památku ze 17. století

Historik Karel Bartošek uvnitř stavby, která kryje barokní most, nejstarší na...

Most, který postavili v době raného baroka přes zámecký příkop v Holešově, už kryje nová stavba. Po dvou letech se tak...

Gang vozil na Zlínsko kokain ze Slovenska, šéfové si užívali luxusu

Slovenskému dovozci kokainu policisté zabavili i luxusní automobil.

Policie pozatýkala gang distributorů drog, který téměř rok dovážel ze Slovenska na Zlínsko kokain, ředil jej a...

Lidé chtějí relaxační zónu u divadla nebo pítko, ukázala akce Tvoříme Zlín

Relaxační zóna u divadla ve Zlíně

V rámci projektu Tvoříme Zlín vybrali obyvatelé města dvanáct vítězných návrhů. Radnice se do nich pustí v příštím...

Najdete na iDNES.cz