Zajímavé, že když stavíte jako soukromá osoba, tak musíte splnit, kde co všechno, + vyřešit sousedy.

Zřejmě MMZ nebylo schopno se s UTB domluvit na odborném průzkumu stromů a to ještě před zahájením stavby.

Kdyby toho totiž byli schopni, tak by stromy šli k zemi ještě před začátkem jakékoli stavby a dnes bychom možná měli i pěknou a lidsky širokou zastávku, navíc zakomponovanou do okolí.

Jenže to by na MMZ museli hnout zadkem.

Už když tu zastávku po rekonstrukci otevřeli, tak jsem nevěřil svým očím. Říkal jsem si, že to přece není možné, aby jedna z nejfrekventovanějších zastávek ve městě vypadala takto. Vážně si někdo myslel, že to bude v pohodě?

Znovu bez emocí čtu pane Fabiáne Vaše zdůvodnění hrubé již zrealizované realizační chyby. Hned druhá věta, že město muselo udělat zastávku užší je neuvěřitelné panoptikum a ani nejostřejší hodnocení Vašeho zdůvodnění není dost ostré. Postavil jste problém z louže pod okap a ještě si stěžujete na nepřístojnosti diskutujících.

Jsem zvědavý jestli opraví i napojení na původní chodník podél tělecvičny, kde naprosto nelogicky vrazili obrubník a bláto.

Lukáši Fabiáne, Vám zůstává utajeno, že odborníci rostou až při řešení malérů? Magisrátní úředníci nejsou žádné princátka a platí to také o nich. Všechno zlé je k něčemu dobré. V této chvíli dospěl možná primátor k závěru, že šéf realizace není ta pravá osoba. Šéf realizace zase k tomu, že s původním pracovníkem měl dva světy, ušetřil sice mzdové náklady. ale za cenu totálního poklesu prestiže magistátu. Měl ho přeřadit do administrace. Stačil ten malér při zatékání do podchodu. Zkušený kocour by to nepřehlédl. Takže hlavu vzhůru.

Primární chyba vznikla u projektanta. Ti za ním na to mněli přijít. A stačila znalost místních poměrů a selský rozum.

Celkově jsou tyto designové zastávky celkem k ničemu, chybí jim hloubka, často jsou bez bočních stěn a za většího deště se tam nelze před deštěm pořádně ukrýt.

Doplnění informací za město Zlín

Vážení diskutující,

vzhledem k Vašim silným výrazům u tohoto nepříliš informačně přesného textu, jsem nucen Vám podat další informace, které se bohužel do článku nevešly a které však vnáší na celou věc trochu jiné světlo.

Zastávka Školní nebyla postavena v původním půdorysu:

Ano, to je pravda. Město muselo udělat zastávku užší a to z několika důvodů, jež vyžadovala legislativa. Existují normy pro zachování odstupů od vedení inž. sítí. Vedení inženýrských sítí je ovšem nyní hustší (i díky nové budově UTB) než před lety a také legislativa je přísnější. Za zastávkou byly vrostlé stromy ve vlastnictví UTB. Orgány státní správy, které se věnují ochranně přírody a krajiny, tedy nikoli město, či UTB, však daly podmínku, že se musí postupovat tak, aby byla šance stromy zachovat. To znamenalo vypracovat i užší zastávku. Bylo jasné, že se to veřejnosti nebude líbit. Byla však za tím snaha, zachránit tyto staré stromy. A především to bylo nařízeno. Projekt se tedy s ohledem na stromy upravil. Následně se však odborným průzkumem zjistilo, že i přes veškerou snahu, není možné na takto frekventovaném místě vyloučit vývrat. Vlastník stromů, tedy univerzita, tak s posvěcením orgánů ochrany přírody a krajiny jako je OŽP, ČIZP i AOPK nechala tyto stromy pokácet. V tomto okamžiku tak již pominul jeden důvod, proč byla zastávka užší a radnice může přistoupit k jejímu rozšíření. Není to tedy tak, že by již před tím šlo udělat zastávku širší. Kdo má zájem se blíže seznámit s problematikou oněch stromů, kvůli kterým k nešťastně vypadající situaci došlo, může se podívat na text na http://www.zlin.eu Trochu nás mrzí, že čím méně má veřejnost informací, tím více silná slova volí. Přitom informace k dohledání jsou a každému kdo projevil zájem jsem i osobně odpovídal. Projektanti mohli udělat pouze to, co jim v dané situaci dovolovala legislativa. Hezký den všem. Lukáš Fabián, referent vnějších vztahů MMZ

Dobrý den, děkuji za objasnění, nicméně si stále myslím, že bylo možno i při stávající legislativě a omezení tu zastávku architektonicky řešit jinak. Samozřejmě by musela být domluva s UTB, ale umím si pžedstavit průchody meti stromy, zastávka nemusela mít zadní čelo a tím by se více rozčiřila nadstřešení mohlo být i na druhou stranu. Ale je docela možné že ani toto nešlo.

Tohle bylo opravdu nezvládnuté od samého počátku, tohle je největší uzel MHD ve zlíně pro přestupy. Toto projektant měl předpokládat.

V Praze jsou také některé zastávky krátké a některé zase dlouhé, že tramvajáci ti slušní zastaví třeba dvakrát ti hloupí ji projedou. Na Arbesově náměstí se tramvaje štosují a v některých případech není ani dodržován rozestup 200 metrů. Při uzavření severního vestibulu metra Anděl se v Nádražní ulici měla přeložit tramvajová zastávka Na Knížecí, aby umožnila cestujícím snadnější přestupování, ale mistři experti z DPP tak neučinili. Doopravdy je potřeba vést stížnosti a podměty na ÚMČ, na magistrát hlavního města Prahy a Dopravní podnik, ROPID aby již něco dělal.

Z fotografie č. 2 a 7 je jasně vidět, že jírovce nebránily tu zastávku udělat stejně širokou jako tu původní. Ti radní nás mají PERMANENTNĚ za debily.

Rozšíření o 1 metr je k ničemu. Na zastávce při přestupování lidé často pospíchají. Také je často vidět učitele s třídou dětí. Postávat těsně u projíždějících trolejbusů s dnešními neposedy bez nervového otřesu prostě NELZE.